VYBERTE SI REGION

Ministr Němeček: Lidem řekneme, jak dobrá je péče v nemocnicích

Praha /ROZHOVOR/ - Do čela resortu nastoupil po devítiletém šéfování v ostravské fakultní nemocnici. Ve funkci nebyl ještě ani dva měsíce, když se ministerská židle pod Svatoplukem Němečkem začala kývat – hlavně kvůli šéfovi financí Andreji Babišovi. Ten dokola opakoval, že zdravotnictví je černá díra a ministr Němeček nedokáže finanční toky rozkrýt – mimo jiné proto, že měl podle Babiše nakoupit nejdražší zařízení CyberKnife v Evropě. 
V posledních týdnech však střelba přes média i otevřené dopisy utichly. „Nakonec jsme to snad zvládli," říká Svatopluk Němeček.

10.5.2014 23
SDÍLEJ:

Ministr zdravotnictví Svatopluk NěmečekFoto: Deník/Divíšek Martin

Máte za sebou sto dnů hájení. Za tu dobu jste musel svést bitvu 
o zvýšení plateb za státní pojištěnce a předložit plán úspor. Během jednání Andrej Babiš vyslovil přání, aby váš resort spadal pod hnutí ANO. Jak vypadá situace nyní?
Naše spory nikdy nebyly 
v osobní rovině. Primárně šlo o jiné vnímání priorit, které mají naše resorty. Na druhé straně tu byly uzavřeny smlouvy a závazky, které se dohodly při podpisu koaliční smlouvy. To je základna, od které jsme se odrazili, a já jsem rád, že ministr financí 
a hnutí ANO nakonec svůj závazek dodrželi. Debata podle mne vztahy nepoškodila.

Avizoval jste, že byste chtěl na příští rok pro ministerstvo vyšší prostředky, než jsou v návrhu rozpočtu, a to kvůli modernizaci státem řízených nemocnic. Jak se na to tváří Andrej Babiš?
Avízo zatím nemám. Jsme ve stadiu, kdy ministerstvo financí připravilo vlastní plán 
s prioritou, že by se měl deficit držet v rozumných mezích, což chápu. Na druhou stranu to patří k běžnému rituálu přípravy státního rozpočtu – ministerstvo financí má svou představu, ostatní resorty také, takže teď budou probíhat jednání a my budeme hledat kompromis a čísla, na nichž se shodneme.

Pokud se vám peníze nepodaří získat, hrozí v některých budovách skutečně neúnosný stav?
Je to problém skoro všude. Stačí, když se projdete po velkých pražských nemocnicích a uvidíte, v jakém stavu jsou. Jde bohužel o dědictví předchozích vlád. Pamatuji si doby, kdy zdravotnictví mělo na investice v rozpočtu několik miliard. V minulých letech se to seškrtalo asi na 300 milionů a je obtížné to najednou vracet na nějakou optimální výši. Je mi jasné, že to jednorázově nepůjde, ale budeme se k tomu chtít přiblížit. Máme mnoho přímo řízených organizací, které mají majetky za několik desítek miliard. Úhrady ze zdravotního pojištění ale nejsou nastaveny na to, aby zahrnovaly opravy majetku. Chtěli bychom se vrátit k tomu, že se nemocnice začnou opravovat, abychom za nějaký čas neřešili jen havarijní stavy. Souvisí to i s nedávným problémem, kdy záchranka objížděla s pacientem celou řadu nemocnic – chybí totiž urgentní příjmy. Tato vláda se shodla, že podpoří investice – a ty nejsou potřeba jen například v dopravní infrastruktuře, ale i v té zdravotnické. Jsou to finance, které mají prorůstový charakter.

Kdyby byly investice do staveb dříve vyšší a urgentních příjmů dostatek, domníváte se, že by současná situace nenastala?
Asi by byla lepší, ale hlavní příčinu vidím jinde – v absenci vůle se domluvit a najít smírné řešení. Dívám se na situaci pohledem člověka, který přišel z regionu, z postu ředitele FN Ostrava, kde jsme na nic takového nenarazili zkrátka proto, že nám tam záchranná služba pacienta přivezla a nezajímalo ji, zda máme volná lůžka. Tady jde o pražský problém: nemocnic je tu více a jedna se spoléhá na druhou. Myslím ale, že se nám povedlo najít způsob, který to řeší. Ředitelé našich nemocnic dostali příkaz, že pacienta musí příště přijmout, a mám informace, že to funguje. 
Z hlediska systémových opatření by urgentní příjmy určitě pomohly, protože záchranná služba nebude muset jezdit po nemocnici a hledat dané oddělení, ale jednoduše pacienta předá na příjmu.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček

Chcete zvyšovat platy lékařů
a sester. Kde na to vezmete?
To je těžká otázka. Bude to samozřejmě ze systému veřejného zdravotního pojištění, ale pro tento rok už nemůžeme počítat s žádným dalším přidáním. Podařilo se nám
v úterý ve sněmovně schválit zákon, který bude kompenzovat výpadek poplatků. Nicméně jsme už před nějakou dobou vládě předložili strategický plán na zvýšení úspor ve zdravotnictví. Peníze, které dosud měly pojišťovny na svůj provoz nebo je dávaly do rezervních fondů, by měly být použity ve prospěch pacienta. Mělo by to přinést asi jednu až 1,5 miliardy. Naše ekonomika se začíná vzpamatovávat, což by mělo znamenat i růst příjmů od pojištěnců. Na konci srpna snad budeme mít relevantní data, jak se vyvíjí situace nemocnic a pojišťoven, 
a na základě toho budu jednat s odbory, jaké navýšení by bylo reálné. Na druhou stranu zdravotníkům již několik let nerostly platy, takže je namístě nějaké gesto.

O jakou částku by mohlo jít?
Nerad bych vypouštěl čísla, která se ukážou jako nereálná.

Věc, kterou aktuálně máte na stole, jsou přesčasy lékařů v nemocnicích.
Řešení není mnoho, protože ministerstvo nemá kouzelný proutek, jak se s tím jednorázově vypořádat. Nemocnice věděly mnoho let dopředu, že tato situace nastane a výjimka ke konci loňského roku skončí. Měly se na to dlouhodobě připravovat. Na druhou stranu se to krylo se situací, kdy začaly být výrazně podfinancovány, takže nabírání většího počtu lékařů nebylo možné.

Do konce června máte odborům předložit návrh. Jak se k problému postavíte?
Nejvíce možností má
v rukou management nemocnic, protože záleží na organizaci pohotovostních služeb 
a dohodě s lékaři na tom, že služeb bude méně, ale nepřijdou o peníze, protože odměna za pohotovosti a přesčasy dělá často kolem poloviny platu. 
V rámci krajů, které zřizují více zařízení, je možné vymyslet dohodu, že jednotlivé nemocnice budou mít pohotovost v sudé či liché dny. Na ministerstvu můžeme posílit kompetence středního zdravotnického personálu, protože české sestry mají vysokoškolské vzdělání, a kompetence toho, co mohou dělat, zůstaly zmrazeny v situaci před 20 lety. Druhá věc je zjednodušení vzdělávání lékařů. Dnes to funguje tak, že jsou tu takzvané základní kmeny, po jejichž absolvování se lékař eruduje v oboru, jemuž se chce věnovat. Chtěli bychom, aby po absolvování kmene následovala zkouška a lékař by rovnou získal kompetence, kde bude moci samostatně pracovat.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček

Zmiňoval jste zvyšování pravomocí zdravotních sester. Co by nově mohly dělat?
Záleží na oboru. Řešili jsme situaci anesteziologických sester, které jsou velmi erudované, a umím si představit, že budou mít zákonem danou možnost samostatně rozhodovat. Pokud například lékař nastaví režim podávání analgetik a řekne odtud potud, sestra by se v mantinelech mohla pohybovat sama.

Je ve hře britský model, kdy pacient přijde na kontrolu s rýmou už jen k sestře?
Musíme respektovat zvyklosti. U nás by to neuspělo.

V úsporných opatřeních jste navrhl posílení dlouhodobé 
a domácí péče nebo hodnocení kvality zdravotnických zařízení. Jak to budete provádět – budou mít k výsledkům přístup pacienti? Dříve se mluvilo o vzniku žebříčků nemocnic…
Na ministerstvu začíná fungovat tým, který se bude zabývat kvalitou péče. Indikátory musí být takové, že budou odrážet pouze kvalitu nemocnice, což není jednoduché. Mnohdy jsou výsledky ovlivněny tím, že když je některá nemocnice dobrá, stahují se tam nejtěžší případy a ona pak může mít v průměru horší výsledky než zařízení, kterému se těžcí pacienti vyhýbají. Uvedu konkrétní případ, kde se dá usuzovat o kvalitě péče: počet kanylových sepsí. Když pacientovi zavádíte podávání léků a potravy do centrální žíly, používá se kanyla. Pokud nejsou dodržena všechna aseptická pravidla, vzniká infekce a celková sepse. To vypovídá jen a pouze o kvalitě práce personálu. Takových indikátorů chceme zavést více a výsledky s komentářem budeme zveřejňovat.

Pokud se vám podaří posílit dlouhodobou a domácí péči, čímž by se uvolnila akutní lůžka, přicházela by v úvahu restrukturalizace sítě, případně rušení některých nemocnic?
Restrukturalizace probíhá neustále. Předminulé vedení řeklo, že do roka zruší deset tisíc lůžek, a v podstatě se nezrušilo nic, jen se všichni vylekali. Z pohledu ředitele nemocnice vím, že když máte akutní lůžka, která nejsou plně obsazena, a tím pádem vám je pojišťovna nezaplatí, snažíte se je zavřít nebo převést na jiný typ péče. Dnes v některých krajích chybí následná lůžka. Navíc tu máme LDN, kde jsou pacienti ve velmi rozdílném zdravotním stavu – od těch, kteří mají problémy s hybností a jsou na rehabilitaci, až po velmi těžké stavy, jako jsou onkologicky nemocní vyžadující náročnou péči. Za tyto typy pacientů přitom zařízení dostává stejně zaplaceno, což není v pořádku, úhrada by měla být odstupňována. Projekt už byl rozpracován a my v tom budeme pokračovat.
Mohla by síť zdravotnických zařízení ovlivnit i zmiňovaná kvalita péče? Některé nemocnice mají prostě a jednoduše hroznou pověst…
V první fázi nechceme udělat to, že když se ukáže problém, hned nemocnici zavřít. Většinou navíc nemívají problém jako celek. Pro vedení zařízení to ale bude důležitá vazba, bude mít tvrdá čísla, která řeknou: pozor, na tomto oddělení jsou mnohem horší výsledky, než mají všichni 
v okolí, je to signál pro pohovor s primářem. Nejdříve by tu tedy měla být možnost nápravy. Až když se ukáže, že je to beznadějné a povede to k odlivu pacientů, může být pozice nemocnice ohrožena.

Zeptám se teď z pozice pacienta: ocitnu se na takto problematickém oddělení, kde nebudu spokojena s kvalitou péče a přístupem personálu. Budu si chtít stěžovat vedení nemocnice, to ale neprojeví ochotu mě vyslechnout. Co mohu dále udělat?
Stěžovat si na krajském úřadě, protože kraje mají základní kompetenci na daném území a dělají registrace zdravotnických zařízení. Dále si můžete stěžovat u zřizovatele, tedy ministerstva, kraje či města. Samozřejmě se můžete obrátit na lékařskou komoru, která by měla do jakýchkoliv medicínských a etických problémů zasahovat. No a jsme v právním státě, takže se můžete obrátit na soud. Jde ale hlavně o to, dát zpětnou vazbu vedení, aby zajistilo, že personál bude komunikovat lépe. Na druhé straně to zaměstnanci někdy nemají lehké, protože se setkávají i s agresivními lidmi.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček

Máte tady na ministerstvu takové stížnosti?
Ano, chodí nám na oddělení kontroly a snažíme se to předávat vedení nemocnic, aby nám pak daly zpětnou vazbu, zda šlo o oprávněnou stížnost.

Vraťme se k novinkám, které chcete zavádět. Od příštího roku mají zmizet další regulační poplatky, za návštěvu lékaře 
a recept. Devadesát korun za pohotovost ale zůstane, proč?
Analýzy ukázaly, že tento jediný poplatek měl dlouhodobě skutečně regulační účinek. Po jeho zavedení vyhledávání pohotovosti pokleslo 
o 40 procent a udrželo se na nižší hodnotě. U ostatních po zavedení sice krátce pokleslo využití toho daného typu péče, ale během roku či dvou se hodnota vrátila do doby před zavedením poplatků. Ty už nic neregulovaly a u části pacientů – důchodců a lidí s nízkými příjmy – znamenaly ztížení dostupnosti péče.

Kde budete hledat kompenzaci za výpadek dalších poplatků?
To už jsme zvládli navýšením plateb za státní pojištěnce. Příští rok to bude dělat 4,2 miliardy a z toho kompenzace poskytovatelům dáme.

Bude to stačit jak na výpadek 
u nemocnic, tak ambulancí a lékáren?
Ano.

Od nástupu do funkce řešíte situaci v lázeňství. Ústavní soud vám do toho ale asi trochu hodil vidle, protože vámi připravená vyhláška nestačí, úprava musí mít zákonnou podobu. Kdy by tedy mohli pacienti opět jezdit do lázní na čtyři týdny?
Co jsme mohli, udělali jsme už teď, byť ne zákonnou či podzákonnou normou. Apeloval jsem na ředitele, aby využili možností, které mají – například revizní lékař smí pacienta poslat do lázní na čtyři týdny. Zabralo to, podle dat VZP se pacienti začali do lázní vracet. Systémové řešení ale musíme udělat zákonem, na němž usilovně pracujeme a předložíme ho tak, aby byl účinný k 1. lednu 2015.

Už před volbami jste upozorňoval na způsob, jakým je v ČR zaváděno léčebné konopí. To 
k nám sice bylo dovezeno, ale prakticky je stále nedostupné. Máte plán, jak to napravit?
Je tu celý balík problémů, které se týkají rozumného užívání léčebného konopí tak, aby se dostalo k pacientům. Jedna věc je, jak se na ministerstvu a lékovém ústavu nastavila pravidla, která povolila jen holandské modely od jedné firmy. To vede k tomu, že cena je vysoká, protože není konkurence. Nyní připravujeme změnu vyhlášek, abychom umožnili dovoz 
i z jiných zemí. Druhá věc je, jak to bylo technicky připraveno. Nový ředitel lékového ústavu mě právě informoval, že elektronický registr, který je vyžadován, nefunguje, a byl dokonce zřízen v rozporu se zákonem. Pan ředitel slíbil, že se bude snažit s tím něco udělat co nejrychleji. Věřím, že to bude vyřešeno v řádu týdnů.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček

Pokud se podaří srazit cenu, uvažujete o tom, že by se na léčebné konopí přidávalo ze zdravotního pojištění?
To je téma na odbornou diskusi, počkám si na stanoviska lékařů. Nejsem proti tomu, ale potřebuji jasná data.

Teď z jiného soudku. Na konci dubna se objevila zpráva, že byly pozastaveny dotace z EU kvůli nákupům zdravotnické techniky v letech 2009–2010. Jaká opatření přijmete?
Došlo k paradoxní situaci. Na základě informací, že v roce 2009 ty mechanismy nebyly v pořádku, je zablokován systém, který používáme dnes. Už v roce 2011 ministr Leoš Heger výrazně změnil systém přiznávání evropských fondů – dnes je velmi přísný, tvrdě nastavený, s několikanásobnými kontrolami. Nemá tedy úplně logiku, aby se na základě toho, co bylo v roce 2009, současný systém zastavil. Chceme to co nejrychleji komunikovat hlavně s ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídícím orgánem tohoto integrovaného programu. Měla by co nejrychleji proběhnout kontrola systému, abychom mohli dokladovat EU, že tu nehrozí zneužívání dotací. Pokud budou jakákoliv doporučení, že je ještě něco třeba změnit, hned to uděláme. Prioritou je ale konat rychle.

Jaký je časový výhled, kdy bude moci být čerpání obnoveno?
To nejsem schopen říci, nezáleží to na nás.

Vy sám jste v inkriminované době pořídil pro ostravskou nemocnici CyberKnife, který bývá označován za předražený.
Ten ale nebyl z evropských peněz. Jinak je to celé jeden velký nesmysl. Srovnejte si cenu těchto špičkových přístrojů – běžný lineární ozařovač se tehdy na trhu v ČR pohyboval v relaci 100 až 120 milionů korun. Když si vezmete, že jde o přístroj o dvě třídy výše, tak to podle mne odpovídá tomu, za kolik to firmy zde byly ochotny dodávat. Navíc to prošlo mnoha kontrolami na několika úrovních. Naši lidé ve FN Ostrava zpracovali projekt, který se schvaloval na ministerstvu zdravotnictví a o němž pak rozhodovala vláda. Jsem přesvědčen, že to tehdy levněji koupit nešlo. Byla samozřejmě varianta počkat deset let, až přístroj zlevní, ale do té doby by zemřely tisíce lidí. Sice to bylo pro ČR relativně drahé, řekněme o 40 procent oproti běžným ozařovačům, ale na druhé straně do nynějška přístroj zachránil už 800 lidí, kteří by jinak umřeli.

Nebyla cena navýšena nákupem přes kompletátora (firma, která přeprodává zdravotnické zařízení, pozn. red.)?
Ne, přístroj jsme nakoupili od jediného výhradního dovozce, který měl smlouvu
s výrobcem.

Je dnes ještě možné nakupovat přístroje přes kompletátory, což navyšuje cenu zhruba o třetinu?
U přímo řízených organizací ministerstva nikoliv, v roce 2011 tyto nákupy ministr Heger zakázal s tím, že to snižuje konkurenci a zvyšuje cenovou hladinu. U jiných zřizovatelů to zůstává na nich.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček

Teď začíná fungovat přístrojová komise, která má hodnotit adekvátnost nákupů zdravotnické techniky. Podle jakých parametrů se bude řídit?
Bude rozhodovat o tom, zda podpoří záměry poskytovatelů pořídit nějaký přístroj a hradit ho ze zdravotního pojištění. Rozhodne: ano, sem do té nemocnice je rozumné pořídit tento přístroj, doporučujeme pojišťovnám uzavřít smlouvu na úhradu péče. Komise ale neřeší, jak který poskytovatel nakupuje, protože se to týká 
i krajských či soukromých nemocnic, kde komise kompetenci nemá. Bude rozhodovat na základě odborných posudků a ekonomických analýz 
o tom, zda má smysl hradit péči ze zdravotního pojištění. Pojišťovny už se zavázaly, že bez kladného stanoviska komise péči nenasmlouvají.

Když to tedy shrnu: komise zaručí, že nějaký specializovaný přístroj nebude v každé okresní nemocnici, nemůže ale zabránit tomu, aby techniku nemocnice nenakoupila předraženě.
To bude na každé nemocnici.

Poslední dotaz: Na jaká témata se teď chcete zaměřit?
Dokončit ekonomickou stabilizaci nemocnic, přísněji a efektivněji řídit zdravotnická zařízení, která pod nás spadají, a zaměřit se na další vzdělávání lékařů. Systém, který tady dnes máme, se mění každým rokem a je pro lékaře velmi náročný – v některých oborech musí stážovat několik let na cizích pracovištích, což jim velmi komplikuje život. Požadavky, co se týče počtu výkonů a délky stáží, jsou velmi výrazně nadhodnoceny. Systém tedy chceme zjednodušit a nastavit realistické požadavky, aby lékaři zbytečně nemuseli jezdit z jednoho konce republiky na druhý.

MUDr. Svatopluk Němeček, MBA

* Narodil se 23. února 1972 v Bohumíně.
* Vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, získal atestaci 1. stupně z vnitřního lékařství. Později absolvoval obor management se zaměřením na zdravotnictví na Brno Interna-
tional Business School.
* Od roku 1996 pracoval na interně bohumínské nemocnice, kterou od roku 2002 řídil. V roce 2005 se stal ředitelem FN Ostrava.
* V roce 1994 byl zvolen za Stranu zelených do bohumínského zastupitelstva, od roku 1998 už kandidoval za ČSSD.
* Je ženatý, za manželku má popáleninovou chiruržku Zdenku Crkvenjaš, která operovala Natálku Kudrikovou po žhářském útoku ve Vítkově. Mají dvě děti.

Autor: Michaela Koubová

10.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies