VYBERTE SI REGION

Ministr Chalupa: Na zateplení či kotel půjde získat až statisíce

Praha – Když se v roce 2009 rozběhl program Zelená úsporám, mezi lidmi to vyvolalo nečekaný zájem. Úřady nestíhaly, tvořily se fronty, lidé zuřivě sháněli informace, jak mohou získat nevratnou dotaci na nový kotel. Mezi roky 2009 až 2012 uspělo 71 tisíc žádostí a stát vyplatil skoro 18 miliard korun. Letos začne „zateplovací mánie" znovu. Už v srpnu ministerstvo životního prostředí spustí druhou vlnu nazvanou Nová zelená úsporám. Stát tentokrát lidem a obcím nabídne do roku 2020 minimálně 28, možná až 38 miliard korun. Nejenom o tom, jak složité tentokrát bude získat dotace hovoří v rozhovoru pro Deník ministr životního prostředí a místopředseda ODS Tomáš Chalupa.

16.3.2013 20
SDÍLEJ:

Ministr životního prostředí Tomáš ChalupaFoto: Deník/Martin Divíšek

Už víte, o jakou maximální částku budou lidé moci v Nové zelené úsporám požádat?
V první fázi nám půjde o to, podpořit komplexní úspory energií, což mohou být ve výsledku stovky tisíc korun pro každý projekt. Základem je, že čím větší energetické úspory dosáhnete, tím vyšší podporu dostanete.

První Zelená úsporám byla hodně o výměně starých kotlů za nové a lidé to velmi hojně využili. To už v té druhé neplatí? Nově by se měla týkat hlavně zateplování.
Princip je, že budeme postupovat výzvami pro jednotlivé segmenty programu. Celý program je postaven na podpoře čtyř částí. Rekonstrukce rodinných domů a výstavba nových, rekonstrukce domů veřejné služby a samostatná podpora zdrojů tepla, například těch kotlů. Jako první proběhne podpora rekonstrukce rodinných domů, počítáme s částkou 1,4 miliardy korun. Následně bude program pokračovat podporou dalších segmentů. My chceme v první vlně podpořit skutečně tu komplexní úsporu, do té ale dotace na změnu kotle také patří. První výzva bude pro komplexní opatření na úsporu v domě, tedy například pro lidi, kteří mají zájem o mix zateplení fasády, výměny oken, ale i výměny neekologického kotle za ekologičtější ve formě bonusu až ve výši 100 procent nákladů. Patří do toho i podpora panelů na střeše pro ohřev vody v domě. Nepleťme si to ale s fotovoltaickými systémy na výrobu elektřiny. Půjde opravdu jen o panely pro použití 
v domě na ohřev vody.

Ptám se proto, že určitě bude existovat skupina lidí, kteří budou chtít vyměnit jen ten kotel. Už si třeba netroufnou navíc ještě vyměnit okna či zateplit fasádu.
To samozřejmě chápu. Jak říkám, naší ambicí je ty dotace jen na výměnu topení vyhlásit v příštích letech. První výzva se bude týkat komplexních úspor rodinných domů. Vedle toho ale dál běží program těch takzvaných kotlíkových dotací, který je určen pro regiony, které i vzhledem k sociální situaci svých obyvatel jsou nekvalitním ovzduším postiženy nejvíce. Letos na to stát vyčlenil 100 milionů korun. Momentálně se jedná o Moravskoslezský kraj, kam směřuje od státu 30 milionů korun a stejnou částku poskytne i kraj. Co se týká kotlíkových dotací, už i jiné kraje projevují zájem. Jednáme třeba se Středočeským krajem, signály máme i z Ústeckého kraje nebo z jižní Moravy. Podmínka ale je pro všechny stejná. Na jednu ministerskou korunu musí svoji korunu dát kraj. Pak se ty kotlíkové dotace můžou objevit 
i jinde.

Vraťme se ale k Zelené úsporám. Jak to bude se samotnými žádostmi? Ministerstvo dotace vyhlásí na začátku srpna. Budou se opět podávat na Státní fond životního prostředí (SFŽP)?
Chceme, aby to i nadále dělal Státní fond životního prostředí. Důvod je jednoduchý, už tam máme tým lidí, kteří už to umějí. V tuto chvíli musí ještě uzavřít Zelenou úsporám, protože se dodatečně vyúčtovávají některé žádosti, archivují se a kontroluje se provedení. Jakmile bude mít SFŽP volné kapacity, tak se úředníci soustředí na Novou zelenou úsporám, což by tedy mělo být v létě.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Budou se žádosti nějak výrazně lišit oproti minulosti?
U rodinných domků je hodně zájemců, proto tuto oblast podpoříme jako první. Na rozdíl od minula se tentokrát všechny žádosti budou podávat elektronicky a v jednotné podobě. Budou také jasná pravidla, zda a jak můžete doplňovat do žádosti údaje. Problémem minulé Zelené úsporám bylo, že se najednou podaly žádosti, často ve formě prázdných desek s tím, že se snad do nich někdy něco doplní. Neexistovala ani základní databáze, kolik žádostí bylo podáno a kolik je na ně peněz. Říkám tomu Bursíkův švédský stůl.

A nyní?
Teď ten systém bude o tom, že se udělají jednotlivé výzvy, ta první už v srpnu. Počítáme s balíkem peněz 1,4 miliardy korun jen na tuto výzvu. Díky systému výzev bude jasné, kolik je k dispozici na podporu daného segmentu peněz. Žádosti lidí se budou hodnotit průběžně, aby se nestalo, že necháme podat žádosti obrovskou masu lidí, která nás zavalí. Žádosti se budou zpracovávat v jediném transparentním počítačovém systému, a to v pořadí, jak přijdou. Systém výzev je odzkoušený 
z operačních programů, proto jsme tento model zvolili i pro Novou zelenou úsporám. Každý bude vědět, že ke konkrétnímu datu bylo podáno tolik a tolik žádostí a z celkového objemu peněz zbývá třeba třetina. Takže má smysl žádost podat.

Podávání žádostí čistě jen přes počítač je absolutní novinka?
Ano. Bude to elektronická aplikace, kde doplníte všechny potřebné věci. Žádost tedy půjde podat pouze elektronicky. Proto počítáme s tím, že na našich regionálních pracovištích Státního fondu životního prostředí budou vyškolení pracovníci, kteří žadatelům, kteří s tím nebudou umět pracovat, poskytnou poradenský servis. Můžou jim i pomoci to vyplnit, ale v systému to už každý žadatel musí odeslat osobně.

Prioritu mají teď rodinné domky, jak to bude s veřejnými budovami?
Existují dva zdroje financování energetických úspor. Nová zelená úsporám a operační program. V první výzvě Nové zelené úsporám budou na řadě rodinné domy, pak činžáky a veřejné budovy jako jsou školy a školky. Dneska u veřejných budov máte obrovský tlak na rekonstrukce, ale od roku 2018 začne platit směrnice o energetické účinnosti budov, která například nařizuje, že pokud chcete v obci postavit školku či domov důchodců, tak ji musíte postavit v takzvaném pasivním standardu. Zatím ten požadavek není, takže musíme podpořit obce v rekonstrukcích. Ovšem na konci programu Zelená úsporám kolem roku 2020 se začne podporovat hlavně nová výstavba. My říkáme, že nyní ten poměr podpory mezi veřejnými a soukromými budovami bude 7:3 ve prospěch soukromých domů. V rámci Nové zelené úsporám. Na druhou stranu z evropských peněz se podporují pouze budovy veřejné služby. V součtu tedy na snižování energetické náročnosti budov nebude pouze 28 miliard z Nové zelené úsporám, ale minimálně 38 miliard, pokud započítáme právě i peníze z evropských fondů. V součtu se tak dostaneme do situace, kdy ten poměr bude padesát na padesát, a dost pravděpodobně se i přikloní na stranu veřejných budov. Zrovna teď jsme skončili jednu výzvu z operačního programu za 1,9 miliard korun. Už v dubnu ale vyhlásíme další výzvu pro veřejné budovy pro rok 2014 a pro první čtvrtletí roku 2015, tam už budeme počítat s několika miliardami. Pokud ale obce své projekty dokončí už letos, dostanou peníze z operačního programu už letos.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Výhoda Zelené úsporám je v tom, že by měla být celá financována z výnosu při prodeji emisních povolenek, které nakupují firmy. Jenže kde je jistota, že stát do roku 2020 skutečně prodejem povolenek získá oněch 28 miliard korun, které pak mají sloužit jako dotace na úspory?
S emisními povolenkami je to tak, že se prodávají na burzách. Tou nejbližší burzou pro náš region je patrně ta v Lipsku. Polovina z výnosu z povolenek jde přímo do státní kasy, druhá pak financuje životní prostředí včetně programu Zelená úsporám. Částka 28 miliard, o které hovoříme, je odhad, za kolik by se naše povolenky měly prodat. Ovšem musím zdůraznit, je to odhad nejnižší, velmi konzervativní. Okolní státy při svých odhadech cenu silně nadcenily, my jsme skutečně vycházeli z konzervativních odhadů. A to se ukázalo jako správné.

Kromě úspor energií, se ale resortu životního prostředí dotýká i jiná věc: podpora elektřiny ze solárních panelů. Naposledy se ve sněmovně rozhořela debata o tom, kdo by měl zaplatit jejich recyklaci, až jednou doslouží. Jaká je nejlepší varianta podle vás?
Víte, bylo by hezké, kdyby recyklaci panelů platily samotné firmy, které je vyrobí. To se ale mělo udělat hned na začátku celého systému podpory. Dnes už je to zpětně nemožné. Navíc když se solární panel vyrobí někde v Číně, jak chcete někdy po konci jeho životnosti vystopovat výrobce? Takže to bude muset platit provozovatel, protože on nejvíce zasáhl krajinu. Nemůžeme to nechat na obcích.

Leč věcí, která má přímý vliv na životní prostředí, je i to, že se ty panely momentálně válejí hlavně na polích, na úrodné půdě. Nebylo by od věci zamyslet se nad dalším zdražením poplatků za zábor půdy a případně novelizovat zákon o ochraně půdy?
Je perverzní, že se půda zabrala tímto způsobem, nikdy se to nemělo připustit a nikdy bychom to neměli připustit do budoucna. Ten zákon jsme zpřísnili kvůli fotovoltaice, ale zároveň tím velmi zkomplikovali život obcím u normálních staveb, jako je výstavba autobusové zastávky. Proti tomu musíme bojovat, abychom nevylili dítě i s vaničkou. Jako vzorový příklad rozvoje obce můžu uvést Kladno, které se může rozvíjet tím, že bude stavět na zelené louce. Ono jde ale komplikovanější, dražší, delší, ale šetrnější cestou k životnímu prostředí tím, že se soustředí na brownfield (opuštěná území, nejčastěji bývalé továrny – pozn. red.) uprostřed svého města a tam sleduje tu rozvojovou lokalitu. To je vzor.

Momentálně vás čeká ještě jedna ostře sledovaná bitva. V nejbližší době se na pořad jednání sněmovny dostane zákon o Národním parku Šumava. Ten předložil Plzeňský kraj, a přestože to nikdo nečekal, dokonce už prošel prvním čtením. Kritici mu vyčítají, že poměry na Šumavě úplně rozvolní a udělá z ní lunapark s golfovými hřišti s množstvím hotelů. Podpoříte tento zákon?
Ne a řeknu proč: mojí ambicí je, aby prošel zákon o Šumavě, který připravuje naše ministerstvo a který předložíme v nejbližší době. Návrh Plzeňského kraje, byť jsou v něm i části, se kterými se dá souhlasit, například posilování role obcí, počítá s tím, že by národní park spravovala obecně prospěšná společnost. Osobně se domnívám, že snad neexistuje horší způsob hospodaření než vytvořit v daném případě „ópéesku". Národní park má i svoji roli v podobě ekonomické činnosti 
a nechat její správu netransparentní společnosti není cesta, kterou chceme jít. Debata o Šumavě se u nás dlouhodobě soustřeďuje na to, kolik procent z celkové plochy národního parku by mělo být v první, tedy nejvíce chráněné zóně parku. Čím víc procent bylo v první zóně, tím lepší návrh to byl. Ale to je špatná úvaha, výsledné procento není ten nejdůležitější údaj. Víte totiž, jak by se dalo to procento uměle navýšit? Jednoduše tím, že by se zmenšila celá rozloha národního parku. A v těch mezinárodních organizacích, které nás teď kritizují, bych byl za hrdinu. Ale bylo by to jen lhaní do kapsy. Matematická operace bez reálného výsledku.

Vládní návrh tedy přinese jakou změnu?
Ministerstvo životního prostředí se v minulosti často chovalo jako organizátor, který se na názory místních lidí neptal a vždy jen z Prahy o něčem rozhodl, přitom na Šumavě je 22 obcí, které také potřebují prosperovat. Z našeho pohledu je problém v tom, že první zóna národního parku je rozdrobena na 135 individuálních ostrůvků, které nelze efektivně chránit. My je navrhujeme scelit do větších celků, s tím že by první zóna národního parku měla ze začátku 26 procent plochy území. Dalších devět procent budou ty ostrůvky, které v budoucnu budou moci být první zónou. Ale zatím na to nejsou připraveny. Třeba i proto, že se v nich v minulosti tak hospodařilo, že kdybychom je do první zóny dali teď, tak to nepřežijí. Ostatně vzorem může být Bavorský les na druhé straně Šumavy, tam také existuje jen jedno scelené pásmo, které je přísně chráněno. A co je vně, podléhá klasickému režimu včetně možnosti kácení stromů napadených kůrovcem.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Bavíme se spolu v době, kdy vaše strana – tedy ODS – má nejnižší volební preference za posledních několik let. Co se konkrétního se podle vás musí stát, aby strana získala zpět svoje voliče?
Když se dneska na ODS někdo podívá, tak první co uvidí je, že jsme přijali, že volby vyhraje sociální demokracie. Tohle se nesmí stát. Už jednou jsme v této situaci byli. Řešení je sjednotit se, zvednout hlavu, definovat základní priority, za kterými stojíme. Které jsou jasné a srozumitelné. Na jejich základě si lidé musí říct, že tahle strana má nějakou vizi, s tou chce spravovat stát a s ní jde od dveří ke dveřím a vysvětluje ji. Když slyším projev pana Sobotky na sjezdu ČSSD, tak říkám, že to je taky o tom, aby se nám podařilo zvednout tu část nekomunistické veřejnosti, která si nepřeje vládnutí sociální demokracie s komunisty a která má zájem o racionální slušnou správu země.

Například TOP 09 sedí ve stejné vládě jako ODS, a přesto dokázala občanské demokraty předehnat. Po prezidentských volbách určitě funguje „knížecí kouzlo" jejího předsedy. Rozumí podle vás voliči Petru Nečasovi?
Týmu Karla Schwarzenberga se povedl geniální tah. Přesvědčit lidi, že předseda vládní strany, první místopředseda vlády a dlouholetý politik je změna a nová tvář, to je umění. Na druhou stranu jediné skutečně relevantní průzkumy veřejného mínění jsou samotné volby. Tím neříkám, že mě nechávají současné preference ODS v klidu, ale jak už jsem říkal, máme přes rok na to je zvrátit. Začít ale musíme už teď. Celé je to o tom, že se nemá soustředit na ostatní strany, ale sami na sebe. Nezametat problémy pod koberec, zároveň nebýt stranou, jejíž hlavní princip je sebemrskačství.

Autor: Jan Klička

16.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies