Dobeš: Ředitel školy dostane měšec a z něj bude rozdělovat

Souvisí nový model financování škol, s nímž jdete příští týden do sněmovního výboru a na poradu ekonomických ministrů s rušením a slučováním středních škol?

Velmi těsně. Máme málo dětí, hustou síť škol, neměříme kvalitu a tzv. nasávacím efektem financování umožňujeme dotáhnout každé dítě až na vrchol vzdělávací pyramidy bez ohledu na jeho předpoklady. To vše způsobuje, že naše školství je nemocné a v mezinárodním srovnávání se propadá.

Takže kudy vede cesta k nápravě?

Už jsem začali víc oceňovat učitele, letos šly na jejich platy 2,1 miliardy korun, příští rok půjdou další čtyři. Máme za sebou premiéru státních maturit, chystá se testování žáků pátých a devátých tříd. Spolu s kraji optimalizujeme síť středních škol. Sice nesměle, ale aspoň nějak se do toho pustily v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Zlínském či Moravskoslezském kraji. No a teď je na řadě změna systému, kdy peníze do regionálního školství chodí na žáka.

Co tahle věta znamená?

Dnes ředitel školy dostává objem peněz podle počtu dětí. Logicky má tedy zájem na naplnění tříd až k prasknutí. Je to z hlediska ministerstva automatický přídělový systém. Pak ale přijdou kraje, které peníze z centra přerozdělují. Tak se může stát, že třeba na obor zdravotní asistent v Praze čerpaly školy loni 36 tisíc, letos už ale jen 29 tisíc. Avšak v Ústeckém kraji až 40,5 tisíce korun.

Jak je to možné?

Ve školství fungují oborové normativy, kterých je několik set a liší se krajově. My je chceme zredukovat na desítky a stanovit na ně jednotné kvóty, aby ředitel třeba na obor zdravotní asistent s maturitou dostal vždy stejný objem peněz. Stát po dohodě se zřizovateli nastaví normativ platný pro celou republiku, takže kraje nebudou moci přerozdělovat peníze ve prospěch nenaplněných škol, které z nějakých důvodů uměle udržují při životě. No a podstatné pak bude, že začneme posílat peníze nikoli na žáka, ale na optimálně naplněnou třídu, tedy na 23 až 26 dětí. Když to bude 27 dětí, nedostane ředitel ani o korunu víc. Menší počet pak bude penalizován sníženým koeficientem.

Bude vše fungovat bez výjimky?

Ta se bude vztahovat na malotřídky, které v určitých lokalitách nadále podporujeme. Z tohoto modelu mohou vypadnout školy, jejichž zachování je v zájmu státu, například skláři, rybníkáři atd. Zásadní je, že podpoříme inkluzivní vzdělání, neboť škola dostane vyšší koeficient, pokud ve třídě budou handicapované děti. Celý systém tedy povede k tomu, že budeme lépe a snadněji rozdělovat peníze.

Týká se to i vyšších pravomocí pro ředitele?

Jednoznačně. Chceme zrušit mzdovou regulaci. Ředitel už nedostane zvlášť peníze na učitele, nepedagogické pracovníky, na pomůcky. My mu dáme celý měšec peněz a ředitel jako manažer školy s ním bude podle svého uvážení nakládat. Jsem přesvědčen, že nový způsob financování má být v kompetenci centra, protože dosavadní způsob přerozdělování dovoloval zřizovatelům míchat kvalitu s nekvalitou.

Nepovede tlak na slučování škol, optimálně naplněné třídy a měření kvality k ještě větší devastaci učňovského školství?

Nemyslím si to. Nastavením koeficientů vždy lze podporovat obory, na jejichž rozvoji bude všeobecný zájem. Hlavně ale mám v ruce čerstvou zprávu, která říká, že letos po dlouhé době vzrostl zájem o tříleté učňovské obory, konkrétně o pět procent. To je přímý důsledek zavedení státní maturity a diverzifikace středního školství. Z evropských peněz navíc uvolňuji prostředky v řádu stamilionů na podporu učňovského školství, řemesel a technických oborů.