Výjimku v tomto ohledu představuje bulvární deník Blesk, jehož zprávy za „nepravdivé“ označilo 55 % lidí. Vzhledem ke sledovanosti relativně vysoký podíl hodnocení zpravodajství jako nepravdivého se objevuje u bulvárně profilovaného internetového serveru Super.cz a deníku Haló noviny, který má blízko ke KSČM.

Vyšší podíl hodnocení zpráv jako nepravdivých se vyskytl podle dotázaných u televize Nova. Ze srovnání veřejnoprávních a soukromých elektronických médií, lidé více věří veřejnoprávním. Zpravodajství u České televize je hodnoceno jako pravdivé a zároveň i jako úplné. Z hlediska podílu odpovědí „neví, nedokáže posoudit“ je zřejmé, že médii, na něž lidé mají nejčastěji utvořen nějaký názor, pokud jde o pravdivost a úplnost poskytovaných zpráv, jsou jednoznačně televizní stanice, na opačném konci v tomto ohledu pak stojí internetové zpravodajské servery, což koresponduje s úrovní sledovanosti zpráv v různých typech sdělovacích prostředků.

Analýza ukázala, že z hlediska politické orientace se rozchází především hodnocení tisku, když MF Dnes a Lidové noviny jsou výrazně příznivěji hodnoceny mezi stoupenci pravice a v menší míře totéž platí i o Hospodářských Novinách. Respondentů připisují Hospodářským novinám ve zvýšené míře spíše neúplnost informací než jejich nepravdivost. Lidé hlásící se k levici v lepším světle vidí především deník Právo, který zase kritičtěji hodnotí ti, kdo sebe řadí do pravé části politického spektra. V případě Haló novin se podle předpokladu příznivé hodnocení objevuje hlavně mezi voliči KSČM.