VYBERTE SI REGION

Miliardové kšefty z černých skládek úřady přikrývají

Praha - Úřady hrubě a zcela evidentně porušují platné právo. Odmítají dokonce respektovat rozhodnutí soudu. Takto se pohoršuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček nad dosud nejotřesnějším případem ilegální skládky stavebního odpadu, nacházející se v těsné blízkosti Prahy.

4.3.2016 2
SDÍLEJ:

Pod záminkou rekultivace se podle některých vlivných politiků i majitelů zasažených pozemků skrývá obrovský kšeft s likvidací stavebního odpadu. Nejde jen o zemědělské pozemky u Chýně a Chrášťan. Obdobný případ existuje například v Motole či Slivenci.Autor: DENÍK/Lukáš Pařenica

Konkrétně na zemědělské půdě mezi obcemi Chrášťany a Chýně. Pozemky několika soukromých majitelů tu už řadu let zaváží sutí a hlínou soukromá firma. Údajně na základě územního rozhodnutí z roku 1988. Práce pak prezentuje jako veřejně prospěšnou stavbu, respektive rekultivaci. Potřebné stavební povolení ale nemá. Odňal jí ho soud, který navíc výslovně zapověděl další zavážení pozemků.

Miliardový kšeft s odpadem se ani přesto nešťastným majitelům nedaří zastavit. Zodpovědné úřady jim odmítají vyjít vstříc. V šoku jsou radní hlavního města pro životní prostředí Jana Plamínková, senátorka Jitka Seitlová, nebo poslankyně Věra Kovářová. Příslušné stavební úřady jdou podle nich na ruku provozovatelům černých skládek. A to nejen u Chrášťan poblíž Zličína, ale třeba i v Motole, Lahovičkách, ve Slivenci, či v Uhříněvsi.

„Je to otřesné. Jestli si někdo doteď myslel, že jsme právní stát, tak si to prosím opravdu nemyslete," glosovala poslední vývoj na ilegální navážce stavebního odpadu nedaleko pražského Zličína radní pro životní prostředí Jana Plamínková. Připomněla, že mezi obcemi Chýně a Chrášťany se tato nekalá činnost děje už řadu let.

„Zcela bezprávně tam zavážejí zemědělské pozemky několika majitelů, kteří se tomu snaží bránit soudně. Vzniká tam obří skládka, která je označována za rekultivaci. A nikdo s tím nic nedělá, i když majitelé mají v ruce rozsudky soudu, že je to nelegální! My máme ve Slivenci podobný případ, ale tam si to aspoň majitel vozil a dělal skládku na svých vlastních pozemcích. A taky s tím nikdo není ochotný nic dělat," poznamenala dále.

Nejotřesnější případ se táhne od roku 1988

Chrášťanská navážka je zřejmě nejotřesnějším případem, který se táhne prakticky už od roku 1988, kdy bylo tamnímu JZD Chýně vydáno územní rozhodnutí o rekultivaci, dodnes. Přestože vloni krajský soud již podruhé zrušil rozhodnutí stavebního úřadu, respektive stavební povolení soukromé firmě na provádění „terénních úprav na cizích pozemcích."

„My tu provádíme rekultivaci na základě územního rozhodnutí," sdělil zástupce firmy, která zavážku prování s tím, že stavební povolení pro pokračování prací není potřeba. „Pracujeme tu v režimu veřejně prospěšné stavby," vysvětlil.

Majitelé mnoha hektarů zasažených pozemků ale oponují. „Je veřejně prospěšné zavážet hlínou a stavební sutí zemědělskou půdu? Je to miliardový soukromý kšeft a nám vzniká škoda v řádech stovek milionů. Paradoxně za ty pozemky ještě platíme daň ze zemědělské půdy," řekl například jeden z majitelů Jiří Vlach.

„Nemáme nikde zastání. Nevíme, na koho se máme obrátit, když zde ani soukromou firmou, ani orgány státní správy není dodržováno rozhodnutí nezávislého soudu," dodal.

Je právo skutečně nevymahatelné?

Místně příslušný stavební úřad v nedaleké Hostivici ale trvá na tom, že pokračování navážky je legální. „Stavební rozhodnutí sice bylo zrušeno, soud ale konstatoval, že je stále platné územní rozhodnutí z roku 1988, na základě kterého probíhá rekultivace," zdůraznil pracovník úřadu.

Jenže v rozsudku krajského soudu se jasně píše: Na základě územního rozhodnutí nemůže žádný orgán veřejné moci povolit stavební činnost na pozemcích, náležejících třetím osobám a to proti vůli těchto osob. Jde o flagrantní porušení stavebního práva. „A nejen stavebního práva, ale i základního ústavního práva na ochranu soukromého vlastnictví," myslí si Eduard Vlach.

Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka úřady v tomto konkrétním případě evidentně porušily platné právo. „Je hrozné, že dokonce odmítají respektovat rozhodnutí nezávislého soudu. Příslušné orgány se tím musí začít zabývat," je přesvědčen Křeček.

Bývalá zástupkyně ombudsmana a nyní senátorka Jitka Seitlová uvedla, že stavební úřad nejen v tomto případě jde na ruku provozovateli skládky, která je „schována" za rekultivaci.

Protiprávní postup trvá velmi dlouho

„Stavební úřady například ve středočeských Veltrusech nebo Chrášťanech nezasahují, přestože dochází ke skládkování zeminy ve zřejmém rozporu s podmínkami, které samy stanovily. Tento protiprávní postup už navíc trvá velmi dlouho," řekla senátorka, která se s tímto odstrašujícím fenoménem setkala právě ještě jako zástupkyně veřejného ochránce práv.

Vysvětlila, že ve Veltrusech, kde skládka vznikla v roce 2008, vyrostl v rozporu s projektem pětačtyřicet metrů vysoký kopec. Firma, která sem navezla o čtyřiadvacet procent více zeminy, než jí stavební úřad povolil, vloni dokonce žádala o povolení dalšího navážení.

„Nejenže dochází k doslova brutální proměně charakteru krajiny, kterou kopce navezené zeminy hyzdí, ale s největší pravděpodobností také k daňovým únikům. Trpí obce a jejich obyvatelé i stát. Jediný, kdo na současné situaci v důsledku nečinnosti stavebních úřadů vydělává, jsou provozovatelé skládek," zhodnotila poslankyně Věra Kovářová.

Už v polovině minulého roku na popud majitelů pozemků u Chrášťan interpelovala ministry životního prostředí a pro místní rozvoj. Obrátila se prý také na ministerstvo financí a finanční úřady s podnětem k prošetření.

Fatální změna životního prostředí

„Podobný problém existuje také v Motole, kde byla ještě za starosty Jančíka uzavřena problematická smlouva o navážení zeminy, která je pro hlavní město a jeho občany jednoznačně nevýhodná. Skládka, která vznikla na jejím základě, je nestabilní a nikdo neví, kdo provede a zaplatí její rekultivaci," připojila příklad přímo z území Prahy radní Plamínková.

„Skládka v Motole se stala zlatým dolem. Soukromá firma zde může za ukládání zeminy inkasovat miliony. Záměrem bylo dále navyšovat skládku až do výšky padesát metrů nad okolním terénem pod záminkou rekultivace," sdělil už dříve Drahomír Bárta z místní organizace Strany zelených v Praze 5.

„Tehdy by značně narušila ráz krajiny a bránila by proudění západních větrů, které mají velký význam pro pročišťování ovzduší v pražské kotlině. Bez nich by byly Košíře, Smíchov a centrum Prahy vystaveno mnohem více smogovým situacím, jaké dnes tolik trápí například Ostravsko," doplnil.

Problém s černými skládkami stavebního odpadu na pražských periferiích hodlají poslankyně Kovářová, senátorka Seitlová i radní pro životní prostředí Plamínková řešit spoluprací na novele zákona o odpadech. „Platný zákon o odpadech totiž obsahuje formulace, které umožňují ho obcházet," shrnula Seitlová.

Čtěte také: Ďáblická skládka by se mohla dočkat rozšíření do Březiněvsi

Autor: Jakub Krupka

4.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Nečesaný si odpyká 13 let, odvolací soud mu potvrdil trest

Praha - Lukáš Nečesaný si odpyká 13 let za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku z února 2013. Trest mu dnes pravomocně potvrdil odvolací senát pražského vrchního soudu. Podle něj se od předchozího rozhodnutí nijak zásadně nezměnila důkazní situace a výpověď napadené ženy, která Nečesaného nakonec poznala, je věrohodná.

Ostrá rvačka skončila pobodaným ramenem a poraněnou ženou

Česká Lípa - Osobní záležitosti si muži začali nejprve řešit mezi sebou pěstmi. Po chvíli se přidali další lidé, celé to skončilo několika zraněními.

Ve Valdicích zemřel doživotně odsouzený vězeň, zřejmě spáchal sebevraždu

Valdice (Jičínsko)/Hradec Králové - Ve věznici ve Valdicích na Jičínsku v noci na pondělí zemřel vězeň, který si odpykával doživotní trest vězení. Potvrdila to mluvčí valdické věznice Eva Francová. Podle informací ČTK Lumír Moric spáchal sebevraždu, odsouzený na doživotí byl za podíl na loupežné vraždě manželského páru z Bohumína na Karvinsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies