V Česku se chystá vůbec první klinická studie, která by měla účinky léčebných pramenů a bahna ověřit. Začít by měla ještě letos a potrvá nejméně čtyři roky. Jako první prověří přínos pro pacienty s artrózou.

„Chystáme se na historicky první klinickou studii na našem území. Chceme zkoumat šest léčivých pramenů a šest peloidů, tedy rašeliny nebo bahna," řekl Deníku ředitel Výzkumného ústavu balneologického František Och. Které lázně se do projektu zapojí, prozatím neprozradil. „Bude to ale kolem dvanácti zařízení, která přírodní léčivé zdroje používají," přiblížil. Zájem o projekt je.

Čtěte také: Lázně na pojišťovnu? Pacientů přibylo o 40 procent

Unikátní projekt

Studie je totiž unikátní. „Chceme jít dál než většina dosavadních výzkumných projektů. Budeme se snažit doložit nejenom to, nakolik mění léčivý zdroj chrupavku. Budeme také sledovat, jakým způsobem prameny v těle působí," uvedl Och.

Lázně.Zdroj: DeníkPostupovat se přitom bude jako u testů běžných léků – zatímco jedna skupina lidí dostane skutečnou minerální vodu, druhé odborníci podají obyčejnou vodu z kohoutku. Výsledky po týdnech až měsících porovnají. Na studii budou s balneology spolupracovat také akademici z Ústavu tělesné výchovy a sportu pražské Univerzity Karlovy.

Čtěte také: Slavné české lázně

Pokud se léčivé účinky pramenů potvrdí, bude to znamenat velký posun ne-jenom v medicíně, ale také v legislativě. Dnes se totiž přírodní léčivé zdroje nevejdou do žádné škatulky – nejsou to léčiva, ani zdravotnické pomůcky. Mají speciální zákon. „A to právě z toho důvodu, že doposud nikdo nedělal žádné klinické studie, které by léčivé účinky těchto zdrojů potvrdily," vysvětluje bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš. Lékový ústav schvaluje všechny klinické studie na území Česka. Měl by na ně také dohlížet. U studie na prameny ale odkazuje na Český inspektorát lázní. Na tuto problematiku nemá „noty".

Ve světě už se ale na testy účinků léčivých pramenů zaměřili. Klinické studie se konaly v Maďarsku, Rusku, ve Francii, Polsku, Thajsku nebo Tunisku. Zkoumalo se, jestli lidé po lázních spolykají méně pilulek na bolest. Měřila se také hybnost postižených kloubů. Výsledky byly rozporuplné.

Čtěte také: Zdravotní kritéria stanovená pro vstup do Armády ČR

Skeptičtí doktoři

Lékaři jsou proto k výsledkům studie skeptičtí. „Podle mě jde o šarlatánské metody," odsoudil pokus šéf Ortopedické kliniky pražské Bulovky Pavel Dungl.

Opatrný je také zlínský sportovní lékař Lubomír Nečas. „Nevěřím tomu, že se něco závratného zjistí," řekl. Devadesát procent lidí se sice podle něj vrátí z lázní spokojených, k tomu jim ale nepomohou jen léčebné prameny či bahno. „Někdo tam s nimi cvičí, mají upravený režim a celkově si odpočinou," hodnotí účinky lázeňské kúry Nečas.

Problémy s hybností jsou přitom jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé do lázní jedou. Podle statistiků tvoří tito pacienti víc než polovinu klientely. Obrovské sumy vydávají za lázeňskou léčbu také pojišťovny. Třeba VZP loni v lázních „utopila" téměř 1,7 miliardy korun.

Čtěte také: Následky Černobylu: Polovina divočáků ze Šumavy je stále nadlimitně radioaktivní

VERONIKA RODRIGUEZ