Ministr životního prostředí Brabec: Kontrolami kotlů nechceme nikoho šikanovat

Čím doma topí ministr životního prostředí?
Bydlím teď v Praze v pronajatém bytě a tam je plyn. Vedle toho mám i chatu nad Litoměřicemi, kde jsem bohužel spíše minimálně a tam topím dřevem. Mám ještě pronajatý byt v Litoměřicích a tam je rovněž plynový kotel.

S plynovým kotlem vás kontroly toho, čím topíte, nečekají, žádný černý dým se nad vámi asi nevalí. Nicméně pro lidi topící pevnými palivy se kontroly chystají. Opakovaně jste tvrdil, že nechcete žádnou šikanu. Jak tedy kontroly budou vypadat a kdy začnou?
Co jsme slíbili, dodržíme. Novela zákona o ochraně ovzduší už existuje v paragrafové verzi a prochází připomínkovým řízením, do konce září by měla jít na vládu a začala by pravděpodobně platit od ledna 2017. Budeme využívat stávající zákon o kontrole, který je detailní a už nyní jasně stanoví práva i povinnosti obou stran, tedy úředníka 
i kontrolované osoby. Ke kontrole bude moci dojít jen na základě důvodného opakovaného podezření, kdy v průběhu dvanácti po sobě jdoucích měsíců dostane správní orgán, většinou asi obec s rozšířenou působností, podnět ke kontrole. Ten podnět může přijít od občana či firmy, nebo kontrolu může iniciovat při důvodném podezření i samotný úřad. Správní orgán se pak rozhodne, jak zareaguje. Buď mu důkazy nepřijdou jako dostatečné a odloží to, nebo může majitele nemovitosti obeslat a vyzvat k podání vysvětlení, nebo zahájí řízení.

Co je myšleno důkazem, který bude úřad žádat?
Důkazem může být třeba videonahrávka, v době chytrých telefonů už může hodně lidí okamžitě pořídit video 
a ve chvíli, kdy vás soused stále obtěžuje dýmem a máte pocit, že topí odpady, je dobré takový důkaz mít. Nebo třeba fotodokumentace nebo výpovědi svědků. Znovu ale říkám, aby správní orgán mohl začít šetření, musí k takovému jednání dojít minimálně dvakrát v průběhu dvanácti po sobě jdoucích měsíců. Pokud by důkazem byla videonahrávka, budou muset být aspoň dvě, aby bylo jasné, že jde o opakovaný jev.

Pak už bude následovat kontrola v domě?
Ne nutně. První, co správní orgán musí udělat, je upozornit daného člověka, že si na něj někdo stěžoval a vyzvat ho k podání vysvětlení. Prostě mu sdělit, že obtěžuje okolí 
a že by mohlo dojít i ke kontrole přímo u něj doma. V ideálním případě by pak mohlo dojít k nápravě i bez fyzické kontroly v domě. Už to, že úředníci člověka obešlou, by mohlo mít preventivní vliv, což nám při přípravě zákona potvrzovaly i obce.

Teď to nefunguje?
Dnes úředníci kontroly topenišť v domech provádět nesmějí, lze to jen u domů, které jsou používány pro podnikání. Nově půjde kontrolu provést v podstatě všude a znečišťovatelé snad přestanou spoléhat na to, že se na ně nikdo nedostane. Já osobně věřím v ten preventivní účinek, že si člověk uvědomí, co by mohlo následovat a upustí od závadného topení ještě před případnou fyzickou kontrolou. Troufám si odhadnout, že jen to varování by mohlo vyřešit až polovinu všech případů.

Jak vypadá samotná kontrola přímo v domě?
Ten průběh je jasně popsán v zákoně o kontrole. Člověk bude povinen umožnit úředníkovi přístup ke kotli, popřípadě ke skladu paliva, což samozřejmě neznamená, že úředník bude moci běhat někde po domě a koukat, jakou má kdo sedačku v obýváku nebo značku televize. Jde jen o přístup ke kotli, respektive k palivu. Úředník z odboru životního prostředí přijde s autorizovanou osobou, která bude vybavena na to, aby mohla prověřit funkčnost kotle a používané palivo, zkontrolovat spalinové cesty a případně provést stěr spalinových cest či odebrat vzorek popela, které odhalí, zda daný člověk netopí či v minulosti netopil zakázaným palivem.

A sankce?
Úřad může člověka dopředu upozornit, že jej jde zkontrolovat, nebo může přijít i bez ohlášení. Pokud člověk kontrolu domů nepustí, nebudou se nikam násilím vlamovat. Na druhou stranu, jestliže člověk odmítne přes předchozí upozornění kontrolu umožnit, hrozí mu pokuta až 20 tisíc korun. Stejně tak, pokud kontrola spalinových cest či popela prokáže, že se topilo odpadem, hrozí dotyčnému pokuta až 50 tisíc korun. To je myslím velmi citelná sankce 
a bude působit preventivně.

Kolik takových kontrol odhadujete, nezahltí to úřady?
V rámci přípravy zákona jsme se na to ptali obcí s rozšířenou působností, těch je 
v Česku 205 a na základě stávajících zkušeností odhadly, že takových podnětů od občanů na nevyhovující topení přichází v průměru deset ročně na každou obec s rozšířenou působností.

Dokážu si představit, že lidé usvědčení ze spalování odpadků se budou vymlouvat. Že tam ty plasty neházeli, že nevědí, kdo to do kotle hodil a podobně. Neskončí to právními tahanicemi?
Zbývá ještě rok a půl, než zákon začne platit a my jednotlivé detaily s odborníky dotáhneme v podzákonných normách. Nelze vyloučit, že dojde k nějakým precendentním sporům, ale to se stává v rámci legislativy běžně. Budeme se snažit, aby ten úřední postup byl jasně popsán, odborně podložen a k zákonu případně budeme poskytovat i výkladové stanovisko. Ten kontrolní proces zjednodušuje třeba 
i to, že v rámci kotlíkových dotací se příjemce peněz automaticky zavazuje, že strpí případnou kontrolu. Jestliže do roku 2022 chceme zaplatit výměnu 80 až 100 tisíc kotlů, tak velká část kotlů v ČR bude v režimu případných kontrol.

Máte vůbec pro zavedení kontrol politickou podporu? Pro část politiků se stanete tím, kdo podporuje udavačství mezi sousedy a narazit můžete klidně i v koalici.
Já některé kritické hlasy slyším už dnes, byl jsem interpelován opozicí, především některými členy ODS. Srovnal bych to s vyhláškou na sběr kovového šrotu, která zavedla bezhotovostní výkup a je velmi úspěšná. Na začátku jsme byli úplně stejně nařčeni, že omezujeme svobodu. Vyhláška ale přinesla pozitivní výsledek a nakonec velká většina kritických hlasů umlkla. Hlavně pravicové vlády tady 
v minulosti byly velmi liberální a moc nebraly v potaz, že u nás bohužel existuje velká skupina lidí, která nerespektuje práva ostatních, na rozdíl třeba od některých západních států, které na nás nechápavě hledí, přestože třeba i v takovém Švédsku možnost kontroly kotlů existuje. Tam by si ale nikdo čoudit nedovolil, protože tam to prostě nedovoluje morálka a nepsaná etická pravidla chování.

Na výtky jste tedy připraven?
S kritickými hlasy každopádně počítám, návrh zákona jsme probírali i s ústavními právníky a podle nás je tam vyvážený střet práva na nedotknutelnost obydlí a na druhé straně práva na příznivé životní prostředí. Ten zákon není šikanózní, protože jen na základě jednoho podnětu neumožňuje kontrolu. Není to zákon o šikaně, ale naopak je to nástroj pro obce, aby zamezily prokazatelnému poškozování zdraví svých obyvatel. Ve zplodinách při spalování odpadu za nízkých teplot vzniká obrovské množství škodlivin a rakovinotvorných látek a několik málo takových kotlů dokáže spolehlivě otrávit ovzduší stovkám lidí.

Už v příštím roce si lidé se starými kotli musejí objednat první odbornou revizi, které pak budou po dvou letech povinně opakovat. Jak to půjde dohromady 
s kontrolami, které plánujete?
Dnes v zákoně existuje povinnost revize kominíkem 
a podobně to bude fungovat 
i v případě revize kotlů, kdy si lidé objednají autorizovaného technika, který jim kotel prohlédne a vydá o tom osvědčení. Pokud úřad bude zvažovat nějaký podnět ke kontrole kotle, bude pro něj revize prvním dokumentem, 
o který může požádat. Je to dobrý časový souběh, už revize může prokázat, že kotel je technicky v pořádku, ale topí se v něm třeba nevyhovujícím palivem.

V Česku je možná až 420 tisíc nevyhovujících kotlů, které je nutné do roku 2022 vyměnit. Vy letos spustíte velké kotlíkové dotace, které by za devět miliard 
z EU mohly lidem zaplatit 80 až 100 tisíc kotlů. Je už jasné, zda se do toho zapojí všechny kraje v ČR?
Úplně zřejmé to ještě není, ale jednání o těchto dotacích se zúčastnily všechny kraje. Víme o tom, že velmi iniciativní jsou kraje jako je Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký či Liberecký, ty už jasně řekly, že do projektu jdou, a je velká šance, že první výzvy 
k žádostem o peníze vypíšou už na podzim. Žádný kraj to prostě zatím nevyloučil. Důležitým faktorem je to, že příští rok jsou krajské volby 
a podle mého názoru by se těžko hájilo před voliči, že nějaký kraj se dotací nezúčastní a nevyužije peněz, které se nabízejí. Jasně jsme ovšem řekli, že když některý kraj nevyužije celou částku, která je mu nabízena, tak to přerozdělíme do jiného kraje. Je to unikátní projekt na zlepšení kvality ovzduší v ČR a věříme, že ho využije maximální počet lidí.

Při kotlíkových dotacích hrají kraje stěžejní roli. Mohou si určit, které typy kotlů podpoří, mohou určit i nad rámec vašich podmínek, že některé obce budou prioritní a každému žadateli tam přidají pět procent peněz navíc. Nebude dělat zlou krev, až lidé uvidí, že v sousedním městě dostanou žadatelé víc peněz než oni?
My jako ministerstvo ve finále schvalujeme každý projekt, který z krajů dorazí, 
a protože jsme odpovědni vůči Evropské komisi za splnění účelu tohoto projektu, musíme ohlídat, aby dotace někde „neujely". Každý kraj má jinou situaci, jinak je na tom Praha, jinak sever Moravy. Jsou kraje, kde pro ně třeba výměna uhlí za uhlí nemá smysl, což může být třeba hlavní město, a tak uhelné kotle nemusejí podpořit. 
V Moravskoslezském kraji či na Ústecku, kde existovalo deputátní uhlí, ale zájem bude i o uhelné kotle a tam by omezení bylo hodně restriktivní. Jako ministerstvo jsme centrálně připravili seznam prioritních obcí, kde je překročen alespoň jeden imisní limit, kterým se dotace zvýší o pět procent, tyto obce musí kraj vždy zvýhodnit, maximálně může udělat to, že kdyby měl mnoho zájemců, řekne, že peníze bude poskytovat jen do prioritních obcí a peníze nedá nikomu jinému.

Maximální částka, kterou mohu na kotel dostat od státu z peněz EU je 85 procent ze 150 tisíc, takže v reálu 127 tisíc korun. Kolik mi může přidat kraj ze svých vlastních peněz?
Může k tomu přidat libovolnou částku a klidně doplatit žadateli dotaci až do sta procent ceny nového kotle. Je to na jednotlivých krajích. O příspěvcích uvažovala i města, vím, že to řešila třeba Ostrava a chtěla svým občanům buď dotačně přispět, nebo jim poskytnout zvýhodněný úvěr. V takovém případě by člověk měl v kombinaci s našimi penězi kotle úplně zadarmo a to už je nabídka, která se pravděpodobně nebude opakovat.

Když se rozpočítá devět miliard korun, peníze se nedostanou na všechny. Část lidí odradí i to, že kromě pořízení kotle by mnozí měli udělat i nějaké drobné energetické opatření, třeba vyměnit vchodové dveře, nebo izolaci do oken. Toho se nebojíte?
Ta podmínka, realizovat kromě výměny kotle i nějaké drobné energetické opatření, nevznikla tady. Je to podmínka Evropské komise a na rovinu říkám, že jsme ji původně nechtěli. Ale ten konečný výsledek je kompromis. Na ta drobná opatření člověk dostane až 20 tisíc korun, a za ty lze drobnosti typu vyměnit těsnění či vchodové dveře, pořídit. Navíc vedle kotlíkových dotací může člověk požádat také o peníze z programu Nová zelená úsporám, tyto dva programy na sebe navazují, vzájemně se doplňují, podává se jen jedna žádost, a také na její zpracování odborníkem lidé dostanou peníze. Myslím, že hodně lidí to nakonec vezme jako příležitost i pro menší opatření na zateplení.

Příliš ale nechápu, že nový kotel si musím vybrat z oficiálního seznamu dodavatelů. Podobný seznam fungoval i při NZÚ, ale vy jste ho osobně zrušil. Proč se tedy najednou objevuje nový seznam dodavatelů v případě kotlíkových dotací?
Je to opět podmínka Evropské komise, protože musí být dodržen takzvaný Eco-design zdrojů vytápění, tedy splnění nejpřísnějších ekologických parametrů. Nová zelená úsporám jsou naše národní peníze, ale kotlíkové dotace jdou z evropských fondů. Plynové, uhelné či kotle na biomasu a tepelná čerpadla proto musí splňovat přísná pravidla stanovená EK. Jsme ale rádi, že už minulý týden první česká firma dodala potřebné dokumenty pro certifikaci kotlů na biomasu dle podmínek Eco-design. V historicky krátkém čase tak máme první firmu na seznamu a další přibývají.

Peníze se nebudou dávat jen na kotle. Zajímavostí je fakt, že z kotlíkových dotací mohou zaplatit i plynovou přípojku, tedy její stavbu od paty domu 
k chodníku. Je to ojedinělá akce, nebo se stát chystá nějak masivně podporovat plynofikaci?
Před deseti a více lety tu byla státem podporovaná velká vlna masového zavádění plynu z důvodu snahy o zlepšení ovzduší. Ale co se stalo? Cena plynu následně brutálně vzrostla a lidé, přestože už měli nakoupené kotle, zpátky přešli na pevná paliva. Nové financování plynových přípojek je snaha podpořit i ty, kteří tepelné čerpadlo či kotel na pevná paliva nechtějí, ale otázka plynu je otázka ceny paliva, tedy byznys soukromých firem. Je na distributorech, aby lidem nabídli nějaké atraktivní podmínky. Stát nyní podpoří oživení plynové přípojky 
a dotace na moderní kondenzační plynové kotle, což považujeme za dostatečnou motivaci.