Všechny údaje se týkají těch, kteří maturitu skládají poprvé. Maturitní test z češtiny, který povinně psali všichni středoškoláci, neudělalo 6,5 procenta. Z angličtiny, která byla nejčastěji vybíraným cizím jazykem, propadlo 6,3 procenta maturantů.

Výrazně se lišily výsledky na jednotlivých typech škol. Zatímco na gymnáziích neuspělo 1,7 procenta maturantů, na nástavbách na druhém konci spektra 43,6 procenta studentů. Mezi těmito extrémy se umístily střední odborné školy se 17,3 procenta propadlých a maturitní obory na středních odborných učilištích, kde neuspěla třetina učňů. „Potvrzuje se trend, že existují určité typy škol, kde je obrovská propadovost," řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Ministerstvo školství plánuje do měsíce vypracovat analýzu jednotlivých otázek 
v maturitních testech, předmětů a způsobu jejich výuky 
i jednotlivých oborů.

V testech se podle náměstka Jaroslava Fidrmuce ukázalo, že žáci výrazně lépe zvládají uzavřené otázky s výběrem 
z několika možností. „Dlouhodobě má český systém problém s otevřenými otázkami, kde musejí žáci odpověď vymyslet. Ale je nezbytné postupovat tímto směrem, protože tak jsou konstruovány například i testy v mezinárodním šetření PISA," doplnil ho ministr.

Vedle poklesu zájmu o matematiku, kterou si letos vybralo třicet procent studentů, což je o šest procentních bodů méně než před rokem, je podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky patrný také výrazný odklon od němčiny. Mezi cizími jazyky jednoznačně dominuje angličtina. Přitom němčina je nyní mezi zaměstnavateli stále žádanější.

Bezproblémové otázky

Odborné komise ministerstva školství posoudily všechny otázky, které se objevily v letošních maturitních testech, jako bezproblémové. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Jednoznačné zadání s jedinou možnou odpovědí měla podle komisí také otázka zaměřená na výpočet povrchu papírové čepice, kterou jako spornou označil matematik Oldřich Botlík. Oprávněně byla do testu z češtiny zařazena otázka o Jidáši.

Úloha o výpočtu plochy papíru potřebné k výrobě čepice ve tvaru kornoutu měla podle Botlíka problematicky formulované zadání, nebylo jasné, zda mají maturanti počítat povrch pláště kužele s podstavou, nebo bez ní. Vzhledem k tomu, že šlo o čepici, se nabízelo vypočítat povrch bez dna. Při aplikaci striktně matematických kritérií ale podle něj jednoznačně vyplývalo, že maturanti měli počítat plochu celého rotačního kužele včetně podstavy.

Cermat jako správnou hodnotil jen odpověď vycházející z výpočtu bez podstavy. Zíka to považuje za jednoznačné a připomněl, že i v testech vytvářených matematikem Botlíkem se objevují obdobně formulované úlohy. Správnou odpověď vyplnila zhruba polovina maturantů. Nezaváhalo přitom bezmála osmdesát procent z těch, kteří patřily do čtvrtiny nejlepších.

Zhruba stejnou úspěšnost měla i otázka v maturitním testu z češtiny, která vyvolala bouřlivé reakce na sociálních sítích. Mělo se v ní doplnit jméno Jidáš před přízvisko Iškariotský a v souvislosti se zradou a třiceti stříbrnými. Doplnění jména biblické postavy považovala řada z maturantů za nepřiměřeně obtížné a upozorňovala, že znalost bible není povinná. Komise ale dospěly k závěru, že otázka je v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, takže do testu patří.