Ministr Schwarzenberg nařkl Sarkozyho z rasismu

"To, jak prezident Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám EU. Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli taky rasistické pohledy," řekl Schwarzenberg sobotním Lidovým novinám.

Později podle České televize svá slova mírnil. "Já jsem řekl, že to jenom dělá navenek dojem, jako by to byl rasismus. Já jsem ho nenařkl z rasismu," uvedl v České televizi.

Od začátku letošního roku Francie repatriovala přes 8300 Romů. Tyto repatriace jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou koncem července vyhlásil prezident Sarkozy a která je zaměřena především na imigranty a právě Romy.

Vyhošťování Romů vyvolalo bouřlivé reakce, znepokojení vyjádřila Evropská komise i Rada Evropy, 18 nezávislých expertů z výboru OSN vyzvalo francouzskou vládu, aby se snažila největší etnickou menšinu v EU integrovat. Zděšení nad repatriacemi vyjádřili evropští socialisté, odsoudil je Vatikán.

Romové odlétají s finanční injekcí

Romové, kteří souhlasí s opuštěním Francie, dostávají 300 eur (zhruba 7430 korun) a dalších 100 eur na každé dítě. Jenom ve čtvrtek jich z Paříže a Lyonu odletělo kolem tří stovek.

V Paříži by se mělo 6. září uskutečnit ministerské setkání, jehož hlavním tématem bude imigrace, a tedy i problematika deportací bulharských a rumunských Romů, kterým ve Francii vypršelo povolení k pobytu.

Některé země nedostaly pozvání

Řada členských států EU ovšem na zářijovou schůzku nedostala vůbec pozvání. Jednání by se tak mělo obejít nejen bez účasti Rumunska a Bulharska, jichž se problémy s imigrací do značné míry týkají, ale pořadatelé původně nepozvali dokonce ani Belgii, která v současnosti předsedá EU. Pozvánku nedostali ani Češi, zúčastní se naopak Kanada, která právě kvůli romským žadatelům loni Česku zavedla vízovou povinnost.

"Dělat poradu bez zemí, v nichž má tento problém zajisté kořeny, je podivná, mylná myšlenka," uvedl Schwarzenberg.

"V Paříži by to nemělo být jednání o nich bez nich," řekl s odkazem na Mnichovskou dohodu z roku 1938 vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.

Uzavřený summit velkých zemí vzbuzuje emoce

Za velmi netaktickou označil schůzku i premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch. "Jako Evropané, kteří trváme na tom, že v rámci Evropy mají mizet bariéry, to můžeme považovat za něco, co není v souladu s ideály evropské jednoty," řekl.

Uzavřený summit velkých zemí vzbuzuje emoce, pozvané státy i kvůli kritice do Paříže zřejmě místo ministrů pošlou jen nižší úředníky, napsaly Lidové noviny.