VYBERTE SI REGION

Zeman on-line: Nevylučuji, že Landsmannschaft podporuje Schwarzenberga

Praha - Prezidentský kandidát Miloš Zeman v pondělí odpoledne odpovídal on-line na vaše dotazy.

21.1.2013 220
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Kandidát na prezidenta České republiky Miloš Zeman při online rozhovoru pro Deník.

Kandidát na prezidenta České republiky Miloš Zeman při online rozhovoru pro Deník.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Celý on-line rozhovor s Milošem Zemanem najdete ZDE.

Čtenáři Deníku se prezidentského kandidáta Miloše Zemana ptali na nejpalčivější otázky, které hýbou současnou politickou scénou.

"Záleží na tom, jak dopadne stížnost podaná k Ústavnímu soudu," reagoval například Miloš Zeman na dotaz, zda se dá napravit zpackaná amnestie prezidentem Václavem Klausem.

Dalšího pisatele zajímalo pro změnu to, zda by se jako prezident snažil o to, aby Česká republika více spolupracovala s Ruskem. "Nejenom s Ruskem, ale i s Čínou, Indií, Brazílií a dalšími rychle se rozvíjejícími ekonomikami," uvedl Zeman.

Na přetřes přišla i Karolína Peake se svým sdružením LIDEM. Na otázku, zda by Zeman jako prezident mohl zabránit tomu, aby se v budoucnu nedělo to, co ve vládě právě Peake způsobila, odpověděl: "Prezident není všemocný, má ale podle ústavy právo jmenovat premiéra a poradit se s ním i o sestavě ministrů, které tento premiér chce vzít do své vlády." Zeman v jedné ze svých reakcí také uvedl, ze je pro zrušení Senátu. "Pokud se toto zrušení nepodaří, jsem alespoň pro to, aby se Senát přeměnil v regionální reprezentaci, podobně jako je tomu u Spolkové rady v Německu."

Se Šloufem se vídáme zřídka

Miroslav Šlouf, postava velmi často spojovaná s Milošem Zemanem. "Vidíme se poměrně zřídka," řekl Zeman na dotaz k jeho osobě.

Co by všechno Miloš Zeman změnil v případě zvolení oproti současné hlavě státu Václavu Klausovi, zaznělo v další odpovědi: "Změnil bych vztah k Evropské unii, prosazoval bych zavedení majetkových přiznání a podporoval bych kvůli snížení nezaměstnanosti zvýšení podílu investic ve výdajích státního rozpočtu."

Téma odsun Němců nemohlo samozřejmě chybět. "Odsun byl dán čl. 13 Postupimské dohody a prezident Beneš tuto dohodu pouze naplnil," zareagoval Zeman na otázku, zda by na místě prezidenta Beneše postupoval stejně, zkrátka zda odsun Němců po válce považuje za spravedlivé řešení. K tomuto tématu směřovala také otázka, zda prezidentský kandidát smí schvalovat etnické čistky. "Devadesát procent sudetských Němců v komunálních volbách na jaře 1938 volilo Henleinovu stranu. V tomto smyslu jsem se o nich několikrát vyjádřil jako o páté koloně Adolfa Hitlera. A pátých kolon se občas zbavujeme," reagoval Zeman s tím, že nevylučuje podporu sudetoněmeckého Landsmannschaftu Karlu Schwarzenbergovi.

Dejdarova podpora

Čtenáři nenechali bez povšimnutí ani reakci tvůrců Zdivočelé země k herci Martinu Dejdarovi, který podporuje Miloše Zemana. "Štvanice, kterou vůči panu Dejdarovi vyvolal jakýsi pan Stránský a další, mi připadá jako projev závisti neschopných vůči schopnému," reagoval Zeman.

Na otázku, proč by měli Zemana mít rádi dnešní mladí dospělí, lidé ve věku 20-30 let, prezidentský kandidát reagoval: "Třeba proto, že si přečtou některou z mých knížek."

Vztah Zemana k novinářům je všeobecně znám. Na čtenářův dotaz, zda si nemyslí, že bez novinářů by byl nikdo, odpověděl: "Po celou moji politickou dráhu mě 90 procent českých médií soustavně kritizovalo. Přesto jsem přispěl k tomu, že ze sedmiprocentní strany se během pěti let stala strana s více než 30procentní podporou. To dokazuje, že skutečný vliv médií je zanedbatelný a že média nemohou existovat bez politiků. Nikoliv naopak," uzavřel.

Kandidát na prezidenta České republiky Miloš Zeman při online rozhovoru pro Deník.O Miloši Zemanovi

Miloš Zeman se narodil v rodině poštovního úředníka a učitelky, v roce 1944 v Kolíně. Rodiče se krátce po jeho narození rozvedli, takže vyrůstal pouze s matkou. Po studiu na Střední ekonomické škole v Kolíně pracoval ve strojírnách Tatra Kolín. Pro referát o T. G. Masarykovi mu bylo totiž zakázáno pokračovat ve studiu na vysoké škole. V roce 1965 mu je však studium umožněno, dálkově se tedy věnuje oboru národohospodářské plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze. O dva roky později již přechází na denní studium.

V roce 1968 vstoupil Miloš Zeman do Komunistické strany Československa. O rok později promuje s červeným diplomem a začíná vyučovat na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1970 byl Zeman vyloučen z Komunistické strany Československa pro nesouhlas se sovětskou okupací a počínající normalizací.

V roce 1989 se účastní demonstrace na Národní třídě, koncem listopadu a počátkem prosince vystupuje na demonstracích na Letné, na besedách v divadlech a vysokých školách. V lednu 1990 je Zeman zaměstnán v Prognostickém ústavu ČSAV. Koncem ledna 1990 je za Občanské Fórum kooptován do Federálního shromáždění.

Po revoluci poslancem

V červnu 1990 je znovu zvolen poslancem Federálního shromáždění za OF, stává se předsedou rozpočtového výboru a členem předsednictva Federálního shromáždění.

Ve volbách v roce 1992 kandiduje za Českou stranu sociálně demokratickou, kam přešel po rozpadu Občanského fóra, a je znovu zvolen poslancem Federálního shromáždění.

V únoru 1993 je zvolen předsedou ČSSD. Tato strana, která ve volbách v roce 1992 získala 7 % voličských hlasů, získala ve volbách 1996 27 % a ve volbách v roce 1998 32 % hlasů voličů. Do funkce předsedy ČSSD je znovu zvolen v letech 1995, 1997 a 1999. V roce 2001 již nepřijal kandidaturu na funkci předsedy ČSSD se zdůvodněním, že splnil svůj úkol tím, že přispěl k tomu, že se sociální demokracie stala nejsilnější politickou stranou v České republice.

V letech 1996 – 1998 byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V této funkci se snažil o rovnoprávnou spolupráci všech parlamentních stran, samozřejmě včetně dvou nejsilnějších.

V roce 1998 byl Miloš Zeman jmenován předsedou vlády České republiky.

Od roku 2003 žije jako starobní důchodce trvale ve dvou obytných místnostech staré tvrze na Vysočině.

Autor: Redakce

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 220
SDÍLEJ:
Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
1

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies