Mezi oceněnými jsou hrdinové 2. světové války, veteráni z Afghánistánu i olympionik Jan Železný a nedávno zesnulý první český ombudsman Otakar Motejl. Celkem rozdal Vondra sedm Záslužných křížů ministerstva obrany, 14 Křížů obrany státu a 11 vyznamenání Zlaté lípy ministerstva obrany.
„Je to ocenění práce, která pro vás nebyla rutinou a povinností, ale stala se něčím víc,“ uvedl Vondra na adresu vojáků. Ti současí podle něj píšou nové stránky českých vojenských dějin a šíří dobré jméno ČR. Kříž obrany státu udělil například veliteli 73. tankového praporu Michalovi Kucharskému, který byl jako velitel týmu OMLT v misi lehce zraněn.
„Ocenění si moc vážím. Je to pro mne odměna za odvedenou práci, hlavně za posledních šest měsíců mise v Afghánistánu,“ řekl ČTK Kucharský.
Jeho vůz vybuchl na konci května poté, co najel na improvizované výbušné zařízení. Jeden voják a afghánský tlumočník zemřeli, Kucharský a další Čech byli zraněni. Kucharský se přes nabídku evakuace do ČR vrátil do práce i s prasklou plící, vykloubeným ramenem a dvěma zlomenými žebry. „Když se chce, tak i s tím se dá velet,“ poznamenal dnes.
Posmrtně ministr udělil Kříž obrany státu například plukovníkovi a členu druhého odboje Josefu Churavému, který by popraven ve stejný den a na stejném místě jako podplukovník Josef Mašín a někteří členové odbojové organizace Obrana národa. Oceněni byli i další někdejší odbojáři.
Medailí Zlatá lípa ocenil Vondra oštěpaře Jana Železného, chartistu Jiřího Gruntoráda či dokumentaristku Kristýnu Vlachovou. Mezi posmrtně oceněnými Zlatou lipou je i první český ombudsman Motejl. „Nečekala jsem to a jsem šťastná. Vojáci, když dostávají vyznamenání, vždycky říkají ‚Sloužím vlasti‘. Tak jsem ministrovi taky zašeptala ‚Sloužila jsem vlasti‘,“ řekla po ceremonii zjevně dojatá filmařka Vlachová.
Podle ministra Vondry není Zlatá lípa jen vojenské, ale i civilní vyznamenání. „Chceme ocenit ty, kteří se zasadili za svobodu a demokracii v naší zemi,“ podotkl.
Stejné vyznamenání dostali nedávno i bratři Josef a Ctirad Mašínové, na jejichž činy a útěk z komunistického Československa dodnes panují rozdílné názory. Vondra kvůli svému rozhodnutí letos dvojici vyznamenat dokonce čelí trestním oznámením. „Hodnotit partyzánské činy ze začátku 50. let ve světle dnešní doby není dost dobře možné,“ reagoval dnes ministr. Dodal, že trestné činy neschvaluje, ale od roku 1991 platí v zemi zákon o protiprávnosti a zavrženíhodnosti komunistického režimu. „Mám svědomí čisté a není nic, co bych na rozhodnutí měnil,“ uzavřel Vondra.
Oceněn byl i jednadevadesátiletý Alois Denemarek, který spolupracoval s odbojovou skupinou Antropoid a je posledním přímým pamětníkem aktérů atentátu na Reinharda Heydricha.
Stejné ocenění ministr udělil také pravoslavnému biskupovi Gorazdovi, který spravoval pravoslavnou katedrálu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, v jejíž kryptě se ukryli po atentátu na Heydricha parašutisté. Popraven byl jako další oběti následné pomsty na Kobyliské střelnici.
Přehled oceněných osobností
Kříž obrany státu ministra obrany ČR:
Meziválečné období:
Dozorce finanční stráže Josef Oczko (13. 7. 1913 – 29. 9. 1938)
Příslušník Stráže obrany státu, zákeřně zastřelený příslušníky Sudetoněmeckého Freikorpsu u Švarcavy.
Účastníci II. odboje
Brigádní generál in memoriam Josef Churavý (27. 10. 1894 – 30. 6. 1942)
Ruský legionář, za okupace jedna z nejvýznamnějších postav II. odboje. Zapojen ve vedení Obrany národa. Dva roky v ilegalitě, spolupracoval s odbojovou skupinou Mašína a Morávka. V říjnu 1941 zatčen gestapem a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích.
Plukovník v. v. Jan Ihnatík (1. 3. 1922)
Účastník II. odboje, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR, s nímž bojoval jako dělostřelec mj. u Dukly a podílel se na osvobozování Československa. Během služby byl třikrát raněn.
Brigádní generál in memoriam František Krátký (21. 2. 1893 – 7. 5. 1942)
Příslušník čs. legií v Rusku, účastník II. odboje, významný vojenský teoretik. Na podzim 1938 jeden z podnáčelníků Hlavního velitelství čs. mobilizované armády. Spoluzakladatel Obrany národa. Zatčen gestapem a popraven v Mauthausenu. Rodina perzekvována komunistickým režimem.
Divizní generál František Kravák (10. 9. 1889 – 24. 5. 1943)
Příslušník čs. legií v Rusku, účastník II. odboje. Velice známá osobnost v regionu. Za okupace spoluzakladatel Obrany národa. Zatčen gestapem a popraven v Berlíně.
Štábní kapitán in memoriam Oldřich Pechal (12. 5. 1913 – 22. 9. 1942)
Velitel paraskupiny ZINK, účastník II. odboje. Seskočil 27. března 1942 kvůli navigační chybě nad Slovenskem. Při přechodu hranic na Moravu zastřelil dva příslušníky německé hlídky. Dopaden gestapem za pomoci konfidentů. Při bestiálních výsleších nic a nikoho neprozradil, a to i navzdory následně splněné hrozbě likvidace rodiny v červnu 1942, popraven v Mauthausenu.
Plukovník in memoriam Arnošt Valenta (25. 10. 1912 – 31. 3. 1944)
Důstojník letectva, účastník II. odboje. Člen 311. bombardovací perutě RAF. Zajat 7. února 1941, patřil k aktivním účastníkům tzv. Velkého útěku ze zajateckého tábora v Saganu v březnu 1944. Byl však dopaden a zastřelen gestapem.
Kapitánka v. v. Vlasta Vyhnánková (roz. Pavlánová) (17. 12. 1921)
Účastnice II. odboje. Zdravotnice československého praporu v SSSR, prošla všemi bitvami jednotky. Po válce odešla z armády a vrátila se k profesi švadleny.
Účastníci I., II. a III. odboje
Armádní generál in memoriam Antonín Hasal (7. 1. 1893 – 22. 4. 1960)
Armádní generál, účastník I., II. a III. odboje, spoluzakladatel České Družiny v Rusku, v roce 1938 velitel III. sboru v Brně. Po okupaci odešel do zahraničí, náčelník štábu ČSVS v Paříži, 1940–1944 přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky, od června 1944 velitel osvobozeného území. Po únoru 1948 odešel do exilu.
Současní veteráni
Rotný Ivan Vorel (23.2.1968)
Ve službě od dubna 2006. Od března do 1. června 2011 v misi ISAF-OMLT v Afghánistánu.
Zraněn v misi.
Brigádní generál Aleš Opata (9.9.1964)
Zástupce náčelníka generálního štábu, ředitel Společného operačního centra. Účastník misí UNPROFOR, UPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR, ISAF-PRT Fajzabád.
podplukovník Michal Kucharsky (5.2.1967)
Velitel 2. jednotky ISAF-OMLT v Afghánistánu, od dubna do října 2011. Zraněn v misi. Přes možnost evakuace pokračoval v úkolu.
Praporčík Jaroslav Losenický (7.6.1966)
Účastník misí Saudská Arábie (1991); UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR a ISAF.
Rotmistr Petr Motal (26.8.1971)
Účastník misí UNPROFOR, SFOR, KFOR, AISAF a ISAF.
Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany:
Otakar Motejl (10. 9. 1932 – 9. 5. 2010)
Právník, soudce i předseda Nejvyššího soudu, advokát, který hájil lidi nespravedlivě pronásledované komunistickým režimem. Ministr spravedlnosti, první český ombudsman.
Major Jan Železný (16. 6. 1966)
Lehký atlet, dlouholetý reprezentant, trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem. Nyní trenér Dukly Praha.
Účastníci I. a II. odboje
Vojtěch Preissig (31. 7. 1873 – 11. 6. 1944)
Jako výtvarník byl přínosem pro protihabsburský odboj, především v propagační práci. Po okupaci českých zemí spoluvytvářel jednu z prvních odbojových buněk, připravoval ilegální časopis V boj. Zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Účastníci II. odboje
Alois Denemarek (21. 6.1917)
Účastník II. odboje, perzekvován komunistickým režimem. Jeden z posledních žijících spolupracovníků výsadků z Velké Británie. Po roce 1948 vězněn.
Biskup Gorazd – občanským jménem Matěj Pavlík (26. 5. 1879 – 4. 9. 1942)
Účastník II. odboje. První biskup české pravoslavné církve, v chrámu sv. Cyrila a Metoděje zajistil úkryt pro odbojáře i čs. parašutisty. Zabit nacisty 4. září 1942.
Jitka Jakubcová (8. 8. 1930)
Účastnice II. odboje. S nasazením života se podílela na záchraně vězňů koncentračního tábora Flossenbürg, uprchlých z transportu smrti.
MUDr. Milan Zapletal (23. 10. 1924)
Poslední žijící spolupracovník paraskupiny BIVOUAC vysazené v noci na 28. dubna 1942, jejímž členem byl i jeho bratr Libor. V dubnu 1943 zatčen gestapem, opakovaně neúspěšně vyslýchán, v srpnu 1943 deportován do Osvětimi.
Účastníci III. odboje
František Votava (31. 3. 1927 – 8. 6. 1951)
V roce 1950 uprchl do Spolkové republiky Německo. Souhlasil s přecházením hranice v roli kurýra americké vojenské kontrarozvědky CIC. V Československu zatčen a odsouzen k trestu smrti.
Účastníci II. a III. odboje
Ing. arch. Jaroslav Cuhra (13. 9. 1904 – 10. 7. 1974)
Architekt, politik, člen odbojových skupin Úvod a Alex a účastník povstání. Za komunismu vězněn více než 17 let za údajnou přípravu převratu a organizaci ilegální křesťanskodemokratické strany.
Major Rudolf Drbohlav (27. 6. 1914 – 6. 11. 1952)
Od roku 1933 armádní důstojník, účastník II. a III. odboje. Život obětoval boji za svobodu a demokracii.
Rudolf Žabka (30. 3. 1901 – 18. 2. 1981)
Od podzimu 1944 ve svém domě ukrýval příslušníky paravýsadku BARIUM. Vězněn gestapem, také komunisté jej po roce 1948 odsoudili na 25 let.