Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Metro B slaví 23. narozeniny

Praha - Přesně v neděli to je už 23 let, kdy do metra na trase B vkročili první cestující a vyzkoušeli nejrychlejší přepravní prostředek v Praze v nové trase. Za tuto dlouhou dobu se metro ještě mnohokrát změnilo a prodlužovalo a muselo se vyrovnat také s ničivými povodněmi v roce 2002.

2.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Trať B začali projektanti připravovat v roce 1970 a se stavbou prvního úseku se začalo o devět let později. Trať měla za úkol převzít přepravní zátěž nejstaršího směru provozovaného pražskou MHD z Karlína na Smíchov.

„Mimořádně náročná byla stavba přestupní stanice Můstek. Čtyřpodlažní monolitická železobetonová konstrukce vestibulu pod Jungmannovým náměstím si vyžádala stavební jámu, jejíž hloubka byla srovnatelná s výškou okolních domů,“ píše ve své knize 30 let pražského metra Pavel Fojtík. Své místo musela dočasně opustit i socha spisovatele.

Velkou proměnu zaznamenala také oblast křižovatek Anděl a Na Knížecí, kde byly zbořeny celé bloky domů, včetně domu U Zlatého anděla, který dal lokalitě jméno.

Prvních osm stanic v provozu

Zkušební provoz na trase B byl zahájen v září roku 1985 a do pravidelného užívání byl předán 2. listopadu téhož roku. Otevřeno bylo osm stanic ze Smíchovského nádraží do Sokolovské. Stanice Můstek se tehdy stala zároveň nejhlubší na trati B, když je v hloubce více než 40 metrů. V úseku jezdilo 11 pětivozových spojů ve špičce v intervalu 130 vteřin.

Prodlužování metra na sídliště

Při dalším prodlužování metra se stalo prioritou propojení se sídlištním komplexem v jihozápadní části Prahy, tedy ve směru do Jinonic a dále do Zličína. Studie počítaly s rozšířením do těchto míst už v roce 1969. Zajímavostí je, jaké názvy dostávaly stanice metra v době komunismu, byly jasně zabarvené tehdejší ideologií. Nechyběly tak například stanice Únorového vítězství či Moskevská.

V dubnu 1979 byl dokončen projekt zmíněného úseku. Tato etapa výstavby nevyvolala takový rozruch u veřejnosti. Stavělo se totiž v místech, kde to lidi tolik neobtěžovalo. „V tichosti tak zmizely staré Radlice a oblast Nových Butovic byla i tak jedním velkým staveništěm,“ pokračuje v knize Pavel Fojtík.

Pravidelný provoz byl zahájen 26. října 1988, takže tento úsek před několika dny oslavil 20 let existence. Nově v úseku jezdilo 18 souprav, tak aby bylo možné udržet interval 130 vteřin.

Prodlužování po revoluci

Těsně po sametové revoluci v roce 1990 byl zahájen provoz v úseku Florenc – Českomoravská a sít se rozrostla o další 4 stanice. Zde se původně uvažovalo o ukončení na Palmovce, kde je přirozený dopravní uzel. „To byla tehdy veliká sláva, když se metro dostalo až do průmyslové oblasti ve Vysočanech. Na tuto část Prahy se totiž myslím, vždycky tak trochu zapomínalo,“ řekl jeden z pamětníků Jaromír Vyskočil z Prahy 9.

Dalších pět stanic se po mnoha změnách a vývoji staveb na povrchu dostalo v jihozápadní části nakonec do dnešní podoby, ale stanice mohly nést úplně jiné názvy, například Československé armády, Generála Svobody či Branka.

Asi nejzajímavější dominantou stavby je most mezi Lužinami a Hůrkou, který je dlouhý 379 metrů Část metra B do Zličína funguje od konce roku 1994.

Poslední část na Černý Most

Nejmladší částí zůstává úsek ve směru na Černá Most. Zde se v roce 1992 poprvé naplno projevily finanční problémy a uvažovalo se o ukončení tratě už v Hloubětíně. Výstavba se pak asi o dva roky zpozdila a začala fungovat až v roce 1998, stanice Hloubětín ještě o rok později. Stanice Kolbenova pak začala fungovat dokonce až v roce 2001.

Autor: Lukáš Marek

2.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
1 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Melbourne, ilustrační foto
6 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení