Zdeněk Kratochvíl je známý jihlavský podnikatel, který vydělává miliony korun. Devětačtyřicetiletá Monika N. z Třeště je obyčejná žena, která pracuje jako uklízečka.
Zdánlivě jde o dva rozdílné životy, přesto je spojuje mnoho věcí. Mají zkušenosti s českou justicí, oba byli souzeni pro majetkovou trestnou činnost a oba požádali o milost prezidenta republiky.
On byl souzen kvůli miliardovým podvodům. Ona měla zpronevěřit 5865 korun a oba mají zdravotní problémy. A teď, co je rozděluje: Kratochvíl si podal žádost o milost na začátku letošního roku, Monika N. před více než dvěma lety. Jihlavský podnikatel se mohl z milosti prezidenta těšit během pár týdnů, ale ona se jí nedočkala. Před deseti dny se vrátila z vězení, kde si musela nakonec odsedět jeden měsíc.
„I pouhý měsíc ve vězení vám změní život. Dnes, když jdu po ulici, tak se dívám po lidech a připadám si jako ten nejšpinavější hajzl. Musela jsem do vězení i přesto, že jsem dluh zaplatila již před dvěma lety a měla vážné zdravotní komplikace, které měla vyřešit operace,“ popisuje svou zkušenost Monika.
Postup prezidentské kanceláře kritizuje i předseda Okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova, který žádost o milost Moniky N. posílal již v únoru roku 2006. „Milost je mimořádná záležitost, kde se může dát projev určité velkomyslnosti a vzít ohled na určité sociální záležitosti a zdravotní stav. Není přijatelné, aby vyřizování této záležitosti přesáhlo hranici dvou let,“ myslí si soudce Sova.
Příběh Moniky N. se začal psát již v roce 2003, kdy byla odsouzena za zpronevěru (ona tvrdí, že to nikdy neudělala) k jednomu měsíci s ročním podmíněným odkladem a zaplacením dluhu. To ale neudělala a soud jí nejprve prodloužil podmínku.
„Byla jsem bordelář, to uznávám, ale nikdy bych nevěřila, že za to půjdu do vězení,“ říká Monika. Pak si přestala přebírat obsílky od soudu. V únoru 2006 se s ní soud již nemazlil a měsíční trest jí proměnil na nepodmíněný. Do měsíce měla nastoupit výkon trestu.
Všem lidem stejným metrem
„Teprve pak jsme si uvědomila, v jakém jsem průšvihu. Okamžitě jsem zaplatila celý dluh a podala žádost o milost,“ vzpomíná Monika. Ta věřila, že jí prezident vyhoví a dařilo se jí vězení unikat. Jenže další dva roky se nic nedělo. Na průtahy se snažil upozornit i soudce Sova, ale marně.
„Přišla mi odpověď, že prezident není vázán žádnými lhůtami,“ podotkl soudce. Tomu ale nakonec došla trpělivost a letos v dubnu byl nucen vydat příkaz k dodání Moniky N. do vězení. Poté, co jí skončila nemocenská, se tak stalo a od 30. května do konce června si trest odseděla v brněnské věznici.
Před jejím uvězněním podala žádost o milost i firma, u níž Monika již čtyři roky bez problémů pracuje.
„Říkali jsme si, že když dostal milost Kratochvíl, tak by se mělo měřit všem lidem stejným metrem,“ podivila se nadřízená Moniky Hana K. z Jihlavy.
Ironií osudu je, že toto pondělí, kdy byla Monika N. již týden doma z vězení, zazvonil na stole předsedy okresního soudu Vladimíra Sovy telefon.
„Volali z prezidentské kanceláře, že jim mám poslat další materiály ohledně Moniky N., že by rádi projednali její milost. Byl jsem v šoku a pouze jsem utrousil, že je to zbytečně, protože si trest již odseděla. Na druhém konci se ozvalo suché: tak to je tristní,“ popsal Deníku soudce Sova.
Deník požádal kancelář prezidenta republiky o vyjádření ke kauze. Do uzávěrky Deníku ale stanovisko kanceláře nepřišlo.
Monika: I měsíc ve vězení změní život
Když pro Moniku N. přišel před měsícem policista, aby ji odvedl do vězení, seděla u své sousedky, kouřila cigaretu a popíjela kávu. „Uslyšela jsem zvonek, a když jsem přišla ke dveřím a uviděla policistu s lejstry v rukou, udělalo se mi špatně,“ začala své vyprávění o měsíční zkušenosti ve vězení Monika N. z Třeště.
Nepomohlo ani to, že měla v rukou lékařskou zprávu, že musí na operaci. Policista jí nasadil pouta a eskorta poté odvezla do brněnské věznice. „První den jsem si pořád myslela, že je to nějaký zlý sen, ale když se zabouchly ty pitomé těžké dveře, tak jsem pochopila, že jsem skutečně v kriminále,“ vzpomíná ještě dnes se slzami v očích Monika.
„I pouhý měsíc ve vězení vám změní život. Dostávala jsem prášky na uklidnění, stále jsem brečela. Měla jsem nastoupit na vážnou gynekologickou operaci,“ pokračovala ve vyprávění.
Monika N. má i velké problémy se štítnou žlázou. U její dcery, která je rozvedená a má dvě malé děti, byla asi před měsícem a půl diagnostikována roztroušená skleróza a paní Monika si obě děti chtěla vzít všechny k sobě do Třeště.
„Tím, že ve vězení prakticky nic neděláte a čas utíká pomalu, tak rozebíráte každých pět minut svého dosavadního života. Nejdřív jsem si myslela, že se nevrátím ani ke svému manželovi. Pak jsem si ale řekla, že by to nebylo správné,“ přemýšlí.
Nyní si chce dát život do pořádku. „Především jsem ale vděčná firmě, že mi umožnila vrátit se zpátky do práce.“ Tím, že o její milost projevila prezidentská kancelář zájem až nyní, byla žena velmi zaskočena.
„Nevím, co si o tom myslet. Je to bordel. Ve škole nás učili, že metr má sto centimetrů a ten má měřit každému stejně,“ dodala.
Teprve ve čtvrtek odpoledne zareagoval Pražský hrad na dotaz Deníku, proč kanceláři prezidenta trvalo dva roky, než rozhodl o milosti pro Moniku N. z Třeště na Jihlavsku, zatímco vlivný jihlavský podnikatel souzený kvůli miliardovým podvodům jí dostal během pár týdnů.
Devětačtyřicetiletá Monika N. si o prominutí trestu zažádala v březnu roku 2006 poté, co byla odsouzena na jeden měsíc do vězení za zpronevěru 5865 korun. Ještě před žádostí o milost dluh zaplatila a navíc upozornila na vážné zdravotní problémy.
„Prezident republiky žádosti o milost paní N. nevyhověl a to v listopadu 2007. Byla o tom informována,“ napsal ředitel tiskového odboru kanceláře prezidenta republiky Radim Ochvat.
Devětačtyřicetiletá Monika N. čekala na odpověď rok a tři čtvrtě. Proč? To v odpovědi není, ale oblíbenou formulkou je, že prezident nemá na vyřízení milostí žádné lhůty.
Postup kanceláře prezidenta kritizoval i předseda Okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova. Ten řekl, že není všem lidem v této zemi měřeno stejným metrem. Narážel na milost, kterou prezident udělil jihlavskému podnikateli Zdeňku Kratochvílovi, který byl souzen kvůli miliardovým podvodům ve firmě ICOM a to jen pár týdnů poté, co si o ní letos na začátku roku zažádal. Kratochvíl měl být navíc podle některých médií sponzorem ODS.
Opakovanou žádost o milost pro Moniku N. podala i zaměstnavatelka Moniky N., která apelovala na její špatný zdravotní stav a tíživou sociální situaci. Bohužel pozdě.
„Pro zjištění aktuálního stavu výkonu trestu byl Kanceláří prezidenta republiky učiněn dotaz u příslušného soudu. Po zjištění, že odsouzená trest odnětí svobody dne 30. června 2008 již vykonala, byla žádost o milost jako bezpředmětná odložena,“ uvedl v písemné odpovědi pro Deník Radim Ochvat.
Soudce Sova: Prominutí trestu má smysl, pokud přijde včas
Předseda Okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova nerozumí milosti pro podnikatele Zdeňka Kratochvíla. Podle něj neměří prezident všem stejným metrem.
Proč se podle vás Monika N. nedočkala milosti od prezidenta?
Vlastně ani nevím. Bral bych, kdyby odepsali, že jí milost nedají, ať si to jde odsedět, ale čekat přes dva roky a pak chtít něco řešit, když už je pozdě, to se mi zdá divné.
Prezident ale není vázán žádnými lhůtami pro udělení milosti.
To je naprosto správná připomínka, ale na druhou stranu, pokud má mít milost smysl, tak musí přijít včas. Určitě by to měla být záležitost několika málo týdnů. Není přijatelné, aby vyřizování této záležitosti přesáhlo hranici dvou let.
Myslíte si, že jsou si v tomhle ohledu všichni rovni?
Pokud jsme právní stát, tak bychom si měli být před zákonem všichni rovni, a to i před pravomocí pana prezidenta. Pro mě není úplně lehká situace, když na vernisáži v Telči potkám jednoho velkého podnikatele (myslí tím Zdeňka Kratochvíla), který ze zdravotních důvodů dostal milost, a šlo u něj o daleko větší peníze, jak tam postává se sklenicí vína a paní N. naproti tomu čekala více jak dva roky na vyřízení milosti a nedočkala se jí. V tomhle si všichni rovni nejsou.
Co by se stalo, kdybyste se spisem vy neudělal nic dva roky?
Určitě by se na mě snesla kritika a možná by mě čekalo i kárné řízení.
Co si vlastně myslíte o milosti pro Zdeňka Kratochvíla?
Já spis neznám a není mým zvykem vyjadřovat se k věcem, které neznám. Případ jsem pozoroval pouze v médiích.
A jaký to na vás dělalo dojem?
Nerozumím tomu, jak může existovat nějaký posudek na to, že člověk je schopen čehokoli, jenom nesmí jít k soudu nebo do věznice. Takovému posudku opravdu nerozumím a nechápu ho. Já mám pocit, že těžko lze rozumět i tomu zdravotnímu stavu. Jestliže je na tom nějaký člověk tak špatně, že je důvodně použitá milost prezidenta , tak moje představa je taková, že je na tom opravdu tak zle, že se nemůže úplně běžně pohybovat, popíjet si víno na rautech a vést jednání. Je mi to záhadou.
Kolik milostí jste u jihlavského soudu zažil?
Za pětadvacet let to byly tři žádosti o milost. První byla ještě za prezidenta Havla. Matka s malým dítětem měla jít do vězení za nějaký majetkový delikt. Pak se jednalo o podnikatelku, kdy její obhájce žádal milost ze zdravotních důvodů. Tam ta situace byla taková, že milost také nepřišla, ale nevím už z jakého důvodu. Možná také už zjistili, že to není potřeba. Třetí věc je paní N. Zažil jsem i desítky žádostí o milost, kde jim nebylo vyhověno.