VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ministerstvo radí obcím: dávejte sociálně pohřbené do společného hrobu

Praha – Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) radí obcím, aby urny ze sociálních pohřbů ukládaly do společného hrobového místa. Podle resortu jde nejen o pietu, ale také o hygienu. Případným osobám blízkým zemřelému pak mají obce oznámit číslo obecního hrobu, v němž jsou zpopelněné ostatky trvale uloženy, píše MMR na svém webu.

2.11.2014 19
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Lukáš Kaboň

Zákon o pohřebnictví obcím ukládá zajistit pohřbení „opuštěného těla" zemřelého, tedy takového, který zemře bez dědiců. Obec si může sama rozhodnout, zda tělo při takzvaném sociálním pohřbu vloží do země nebo zpopelní žehem. „Pohřbení je zákonem definováno jako uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. Důvodem stanovení pohřbívací povinnosti obce jsou vedle ochrany lidské důstojnosti a piety k osobnosti mrtvého také důvody hygienické," uvádí MMR na svém webu.

Zpopelnění

Stát až dosud obcím proplácel pouze náklady na pohřbení, nikoliv však na trvalé uložení ostatků na hřbitově. Často se tak stávalo, že urny s popelem takto pohřbených lidí zůstávaly v nedůstojných podmínkách ležet v různých obecních prostorách. „Obce zpravidla plní svou pohřbívací povinnost zpopelněním těl zemřelých v krematoriu, aniž by po provozovateli pohřební služby požadovaly uložení zpopelněných ostatků na hřbitov," uvádí MMR.

Rezort proto obce vyzval, aby i tyto urny nechaly rozptýlit na veřejném pohřebišti. Od 1. listopadu náklady obcí na trvalé uložení zpopelněných lidských ostatků zemřelých bez dědiců MMR proplatí. Podrobnosti, jak žádost podat, lze nalézt na internetových stránkách ministerstva.

Takzvaných sociálních pohřbů v poslední době výrazně přibývá. Jeden vyjde průměrně na osm až 12 tisíc korun. Cena „klasického" pohřbu s obřadem většinou neklesne pod 25 tisíc korun. Na pohřeb dítěte či rodiče nezaopatřeného dítěte do 26 let lze získat sociální dávku pět tisíc korun.

Sociální pohřby v Ostravě: po smrti se o ně postará obvod

Nemají žádné příbuzné nebo rodina není ochotná za pohřeb zaplatit. O jejich ostatky se tedy musí postarat obvod.

Městský obvod Poruba vypravil v roce 2013 devětačtyřicet sociálních pohřbů, letos jich zatím bylo o deset méně. Ročně na sociální pohřby vydá Poruba zhruba 300 tisíc korun. „Počet sociálních pohřbů výrazně ovlivňují úmrtí ve Fakultní nemocnici Ostrava, protože tento druh pohřbu podle zákona zajišťuje obec, na jejímž území člověk zemřel," vysvětlil mluvčí porubského úřadu Martin Otipka.

Například v loňském roce radnice v Moravské Ostravě a Přívoze pohřbívala 94 lidí, což bylo o třináct pohřbů více než předloni. Ještě rok předtím přitom centrální obvod pohřbíval „jen" šedesát lidí.

„Většinou se dozvíme o těchto případech z nemocnice, od policie a podobně. Na základě těchto informací objednáme pohřební službu, a ta již vše potřebné zajistí. Náklady na zajištění jednoho sociálního pohřbu jsou 6072 korun. Jedná se o kremaci bez obřadu," vyčíslila mluvčí centrálního obvodu Jana Pondělíčková. Příbuzní se musí o zesnulého podle zákona postarat do 96 hodin od oznámení úmrtí. Obvody v drtivé většině případů přistupují ke kremaci, urna je pak rok uschována u pohřební služby a následně rozprášena na posypové loučce jednoho ze hřbitovů. To ale neplatí v případě, že u zesnulého není známa totožnost. Ostatky pak musí být uloženy v rakvi pro případnou pozdější identifikaci.

Vymáhání nákladů po dědicích

V nejlidnatějším obvodě Ostrava-Jih pořádají zhruba čtyřicet sociálních pohřbů ročně. „Většinou se jedná o sociálně slabé rodiny případně lidi z domovů pro seniory nebo Hospice sv. Lukáše. Zesnulým zajistíme pohřeb žehem bez obřadu a po uplynutí roční lhůty smísí pohřební služba popel se zemí. Náklady na jednoho zesnulého jsou 7550 korun," řekl Deníku starosta Jihu Karel Sibinský.

Zatímco ve velkých obvodech se sociální pohřby počítají na desítky, v těch malých bývají spíše výjimkou. Například v Proskovicích v praxi sociální pohřeb téměř neznají. „Postará se rodina," říká zdejší starostka Marie Matějová. Až na jednu výjimku. „Na katastru obce se stala asi před dvěma roky tragická nehoda, při níž zahynuli dva bratři. I když nešlo o naše občany, nikoho neměli, a my jsme museli ze zákona náklady na jejich pohřeb uhradit. Bylo to něco přes sedm tisíc korun. Později se ale přihlásil nějaký jejich příbuzný a tuto částku nám zaplatil," vysvětlila starostka.

Obvody mají možnost náklady na sociální pohřby vymáhat po dědicích. „Pokud ani zde neuspějeme, žádáme o proplácení peněz z ministerstva pro místní rozvoj," dodala mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu.

JAKUB MALCHÁREK, IVA MUŠÁLKOVÁ

Autor: ČTK, Redakce

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies