VYBERTE SI REGION

Ministr Mládek (ČSSD): Stát nemůže nechat své občany spát pod mostem

Praha - Český průmysl roste, ale bez nových odbytišť, vzdělané pracovní síly a inovací se do budoucna neobejde. O tom, kde nás v tomto směru nejvíc bota tlačí, ale také o koaličních vyhlídkách a možné povolební spolupráci s hnutím ANO hovořil Deník s ministrem průmyslu 
a obchodu a zároveň senátním kandidátem ČSSD Janem Mládkem.

24.9.2016 27
SDÍLEJ:

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl 22. září v Praze rozhovor Deníku.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Vláda schválila rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Není to v době, kdy průmysl loni rostl o 4,6 procenta, spotřební dokonce o šest, zbytečně vysoký deficit?
Schodek je přiměřený, protože jako politici musíme brát v potaz různá kritéria rozvoje společnosti. V tom, abychom mohli být na nule, nám brání dvě věci. Po roce 2009 byly zkrouhnuty platy mnohým významným skupinám zaměstnanců, s čímž jsme se rozhodli něco zásadního udělat. Druhou záležitostí jsou problémy s dopravní infrastrukturou, a to nejen dálnicemi, ale i silnicemi první, druhé a třetí třídy.

Rozumím-li tomu správně, plánovaný schodek má jednak podpořit osobní spotřebu díky růstu platů státních zaměstnanců, jednak povzbudit infrastrukturní investice, což opět povede k průmyslové expanzi?
Jdeme tímto směrem, ale za růstem platů bych primárně neviděl snahu vlády podpořit spotřebu, ale záměr udržet funkčnost systému. Když před osmi lety lékaři vyhlásili akci Děkujeme, odcházíme!, žádná okamžitá vlna odchodů do zahraničí nebo jiných profesí se nekonala. Přestože nešlo o masovou záležitost, malé skupinky doktorů odcházejí trvale, což pociťujeme nejen na kvalitě, ale i na kvantitě. V určitých oblastech zkrátka lékaři chybějí. Některým zaměstnancům prostě musíte přidat proto, že existuje trh práce, který zahrnuje nejen Českou republiku, ale i blízké okolí.

Pravicová opozice a také odborníci ovšem připomínají, že plošné přidání o několik set korun není tak efektivní, jako kdyby se vybrala strategická odvětví a do nich se napumpovaly daleko vyšší prostředky. Typickým příkladem je školství, v němž dva tisíce korun navíc sice potěší stávající učitele, ale novou generaci nepřilákají. Kdyby se vzdělání označilo za prioritu a platy se zvedly o 20 procent, mohlo by to znamenat kvalitativní revoluci.
To se dobře řekne, ale hůř udělá. Takové peníze bychom v rozpočtu našli jen tehdy, pokud by schodek byl daleko větší než 60 miliard. Upřímně řečeno, ve školství vidím problém spíš v tom, že docela úspěšně vzdoruje tomu, aby 
v něm působili na částečné úvazky lidé z praxe a rodilí mluvčí. Platová diferenciace je především věcí ředitelů jednotlivých škol.

Důraz na pedagogickou průpravu byl ovšem mantrou většiny ministrů školství. Současná šéfka resortu Kateřina Valachová nedávno připustila, že do středních škol by se mohli vrátit odborníci z praxe. Její záměr tedy vítáte?
Ano. Když se o příslušném zákonu debatovalo na vládě, podobnou úpravu jsem prosazoval, ale bohužel marně. Systém tak zůstal uzavřený vůči okolnímu světu, což vnímám jako problém.

Příprava budoucí generace a povolání vám logicky leží na srdci, neboť jedním ze zásadních limitů českého průmyslu se stává úbytek pracovní síly, především technických kádrů. Co s tím?
Platí, že málo lidí je jak kde a jak kterých. Faktem je, že v mém volebním obvodu (Tábor – pozn. red.) se objevují akce, kdy firmy pořádají Dny otevřených dveří s hudbou a klobásami zdarma, aby se lidé ze širokého okolí přišli podívat, jaké pěkné pracovní prostředí poskytují. A slibují, že se k nim budou chovat vlídně a přátelsky v naději, že tam začnou pracovat. To před třemi roky nebývalo.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl 22. září v Praze rozhovor Deníku.Právě. Nedostatek lidí se ale přece nevyřeší lákadlem v podobě párků. Není to výzva pro vládu, aby promyšleně podporovala určité směry vzdělání a pomocí různých nástrojů motivovala mladé lidi i rodiče, aby si vybírali perspektivní obory?
To jsme přece jasně řekli, když jsme podpořili Rok průmyslu a technického vzdělávání. Nebezpečí je v tom, že i dobrý úmysl se může rozplynout. Například letos byla přijata novela školského zákona, která zahrnuje povinnou maturitu z matematiky od roku 2021. Už nyní se ale postupně snižuje počet škol a oborů, jichž se to bude týkat, zatímco původní záměr byl vyjmout jen umělecké školy. Stejné je to s učni a průmyslováky. Všichni se slovně předhánějí v tom, jak je máme prosazovat, ale v praxi to znamená vysvětlovat, že pro část populace se zavřou dveře na gymnázia, především osmiletá.

Jinými slovy, v době předvolební se rodičům těžko sděluje, že jejich dítko nemá jít na elitní gymnázium, ale vyučit se instalatérem nebo nástrojařem?
K volbám to má jen volný vztah. Krajské volby mají vliv především na to, čemu se nepěkně říká optimalizace sítě škol. Kraje totiž naplňují kapacitu středních škol z 50 až 60 procent. Tento fakt by logicky vyžadoval racionalizaci, tedy spojování či dokonce rušení škol, ale to je velmi obtížné, neboť jakýkoli krok tímto směrem vyvolává obrovský protitlak.

Čili vazba na volby je nikoli volná, ale velmi těsná.
Záleží na úhlu pohledu.

Platí, že sociální demokraté, kteří obhajují jedenáct z třinácti hejtmanských křesel, podporují spíš technické obory než všeobecné vzdělání, jež poskytují gymnázia?
V zásadě ano, ale jiná věc je to důsledně dotahovat do konce. Nejsem si jist, že se to všude podařilo.

Již bylo řečeno, že česká ekonomika v posledních třech letech roste. Do jaké míry vám dobrou náladu narušují případy, jakými jsou OKD, Kovosvit nebo Aircraft Industries? Jsou to jen ojedinělé výkyvy?
Rozdělil bych to na dvě kategorie. Podniky jako Aircraft Industries, Vítkovice nebo Kovosvit mohou mít potíže, neboť i při konjunktuře se občas stane, že podnikatel udělá nesprávné rozhodnutí, jež může přivést firmu do konkurzu, i když poptávka po jejích výrobcích existuje.

To ponechme stranou, bavme se o systémových problémech.
U těchto podniků je nevidím. Jediný systémový problém je efektivita konkurzních insolvenčních řízení, protože když konkrétní podnikatel selže, soudní systém by měl poměrně rychle zařídit, že výrobu převezme někdo jiný. Potíže strojírenských podniků jsou primárně nepříjemné pro majitele, dočasně pro zaměstnance, ale jsem přesvědčen, že ve všech se nakonec bude dál vyrábět. Naprosto jiné je to u OKD, kde dochází k zásadní strukturální změně. Uhlí končí, není konkurenceschopné proto, že ve světě se těží daleko levněji. Navíc Česká republika podepsala klimatickou dohodu z Paříže, která by měla vést k tomu, že v roce 2100 bude energetika bezuhlíková, tedy že se vůbec nebudou využívat fosilní paliva. Přitom některé evropské země mají ambici tohoto cíle dosáhnout daleko dříve. 
V Evropě tak bude výrazně klesat poptávka po uhlí, protože existuje silný tlak nahradit ho obnovitelnými zdroji nebo zemním plynem. Takže v OKD řešíme to, jak problém rozložit v čase 
a učinit útlum těžby sociálně i politicky stravitelný.

A vyřešíte?
Rozhodně se budeme snažit, ale žádnou jistotu nemám. Už několikrát jsem upozorňoval, že situace je velmi křehká. Máme ambici provést podnik reorganizací, avšak když ji neschválí věřitelé nebo soud, snadno se může překlopit do konkurzu.

Co říkáte návrhu předsedkyně Energetického regulačního úřadu a senátní kandidátky Úsvitu Aleny Vitáskové na vyvlastnění bývalého většinového majitele OKD Zdeňka Bakaly?
Z toho mám smíšené pocity. To, co provedl pan Bakala, je vůči obyvatelům ČR a zejména zaměstnancům jeho firmy krajně nepěkné. Nevím ovšem, jak by se ten problém mohl řešit vyvlastňovacím zákonem. Mimochodem zabavení majetku je možné už dnes, ale váže se jen k lidem, jimž byla prokázána trestná činnost. Pan Bakala vždy fungoval s armádou právníků a to, na čem vydělal nejvíce peněz, je metoda poměrně obvyklá na kapitálových trzích, to znamená, že se udělá primární nabídka akcií, před níž se vykreslí světlé zítřky daného podniku, aby se nalákali kupci. Otázka je, zda při propagaci prodeje nedošlo 
k nějakému podvodu, záměrnému zkreslování údajů. To se velmi obtížně prokazuje, ale mohlo by se to aspoň zkusit.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl 22. září v Praze rozhovor Deníku.Nespadají do kategorie systémového ohrožení nejen těžaři, ale i oceláři? „Evropská unie páchá v otázce udělení tržního statusu Číně veřejnou sebevraždu," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, který sedí v představenstvu firmy ArcelorMittal Ostrava. Nepřehnali jsme 
v tomto směru vstřícnost vůči Číně?
Evropská komise dost dobře nemůže Číně nepřiznat status tržní ekonomiky, neboť před deseti lety se kritéria nastavila tak, že dnes je velmi těžké ho odmítnout. Naskočí to vlastně samovolně, přičemž důkazní břemeno je na Evropě, což znamená, že není na Číně, aby dokazovala, že je tržní ekonomikou. Je proto nutné najít jinou cestu. Pokud bude přiznán Číně status tržní ekonomiky, musí Evropa zavést antidumpingová opatření na dovoz oceli z celého světa, který pokryje 
i případný import z Číny.

Mezi ojedinělé výstřelky podle mě nespadá ani ohlášená snaha ruského majitele firmy Aircraft Industries převést výrobu z Česka do Ruska.
Kdybych chtěl být zlomyslný, tak řeknu, že je to výsledek privatizace, protože Aircraft Industries, původně Let Kunovice, s českými majiteli dvakrát zbankrotoval. Ruský vlastník se tam dostal po druhém konkursu, kdy firma v zoufalé situaci hledala, kdo se jí ujme. Příští týden s ním má proběhnout jednání a já doufám, že se nám podaří ho přesvědčit, aby výroba v ČR dál pokračovala.

Nespatřujete v záměru Uralského těžebního a hutního závodu vyrábět letouny L-410 v Rusku začátek jistého trendu?
Podobná praxe byla zatím typická pro Číňany, kteří měli po nákupu technologických firem tendenci přetahovat výrobu do Číny. Teď se to objevilo v Rusku po zavedení sankcí, když vyhlásili heslo lokalizace, tedy preferování domácí výroby. To je docela úspěšné v zemědělství a navazujícím potravinářském průmyslu. Ve strojírenství je to komplikovanější, ale ty snahy tam jsou. Jednou z nich je úvaha o výrobě L-410 v Jekatěrinburgu.

Jak vnímáte debatu o možném snížení DPH na točené pivo na 15 a na základní potraviny na 10 procent? Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek prostřednictvím ministra zemědělství ohlásil, že je hotovo, což ale poté dementoval, stejně jako ministr financí Andrej Babiš. Znáte detaily?
My prostí členové vlády 
o tom zatím oficiálně nic nevíme, ale vede se debata ve směru, který jste naznačila. Může to tak být, ale také nemusí.

Lépe by to neřekla ani chytrá horákyně. Vycházím z toho, že ČSSD dlouhodobě navrhuje, aby se základní potraviny dostaly do nejnižší sazby DPH. Něco se snad změnilo?
Je to samozřejmě jedna 
z možností, koneckonců naše vláda do desetiprocentní sazby už přesunula léky, kojeneckou výživu a knihy. Teď je na debatě, jestli tuto množinu nerozšířit.

Ono to spíš vypadá, že těsně před krajskými a senátními volbami by každý z koaličních předsedů rád oznámil nějakou občansky vstřícnou novinku. Zároveň se množí ostré výroky, tu o zoufalcích, tu o oligarších. Jak se vám vůbec v koalici s lidovci a ANO vládne?
Pozitivem této vlády je, že je velmi pragmatická. Sociální demokracie taková byla vždycky a pan ministr Babiš je kvintesencí pragmatismu. Sice dochází k nejrůznějším přestřelkám, ale také k řadě dohod. Jedinou slabinu vidím v záležitostech, které jsou na hraně kompetencí jednotlivých resortů, což občas zabolí víc, než by bylo třeba.

Andrej Babiš si zvolil jako jedno z hesel do krajských voleb slogan, že nejen ministerstvo, ale i kraje chce řídit jako firmu. To velmi rozčílilo předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, který to označil za nemístný žert, neboť podle něj optimalizace zisku nemůže být hlavní cíl hejtmanů a zastupitelstev. Jak se na to díváte vy?
Možná bych nebyl tak příkrý. Pokud je firemní efektivnost v některých segmentech součástí fungování státu nebo krajů, nemusí to být samo o sobě špatné. Platí to především o firmách, které si zřizují. Na druhé straně stát ani kraje jako celek nemohou fungovat jako soukromý podnik, jenž se zbavuje nepotřebných zaměstnanců. Stát své občany nemůže propouštět tím, že je bude marginalizovat a nechá je spát pod mostem. To by popřelo samotnou podstatu sociálního státu, který do jisté míry stojí na solidaritě 
s méně úspěšnými spoluobčany. Má to pozitivní vliv i na ekonomiku. Pokud se průměrný občan bojí toho, že spadne do chudoby, místo konzumování spoří a kolečka ekonomiky se netočí. To vidíme například v Číně, která je nominálně komunistická, ale jinak tam vládne tvrdý kapitalismus a zároveň má velmi chatrný penzijní systém. Číňané tak dávají úspory buď do bank nebo do slamníku, takže domácí poptávka je poměrně slabá kvůli strachu z budoucnosti.

Uvedl jste, že Andrej Babiš je zhmotněním pragmatismu. Co byste tedy řekl na možnou budoucí koalici, byť nepřímou, mezi hnutím ANO a KSČM? Politologicky se to jeví jako nonsens, ale prakticky?
Andrej Babiš je na tom snad ještě lépe než sociální demokracie, která umí koalice v zásadě se všemi. Jediný blok má u TOP 09, ale ten je dán spíš osobní animozitou. Když u toho nebude Miroslav Kalousek, tak se na koalici dohodne i s ní. V tomto smyslu je hnutí ANO velkou konkurencí ČSSD, jejíž mantinely jsou dané historií, programem a členstvím ve Straně evropských socialistů. Pro pana Babiše jsou ideologie a program věci okrajové a nedůležité, které se dají měnit podle okolností. A když jste se ptala, jestli hnutí ANO bude vládnout s komunisty, pak si myslím, že s nimi bez problémů půjde i do otevřené koalice.

Je tedy současná trojkoalice pro ČSSD jako stranu výrazně programovou řešením i do příštího volebního období, ať už volby vyhraje kdokoliv?
Tady bych byl opatrný. Nepochybně to bylo jediné možné řešení v roce 2013, neboť pravicové strany se stačily tak zdiskreditovat během vlády Petra Nečase, že bylo nutné udělat něco jiného. Jak to bude za rok, nevím. Bude to nepochybně vyžadovat složitou debatu.

KDO JE ING. JAN MLÁDEK, CSc.
• Narodil se 1. června 1960 v Jindřichově Hradci.

• Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

• Před listopadem 1989 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV, věnoval se makroekonomické regulaci a systémovým změnám.

• V 90. letech minulého století působil na Fakultě sociálních věd UK, byl náměstkem federálního ministra hospodářství, řídil Český Institut Aplikované Ekonomie, ve vládě Jiřího Paroubka byl ministrem zemědělství.

• V letech 2002 až 2005 byl poslancem, jím se opět stal v roce 2013, ministrem průmyslu a obchodu byl jmenován v lednu 2014.

• Nyní kandiduje do Senátu 
v jižních Čechách.

Autor: Kateřina Perknerová

24.9.2016 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Chybí brigádníci. Firmy nabízejí rekordní odměny

Praha - Předvánoční nákupní horečka se dostává do finální fáze a e-shopy, obchodní řetězce a další obchody čím dál hůře shánějí brigádníky. Ti si letos kvůli situaci na pracovním trhu přijdou na rekordní odměny, vyplývá z ankety mezi personálními agenturami. V Praze brigádníci inkasují až 160 korun za hodinu.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies