VYBERTE SI REGION

Metro B slaví 23. narozeniny

Praha - Přesně v neděli to je už 23 let, kdy do metra na trase B vkročili první cestující a vyzkoušeli nejrychlejší přepravní prostředek v Praze v nové trase. Za tuto dlouhou dobu se metro ještě mnohokrát změnilo a prodlužovalo a muselo se vyrovnat také s ničivými povodněmi v roce 2002.

2.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Trať B začali projektanti připravovat v roce 1970 a se stavbou prvního úseku se začalo o devět let později. Trať měla za úkol převzít přepravní zátěž nejstaršího směru provozovaného pražskou MHD z Karlína na Smíchov.

„Mimořádně náročná byla stavba přestupní stanice Můstek. Čtyřpodlažní monolitická železobetonová konstrukce vestibulu pod Jungmannovým náměstím si vyžádala stavební jámu, jejíž hloubka byla srovnatelná s výškou okolních domů,“ píše ve své knize 30 let pražského metra Pavel Fojtík. Své místo musela dočasně opustit i socha spisovatele.

Velkou proměnu zaznamenala také oblast křižovatek Anděl a Na Knížecí, kde byly zbořeny celé bloky domů, včetně domu U Zlatého anděla, který dal lokalitě jméno.

Prvních osm stanic v provozu

Zkušební provoz na trase B byl zahájen v září roku 1985 a do pravidelného užívání byl předán 2. listopadu téhož roku. Otevřeno bylo osm stanic ze Smíchovského nádraží do Sokolovské. Stanice Můstek se tehdy stala zároveň nejhlubší na trati B, když je v hloubce více než 40 metrů. V úseku jezdilo 11 pětivozových spojů ve špičce v intervalu 130 vteřin.

Prodlužování metra na sídliště

Při dalším prodlužování metra se stalo prioritou propojení se sídlištním komplexem v jihozápadní části Prahy, tedy ve směru do Jinonic a dále do Zličína. Studie počítaly s rozšířením do těchto míst už v roce 1969. Zajímavostí je, jaké názvy dostávaly stanice metra v době komunismu, byly jasně zabarvené tehdejší ideologií. Nechyběly tak například stanice Únorového vítězství či Moskevská.

V dubnu 1979 byl dokončen projekt zmíněného úseku. Tato etapa výstavby nevyvolala takový rozruch u veřejnosti. Stavělo se totiž v místech, kde to lidi tolik neobtěžovalo. „V tichosti tak zmizely staré Radlice a oblast Nových Butovic byla i tak jedním velkým staveništěm,“ pokračuje v knize Pavel Fojtík.

Pravidelný provoz byl zahájen 26. října 1988, takže tento úsek před několika dny oslavil 20 let existence. Nově v úseku jezdilo 18 souprav, tak aby bylo možné udržet interval 130 vteřin.

Prodlužování po revoluci

Těsně po sametové revoluci v roce 1990 byl zahájen provoz v úseku Florenc – Českomoravská a sít se rozrostla o další 4 stanice. Zde se původně uvažovalo o ukončení na Palmovce, kde je přirozený dopravní uzel. „To byla tehdy veliká sláva, když se metro dostalo až do průmyslové oblasti ve Vysočanech. Na tuto část Prahy se totiž myslím, vždycky tak trochu zapomínalo,“ řekl jeden z pamětníků Jaromír Vyskočil z Prahy 9.

Dalších pět stanic se po mnoha změnách a vývoji staveb na povrchu dostalo v jihozápadní části nakonec do dnešní podoby, ale stanice mohly nést úplně jiné názvy, například Československé armády, Generála Svobody či Branka.

Asi nejzajímavější dominantou stavby je most mezi Lužinami a Hůrkou, který je dlouhý 379 metrů Část metra B do Zličína funguje od konce roku 1994.

Poslední část na Černý Most

Nejmladší částí zůstává úsek ve směru na Černá Most. Zde se v roce 1992 poprvé naplno projevily finanční problémy a uvažovalo se o ukončení tratě už v Hloubětíně. Výstavba se pak asi o dva roky zpozdila a začala fungovat až v roce 1998, stanice Hloubětín ještě o rok později. Stanice Kolbenova pak začala fungovat dokonce až v roce 2001.

Autor: Lukáš Marek

2.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies