VYBERTE SI REGION

Drábek: Manuální práce není podřadná, ani pro vědce

Praha – Konec nakupování alkoholu za dávky hmotné nouze, povinné veřejné služby pro nezaměstnané nebo sjednocení dávek pro zdravotně postižené. Razantní změny, s nimiž přišel v rámci sociální reformy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), mají pomoci zabránit napjatým situacím, jako je nyní na Šluknovsku, či uvolnit pracovníkům ruce od zbytečného papírování.

13.9.2011 94
SDÍLEJ:

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Sněmovnou minulý týden prošla sociální reforma. Jednou z nejdiskutovanějších změn je povinnost nezaměstnaných přijmou veřejnou službu.
V Evropské unii jsme zemí s druhou nejnižší mírou chudoby – náš systém tedy skutečně umí pomoci těm, kdo se ocitnou v nouzi. Nemotivuje ale k tomu, aby se z něj lidé vlastním přičiněním snažili dostat. Od 1. ledna by proto mělo začít platit 20 hodin veřejné služby týdně pro ty, kdo pomoc státu využívají. Je to obrana proti tomu, aby se život financovaný státem stal celoživotní volbou.

Proč má ale nezaměstnaný veřejnou službu vykonávat už po dvou měsících, kdy je na úřadu práce?
Je to doba, kterou člověk potřebuje k vyrovnání se situací, že nemá zaměstnání – například přizpůsobí své výdaje. Jde tedy o lhůtu, kdy ještě není třeba zatěžovat ho tím, aby chodil na veřejnou službu.

Do dvou měsíců ale téměř není možné si zaměstnání najít…
O tom také nikdo nemluví. Veřejná služba je standardní způsob, jak žít běžným životem, který má nějaký rytmus. To ukazuje současný problém na Šluknovsku. Vyrůstá totiž generace mladých, která nikdy neviděla své rodiče pracovat, a neví, co to vůbec běžný pracovní rytmus je. A to je úkolem veřejné služby – dát najevo, že pracovat je normální. Pokud člověk nemá možnost získat místo dosažitelné na volném pracovním trhu, měl by přijmout nabídku od státu, kde na půl úvazku pomůže svým spoluobčanům v úpravě životního prostředí. Političtí oponenti to staví tak, že trestáme lidi, kteří nemají práci. Ale pracovat je přeci normální.

A když přijde o práci vědec, který se třeba zabýval výzkumem rakoviny? Měl by jít také zametat?
Nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol je velmi nízká a většinou si seženou práci velmi brzy. Z vlastní zkušenosti člověka s dvěma tituly však musím říci: Co je špatného na tom, že když nemohu sehnat práci ve svém oboru, půjdu dělat jinou práci? Nerozumím argumentům, že vědec, který nemá zaměstnání, bude považovat manuální práci za podřadnou. Každý z nás si při studiu na střední a vysoké škole přivydělával na brigádách. To přece není podřadná práce.

Veřejné služby ale asi nevyjdou na všechny uchazeče. Podle čeho se bude vybírat, komu budou nabídnuty?
Předně budou nasměrovány k dlouhodobě nezaměstnaným, protože tam je třeba s obnovou pracovních návyků jít v první řadě. Pak budou směřovat k lidem, u nichž je riziko zneužívání systému – například při podezření na práci načerno. Podporu mají mít lidé, kteří se bez ní neobejdou. Rozhodně to není nějaký nadstandard, který dostane někdo, kdo na to má žaludek.

Měl by počet míst veřejné služby narůst?
Určitě. Dnes je organizují obce, ale úřad práce je částečně dotuje. Obec musí pracovníka proškolit, pojistit, přidělovat mu práci a nářadí. Od 1. ledna bude veřejnou službu zajišťovat úřad práce. Ta bude jako dosud směřována k obcím, které řeknou: Tady je třeba zamést chodník, natřít plot, vyčistit kus lesa. Odpovědnost za organizaci služby ale už bude na úřadech práce.

ČSSD chce podat kvůli povinnosti veřejných služeb ústavní stížnost. Pokud ji soud uzná, jak budete postupovat?
Ústavní soud je pro mě nezpochybnitelnou autoritou. Pokud uzná, že je nějaká část zákona v rozporu s ústavním pořádkem a zruší ji, budu to samozřejmě plně respektovat. Nicméně jsem přesvědčen, že v případě sociální reformy k žádnému rozporu nedochází.

Má tento nově zaváděný systém obdobu v zemích Evropské unie?
V řadě zemí funguje právě to, že pokud někdo chce pomoc od státu, musí se zapojit do aktivit. Sami občané mi píší, že když to jde ve Švýcarsku, proč to nejde u nás.

Takže už to půjde.

Snažíme se čerpat ze zkušeností z jiných zemí. Už před volbami průzkumy ukázaly, že pro lidi v Ústeckém kraji je hned po nezaměstnanosti největším společenským problémem zneužívání sociálního systému. Vyhrocená situace na Šluknovsku dokazuje 20 let zavírání očí před tím, že sociální systém je třeba nastavit i v prvku motivace k práci.

Nebojíte se nárůstu kriminality v případě, že některým lidem v problematických oblastech seberete dávky poté, co odmítnou veřejnou službu?

Nebojíme. Zde přichází ta pravá sociální práce, která se u nás léta zanedbávala. S lidmi je třeba pracovat a motivovat je, aby nastoupili do zaměstnání. Když zjistíme, že se některá rodina skutečně dostává do nepřekonatelné nouze, je možné jí účelově vyplatit nějaké peníze a pak sledovat, jak byly použity.

Takže terénních sociálních pracovníků přibude?

Byli bychom rádi, ale nepodaří se nám to z měsíce na měsíc. Chceme, aby sociální pracovníci, kteří jsou dnes zavaleni rozsáhlou a často formální agendou, mohli tento čas využít na práci s rodinou, kde je pomoc třeba. Zaměření sociálních pracovníků je proto třeba změnit, aby se mohli více věnovat terénní práci.

Podle odborářů se ale sjednocením dávek na úřady práce vzdálí sociální služby lidem.

Dnes klienta obsluhují na úřadech tři různí lidé. Nemají tedy komplexní informace. Nehraje roli, zda je úředník zaměstnancem obce nebo přímo státu. Důležité je, že bude i nadále v obci a bude mít přehled o člověku a jeho pracovní dráze jako celku.

Už dnes ale úřady práce skoro nestíhají. Zvládnou to?

Budou muset. Bude to složité, ale už před několika lety přecházela na úřady práce agenda státní sociální podpory. To byl větší zásah. Proto věřím, že se přechod zvládne a systém pak bude efektivnější s menšími náklady.

Začne také platit nový zákoník práce. Jaké budou hlavní změny, které se dotknou uchazečů o práci?

Snažíme se, aby zaměstnavatelé byli více motivováni k tvorbě dlouhodobých pracovních míst. Nebudou už ale mít povinnost volné pracovní místo hlásit. Dnes to totiž často dělají jen kvůli povinnosti, i když už mají budoucího zaměstnance vyhlédnutého. Pak zbytečně zatěžují sebe, úředníka i uchazeče. Úřady práce se také budou moci obrátit na zprostředkovatelskou agenturu, která se může postarat o některé uchazeče. Další změnou je, že kdo odejde ze zaměstnání zprostředkovaného úřadem do půl roku od nástupu, nebude se pak moci znovu zaregistrovat jako uchazeč.

Budou nějak motivováni úředníci, aby se uchazečům snažili práci najít?

Snažíme se změnou pravidel i o lepší vyhodnocení práce úředníka. Teď řešíme, jak nastavit motivační systém, aby co nejlépe odrážel pracovní schopnosti, nasazení a výsledky. To se týká celého resortu, nejen úřadů práce.

Úřad práce také bude mít na starosti všechny dávky pro postižené. Ty budou nově sjednoceny do dvou. Zůstane objem vyplácených peněz stejný?

Bude vyšší. Dosud bylo osm dávek, které se v řadě případů překrývaly. Nyní bude pravidelná dávka na mobilitu a jednorázová dávka – například na pořízení a úpravu motorového vozidla nebo na bezbariérový byt. Nová dávka bude mít jednotná pravidla. Tak se uspoří prostředky na administrativě, takže budeme moci zvýšit objem peněz, který jde k postiženým. Musíme ale rozdělit celkový objem prostředků a každý individuální případ jednoho člověka. Individuálně může dojít jak ke zvýšení, tak ke snížení prostředků, které člověk dostane. Princip rozdělení by ale měl být spravedlivější.

Takže když teď bude postižený žádat o příspěvek na auto a k tomu si bude chtít zařídit bezbariérový byt, tak bude žádat najednou.

Nemusí žádat najednou, ale důležité je, že to bude na jedné žádosti a jednou doloží všechny přílohy, projde jedním posuzováním zdravotního stavu a vše vyřídí jeden úředník.

Bude nový systém posuzování zdravotního postižení. V čem se bude lišit od stávajícího?

Nové posuzování závislosti vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a užívá ho většina vyspělých zemí. Dnešní škála má 36 úkonů a tabulku s 230 položkami, které jsou značně formalizované, takže neumožňují individuální posouzení – je tam pouze možnost ano/ne. A tady se často dostanete do hraničních stavů, kdy vše závisí jen na tom, k čemu se posuzovatel přiklonil. Nové posuzování bude v deseti oblastech, jako je orientace, schopnost se postarat o sebe nebo o domácnost. Jde tedy o okruh toho, co člověk potřebuje, aby byl samostatný. Dnes máme tři různé typy posuzování pro různé účely. Posudková služba proto každého musí posoudit třikrát z různých pohledů. Nově bude jedno komplexní posouzení, ze kterého se pak dají odvodit jednotlivé nároky v daných oblastech.

Teď se objevily případy autistů, kteří přišli o invalidní důchod. Jde o jednu ze zmiňovaných sporných diagnóz?

Ano, jde o jednu z diagnóz velmi obtížných na posouzení. Pokud se máte u autisty v 230 položkách rozhodnout ano/ne, je tato nemoc specifická tím, že postižený může vlastně všechno, ale není schopen se o nich svéprávně rozhodnout.

Změní se počet posudkových lékařů?

Ne, změní se ale způsob práce. Metodiku posuzování nyní zpracováváme ve spolupráci s Národní radou zdravotně postižených. Posudková služba je oblast, která klade na člověka velké nároky. A jako všude je třeba i zde zamezit chybám. Chceme využít zkušenosti z Velké Británie, kde mají systém, který odhaluje nedokonalosti postupu. Podle statistických dat je tedy možné odhalit posudky, které se nějak vymykají. A to ať kvůli klientovi nebo lékaři.

Takže všichni zdravotně postižení budou posuzováni znovu?

Postupně ano, jak budou dobíhat stávající posudky. Není třeba se obávat jednorázových akcí.

Když postižený nebude s posudkem souhlasit, kam se má obrátit?

Už od začátku loňského roku tu existuje možnost v námitkovém řízení posudek napadnout. Původně si postižení stěžovali, že proces trvá moc dlouho. To se nám letos povedlo vyřešit. Námitku vyřizuje ministerstvo a každé rozhodnutí je navíc soudně přezkoumatelné. Takové soudní řízení je osvobozeno od poplatku. Ale případů, kde by soud zrušil posouzení z předchozích dvou stupňů, je minimum.

Co by podle vás mohlo našemu sociálnímu systému pomoci, ale zatím se nepodařilo zrealizovat?

Připravujeme další část sociálních reforem. Ty se zaměří na problematiku dětí – tedy pěstounskou péči, diskutované převedení kojeneckých ústavů do individuální péče, zlepšení sociálně-právní ochrany dětí nebo intenzivnější sociální práci s rodinami. Je to i záležitost péče o malé děti a sladění pracovních a rodinných aktivit. K tomu už jsme nyní udělali první krok, chceme ale postupovat dál a rozšířit nabídku předškolních zařízení – jít cestou dětských skupin, firemních školek, vzájemné rodičovské výpomoci. To jsou věci, které nás čekají v příštím roce a platit by měly od 1. ledna 2013.

Autor: Michaela Koubová

13.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 94
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies