VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Hašek: Zdravotnictví nesmí být černou dírou

Ostrava /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/- Do Ostravy v úterý přijel předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek. S moravskoslezským hejtmanem Jaroslavem Palasem dolaďovali taktiku před pátečním setkáním s ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem.

12.1.2011 19
SDÍLEJ:

Michal Hašek, předseda Asociace krajů České republikyFoto: Foto archív Michala Haška

Hlavním tématem budou odchody lékařů. Jen v krajských nemocnicích v Moravskoslezském kraji podalo výpověď v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme 482 lékařů. „Nelze odděleně řešit jednu profesní skupinu, byť je velmi důležitá, jako jsou lékaři. Na ně jsou vázány další.

Je to spíše o tom, aby se nejdříve ucpaly díry v systému financování zdravotnictví, nastavila se jasná pravidla, ušetřilo se na přemrštěných výdajích za léky, které jsou jedny z nejdražších v Evropské unii, a efektivněji se pořizovala především přístrojová technika. Tak lze ušetřit ve stávajícím balíku peněz ze zdravotního pojištění. Získané prostředky pak mohou jít do nemocnic na odměňování,“ říká předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek.

Co očekáváte od jednání s ministrem Hegrem?

Doufám, že nám představí jasný plán, jak bude jednat se zástupci lékařských odborů, jak bude jednat s kraji a dalšími zřizovateli, aby ta katastrofa od 1. března nenastala. Netrpělivě čekám, s čím pan ministr na jednání přijede. Zatím to byly spíše vzkazy přes noviny, ale teď už je polovina ledna. A to je nejvyšší čas, aby vláda řekla, jaké kroky chce podniknout. Mám na mysli věcně i časově. Já chápu, že asi tím sdělením nebude, že se od 1. března se mění platové tabulky a vychází se stoprocentně vstříc platovým požadavkům jedné profesní skupiny, konkrétně lékařů. Musíme ale sednout za jednací stůl a jednat. Myslím si, že asociace krajů může být určitým zprostředkovatelem, mostem mezi ministerstvem a lékařskými odbory. Nicméně když část lékařů od 1. března prostě v nemocnicích nebude, budou muset jednotlivé kraje přijmout krizová opatření.

S čím krizové plány počítají?

Musíme zajistit poskytnutí neodkladné akutní lůžkové péče zřejmě tím, že v některých nemocnicích může krátkodobě dojít ke změně struktury péče. Jak konkrétně, to je věcí každého kraje. Váže to na sebe otázku dalších zaměstnanců. Na jednoho lékaře je totiž vázáno dalších sedm až devět zaměstnanců nemocnice. Takže lékař, který dává výpověď a skutečně odejde, fakticky rozhoduje o budoucnosti sedmi až devíti lidí. Já si nejsem jist, zda jsou si tohoto faktu všichni vědomi. I když na jedné straně mám pro akci lékařů pochopení, protože volají po tom, aby zdravotnictví dostalo nějaký systém a řád. Aby nebylo černou dírou na peníze. Systém je cedníkem, zvlášť v otázce nákladů na léky, pořizování přístrojové techniky a lokace investic obecně. Kraje a hejtmani v téhle věci ale tahají za kratší konec, protože systémové řešení může přinést pouze vláda a mají ho v ruce zdravotní pojišťovny.

Co by tedy měl ministr udělat, aby se situace řešila?

Ministr Heger by měl definovat další kroky vlády v oblasti ekonomiky zdravotnictví. Budeme chtít slyšet, zda vláda změní, či nezmění takzvanou úhradovou vyhlášku. Od roku 2008 se neustále rozevírají nůžky mezi úhradami státem zřizovaných fakultních nemocnic a vedle toho regionálních nemocnic, které zřizují kraje. Už jsme se dohodli na provedení analýz, a myslím si, že doloží to, čeho my se dlouhou dobu obáváme, a to že za stejný typ výkonu a péče platí zdravotní pojišťovny více peněz fakultním nemocnicím a méně regionálním nemocnicím. Vytváří se tak ekonomická nerovnost subjektů a je tady tlak na redukci regionálního zdravotnictví. Další věc je otázka využití rezerv zdravotních pojišťoven. Nyní je vybráno zhruba o třináct čtrnáct miliard více na zdravotním pojištění a je možné rozhodnutím vlády ty peníze do zdravotnictví dát.

Myslíte si, že je správné mít nemocnici, když to přeženu, za každým rohem?

To je jen takový dojem. Já chci tvrdá data. Na začátku má být analýza. Teprve až na základě analýzy můžeme říct, co kde je zbytné a co nezbytné. Klíčové pro mě je, že lidé mají nárok na dostupné veřejné zdravotnictví. Analýza ukáže, kde je ta péče levnější. A to neznamená, že je poskytována v nižší kvalitě. Diskutujme o tom, na co má Česká republika v roce 2011 a v dalších letech peníze. Ale jestli si ministr Heger myslí, že koncepce zdravotnictví bude prosazena pouze 118 hlasy dnešní koalice a přežije jedno volební období, tak jsem přesvědčen o tom, že se mýlí. V takových věcech musí být širší konsensus.

Čtěte také: Lékaři přemlouvají kolegy k podání výpovědí z nemocnic

Autor: Iva Havlíčková

12.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies