VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průzkum pro úložiště se může provést v pěti lokalitách, povolilo ministerstvo

Praha  – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo v pěti lokalitách České republiky průzkum pro úložiště radioaktivního odpadu. Správa úložišť tam může provést první etapu geologických průzkumných prací a posoudit, zda jsou lokality pro hlubinné úložiště vhodné. ČTK o tom dnes informovala Tereza Bečvaříková ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Aktivisté se ale dlouhodobě snaží celý proces zastavit, také občané s úložišti nesouhlasí a odmítali je i v referendu.

21.10.2014 1
SDÍLEJ:

Ministr životního prostředí Richard BrabecFoto: Deník/Miroslav Fuchs

„Ze zákona nic nebránilo vydat kladné rozhodnutí pro realizaci geologických neinvazivních prací," odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Podle ní průzkum nemá dopady na životní prostředí.

Pro hlubinná úložiště na použité palivo z jaderných elektráren bylo v Česku vytipováno sedm lokalit. Z nich pět získala povolení k průzkumu. Na zbylá dvě rozhodnutí správa úložišť ještě čeká. Pokud kladná stanoviska nabudou právní moci, mají ze zákona dotčené obce nárok čerpat ročně pro jednu lokalitu příspěvky až 12 milionů korun. Celkem stát vyčlenil 72 milionů na rok. Peníze se budou obcím vyplácet po dobu, kdy bude průzkum trvat. V první etapě jde o geologické průzkumné práce, a to měření u povrchu, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních me­tod.

Povolení dosud dostala lokalita Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalena na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví hora na Žďársku. Správa úložišť čeká na stanovisko o Hrádku na Jihlavsku a o lokalitě Horka pod Velkým Meziříčím.

Obyvatelé jsou proti

Starostka Lodhéřova poblíž lokality Čihadlo Zdeňka Klesalová řekla, že se v roce 2004 v obci v referendu proti úložišti vyjádřilo 99 procent obyvatel. „Zlobí nás, že SÚRAO dlouho dobu tvrdilo, že bez souhlasu obcí se budovat nebude," reagovala. Ministerské rozhodnutí dostala, ale nemá ho prostudované, takže zatím neví, zda se odvolá. Rozhodnutí podle ní přišlo „načasovaně" po volbách. Nová zastupitelstva se sejdou v prvním listopadovém týdnu. Potom bude schůzka starostů, kteří se domluví na dalším postupu. „Pokud proti průzkumným pracím nic nezmůžeme, naše obec bude nejspíše zákonné finanční prostředky čerpat," dodala.

Lidem na Žďársku původně vadil záměr správy úložišť méně než jinde, protože jsou zvyklí na těžbu uranu. Předloni ale začalo aktivně vystupovat sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Starosta Bukova Jiří Vrbka má nyní za to, že se na území obce žádné technické průzkumné práce v terénu pro úložiště provádět nebudou, protože spolupráci se správou úložišť odmítli minulý rok obyvatelé Bukova v referendu. „Tady se mají pouze využívat stará data získaná před lety kvůli těžbě uranu," řekl dnes Vrbka ČTK. Kdysi prý byly v okolí této vesnice provedeny stovky vrtů.

Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ se nyní ukládá do meziskladů.

Autor: ČTK

21.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies