Oldřich Botlík je matematik, vzdělávací expert a spoluautor testovacího projektu Kalibro. Po instalatérovi, který mu před několika lety k jeho plné spokojenosti předělával rozvody v bytě, chtěl detail – rozepsat jednotlivé položky zakázky včetně ceny. Výsledek byl katastrofální.

„Řemeslník, který se choval naprosto profesionálně a uměl si poradit se vším, nebyl schopen správně věci vyúčtovat, protože vše psal do textové excelové tabulky, již neuměl převést do numerického tvaru. Myslím, že samostatně podnikající živnostník by to umět měl," popsal Oldřich Botlík možná největší nedostatek českého školství.

Včera novinářům představil analýzu, kterou iniciativa Maturitní data – odtajněno učinila na základě výsledků zveřejněných ministerstvem školství, respektive Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Setkání mělo o to zajímavější průběh, že se ho zúčastnil i ředitel Cermatu Jiří Zíka. Podle něj otevřenost, k níž resort školství přistoupil, nebyla vhodná.

Problém s porozuměním textu

„Ke zveřejnění se mělo dojít jinak, nikoli pod tlakem, účelnost informace se totiž nepozná ve chvíli jejího předání, ale v momentu využití," uvedl Zíka. Dodal, že zpřístupněné datové sady neříkají téměř nic o kvalitě maturantů. „Fakt, že žáci nezvládli některé letošní úlohy z matematiky, nesvědčí o jejich počtářských dovednostech, ale o neschopnosti porozumět textu v zadání. Potvrzují to i slohové práce, z nichž vyplývá, že se neumějí písemně vyjadřovat, formulovat myšlenky, skládat srozumitelná souvětí. Z češtiny by se mělo maturovat, jako by šlo o cizí jazyk," šokoval Zíka přítomné.

I Botlíkova skupina ovšem došla k závěru, že didaktické úkoly z českého jazyka a matematiky se míjejí s realitou a tím, co pak absolventi v životě potřebují.

„Například vyjádření proměnné v jednoduchém vzorci nezvládlo 57,8 procenta dětí, ve snadné a chytré úloze zaměřené na použití matematiky jako nástroje porozumění světu (naplňování bazénu pomocí čerpadel) pohořelo 84,3 procenta žáků. Naopak s logaritmickou rovnicí, k jejímuž řešení je potřeba cvik a dril, si neporadilo jen 55 procent dětí," sdělil Botlík.

Legendárním se už stačilo stát zadání z literatury, kde měli středoškoláci poznat 
v textu epizeuxis (básnickou figuru založenou na opakování stejného slova za sebou v jednom verši). To bylo nad síly 66 procent prvomaturantů. Odborníci, kteří úlohy tvoří, však trvají na tom, že vycházejí z katalogu vzdělávacích požadavků.

„Jsem přesvědčen, že do výbavy člověka, který má doklad o úspěšném složení maturitní zkoušky, patří 
i schopnost orientovat se 
v náročnější umělecké literatuře a rozpoznávat nástroje jejího ztvárňování, jako jsou kupříkladu anafora nebo epizeuxis," konstatoval předseda Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka.

Botlík soudí, že to je základní omyl celého českého školství. „Dnes už není problém stáhnout si aplikaci, která zkontroluje pravopis, interpunkci, syntax. Technický matematický balast zvládne každý chytrý mobil. Svět tryskem pádí kupředu, ale škola na to nereaguje," říká Botlík. Podle něj se učitelé obávají, že nad dětmi brzy ztratí kontrolu, protože nevědí, co jim nabídnout. Stát by jim v tom měl podle něj pomoct.

Maturita.