Meteorologové jsou v koncích, letní bouřky nejdou předpovědět

Meteoroložka Dagmar Honsová: Předpovědi počasí nosím raději stále u sebe

Za poslední tři měsíce meteorologové vydali tolik varování před řáděním živlů jako za celý loňský rok. Extrémní výkyvy počasí asi nebudeme schopni předpovědět nikdy, přiznává meteoroložka Dagmar Honsová.

Jste poměrně mediálně známou osobností, nestává se vám, že vás lidé zastavují a spílají vám, že jste se v předpovědi netrefila?
Hodně dám na numerické modely, ze kterých se předpovědi počítají. Vždycky je nosím vytištěné na papíru s sebou. Tisknu si je každé ráno a v poledne. Většinou se ale lidé ptají na to, jak bude. A když jim ukážu numerický model, ať si předpověď přečtou z modelu sami, jsou tak šokovaní, že na nadávky ani nedojde (smích).

Jak se vůbec dnes daří meteorologům předpovídat počasí? Ve čtvrtek Deníku meteorolog řekl, že bouřky nebudou, a když, tak jen na Moravě. Ani ne za dvě hodiny se nad Prahou spustila průtrž mračen ...
Všechny předpovědi vycházejí ze zmiňovaných numerických modelů, a právě ty naznačovaly, že bouřky přijdou až ve večerních hodinách a že hlavní dešťové přeháňky budou především na Moravě. Musím ale říci, že ve čtvrtek to byla zřejmě chyba meteorologa, protože zmiňovaná studená fronta byla už několik hodin pozorována nad Německem a velmi rychle postupovala.

Když se zeptám obecně, jak moc dochází k omylům meteorologů? Nebo spíše, jak moc obtížné je se trefit?
Úspěšnost závisí na synoptické situaci, tedy na tom, jaký tlakový útvar počasí u nás ovlivňuje. Jestli je to tlaková výše, bývá úspěšná předpověď na den dopředu až 95procentní. Pokud jsou to jednotlivé frontální systémy a brázdy nízkého tlaku, je to o něco složitější. Je pravda, že v předpovědi počasí se často vyskytují obraty jako „místy budou dešťové přeháňky“, ale málokdo vlastně ví, co se pod tím slovíčkem „místy“ skrývá, že je to na 60 procentech území. Nebo že „ojediněle“ znamená na 30 procentech.

Je předpovídání počasí obtížnější než v předchozích letech? Co letošní počasí podle vás vůbec vyvádí?
Neřekla bych, naopak máme k dispozici snímky z družic, radarů a můžeme porovnávat výstupy z několika numerických modelů. Jsou ale prostě meteorologické jevy, například i lokální bouřky z tepla, které numerické modely předikovat neumí. Stejně tak se daleko hůře předpovídá počasí v oblasti brázdy nízkého tlaku vzduchu nebo výškové tlakové níže.

Dá se ještě dnes na předpovědi meteorologů vůbec spolehnout, a s jakou mírou úspěšnosti?
Pokud meteorologovi nevyjde předpověď, vždycky si to nějak dokáže odůvodnit i se z toho poučí pro příště. Úspěšnost předpovědi by se teoreticky snižovat neměla, v současné době máme k dispozici modernější přístroje a podrobnější výstupy numerických modelů. Ale extrémní jevy počasí nebudeme zřejmě schopni předpovědět s přesnou lokalizací a dobou nikdy.

Zažila už jste během své praxe podobný rok, jako je ten letošní?
Někteří z nás si pamatují na léto 2007. Tehdejší červenec byl velmi podobný. Dva tři dny bylo teplo, pak to zkazila nějaká studená fronta, která přinesla i intenzivní bouřky. Je ale pravda, že letos už tyto výkyvy trvají i z meteorologického hlediska dlouho a doufám, že srpen přinese stabilnější počasí.

Za poslední tři měsíce vyšlo tolik výstražných informací, co třeba za celý loňský rok. Čím je to ale způsobeno?
Já si to vysvětluji synoptickou situací, to znamená, že se nám tu velice rychle střídají vlivy západních frontálních systémů, západního chladného proudění, tlakové výše a teplého jižního proudění. Klimatologové si to určitě vysvětlí změnou klimatu a rostoucí teplotou vzduchu. V atmosféře je více energie a vytvářejí se nám intenzivnější bouřky.

Odezní to a nebo se máme na podobné „řádění“ počasí připravit i do budoucna?
K českému létu a létu ve střední Evropě bouřky patří. Když se podíváme do historie, v minulosti snad nebylo léto bez bouřky a nějakého toho krupobití.