Především z malotřídek 
a menších měst se už ozývají hlasy, že novela zákona o pedagogických pracovnících, která vejde v platnost za jedenáct měsíců, vylidní zdejší školy. Podle ní totiž mohou učit jen lidé s potřebnou kvalifikací, kterou je míněno odborné pedagogické vzdělání, alespoň v podobě 120ho-dinového minima. Bouří se především kantoři, kteří ve školství působí řadu let a z objektivních důvodů na studium nedosáhli. Jde často o učitele cizích jazyků, výtvarné či hudební výchovy nebo odborných předmětů. Výjimku z nové zákonné podmínky mají jen lidé, kteří k 1. lednu 2015 dosáhnou věku 60 let a do roku 2005 měli za sebou 15 let přímé pedagogické praxe.

Zastánci novely tvrdí, že 
o nutnosti doplnit si potřebné vzdělání všichni vědí deset let, tudíž měli času dost. Otázka je, zda tato změna české školství, které měla kvalitativně pozvednout, nezabetonuje. Pokud se v posledních letech stále důrazněji mluví o nutnosti posilovat technické obory 
a zájem dětí o matematiku či fyziku, je nasnadě otázka, kdo a jak to má zařídit.

Absolventy s praxí už do základních škol

Dlouholetý učitel těchto předmětů Václav Kameník 
z Jičína například soudí: 
„V moderních zemích spojují školy výuku matematiky přímo s technikou, což u nás nefunguje, ze základních škol 
se vytratila manuální výchova. Ve školství chybějí špičkoví techničtí učitelé." Dodává, že kombinovaný přístup 
k výuce pomáhá vychovávat odborníky pro kybernetické obory, IT technologie, automatizaci, kde Česku 20 let ujíždí vlak. „Bylo by žádoucí, kdyby už v základních školách působili jeden až dva absolventi technických fakult s praxí 
v nejlepších firmách." Podle Václava Kameníka se touto cestou vydali v Indii či Kolumbii, kde za deset let urazili v daných segmentech velký kus cesty. Nevykročili jsme ale nyní směrem, který angažmá takových expertů v regionálním školství znemožní?

„Chci o tom mluvit s odboráři, a pokud by to vnímali jako závažnou komplikaci, nemám problém navrhnout rychlou novelu. Osobně se přikláním ke zrušení úzu povinného pedagogického vzdělání a rozhodnutí o tom, kdo může učit, bych nechal v kompetenci ředitelů škol," řekl Deníku ministr školství Marcel Chládek. U odborářů by ale s tímto názorem nepochodil.

„Míra subjektivního rozhodování by se tím neúnosně zvýšila, my preferujeme garanci pedagogického vzdělání v zákoně," sdělil šéf školských odborů František Dobšík. Argumentuje tím, že zuby si také nenecháme trhat od právníků 
a transplantace nedělají lékaři bez atestace.

Ani František Dobšík přitom nevylučuje, že novela někde způsobí potíže. „Po dohodě s ministerstvem školství by měla školní inspekce provést rychlé šetření na všech školách a zjistit, jaký je reálný stav. Nová zákonná úprava se týká zhruba jedenácti tisíc učitelů a my víme, že úřady práce evidují šest tisíc nezaměstnaných plně kvalifikovaných pedagogů. Debatě 
o využívání inženýrů a dalších technicky zaměřených odborníků z praxe se ale určitě nebráníme," uzavřel odborový předák.