VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ministryně Jourová vysoudila skoro 3 miliony za vazbu v kauze Budišov

Praha - Obvodní soud pro Prahu 2 dnes přiznal ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové (ANO) 2,7 milionu korun za ušlý zisk kvůli její někdejší nezákonné vazbě v souvislosti s kauzou Budišov. Ministryně to požadovala v žalobě, kterou podala na ministerstvo spravedlnosti. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

10.4.2014 21 AKTUALIZOVÁNO 10.4.2014
SDÍLEJ:

Věra JourováFoto: Deník/Divíšek Martin

Jourová novinářům řekla, že pokud peníze skutečně dostane, chce dát část svým dětem a část na humanitární účely. Kolem půl milionu korun by mělo získat sdružení pro mentálně postižené v Třebíči.

Soud Jourové již dříve nepravomocně uznal náhradu více než 3,6 milionu korun za ušlý zisk a výdaje na obhajobu v souvislosti se stíháním v kauze Budišov. Městský soud ale rozhodnutí zrušil a kauzu obvodnímu soudu vrátil. Původní částka se při současném procesu snížila při dokazovaní zhruba o milion korun.

Spor se týkal výše odměn, které měla Jourová získat jako součást týmu expertů společnosti MWH podílejících se na poradenství v zakázkách na projekty EU v různých zemích, na což měla uzavřenou smlouvu. Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj však byla vzata do vazby. Firma nevěděla, co se děje, nemohla s Jourovou komunikovat a smlouvu proto ukončila.

Jourová ve vazbě strávila více než měsíc

V projektu pak byla Jourová nahrazena někým jiným. „Soud vyšel z toho, že je dána příčinná souvislost mezi ušlým ziskem na straně žalobkyně, která nemohla v rámci tohoto projektu působit, neboť byla vzata do vazby," uvedla soudkyně Lucie Šternová. Za hlavní důkazy soudkyně považovala znalecké posudky a výpovědi svědků.

„Je to pro mě satisfakce," řekla dnes novinářům Jourová, postěžovala si však na délku soudních řízení. Její případ se táhne již pět let. „Když jsem náhradu škody velmi nutně potřebovala, když jsem na tom skutečně byla velmi zle, když mi zkrachovalo živobytí, tak jsem tu pomoc neměla. Přišlo to nyní, jsem tomu ráda," uvedla. Úspěch Jourové udělal radost i jejímu stranickému šéfovi Andreji Babišovi. „Já jsem rád. Je to dobré. Paní ministryně má skvělý rok, povedlo se jí skoro všechno," uvedl.

Podle jejího advokáta Václava Vlka si soud obstaral všechny důkazy a pečlivě je vyhodnotil, což mu nařídil soud odvolací. „Nemám k tomu co dodat více, než že to je dobré rozhodnutí soudu. Myslím si, že rozsudek obstojí i u odvolacího soudu," uvedl. K soudu zástupce ministerstva spravedlnosti ani nedorazil. „Domnívám se, že jestli bude jednat (ministerstvo) jako pečlivý hospodář, tak se už odvolávat nebude," doplnil Vlk.

Kriminalisté Jourovou obvinili v říjnu 2006 za to, že údajně přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Její stíhání bylo v létě 2008 zastaveno s tím, že skutek, pro který byla obviněna, se nestal. Jourová strávila ve vazbě více než měsíc.

Odškodnění za nezákonné stíhání a vazbu stojí stát miliony korun

Případů žádostí kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, eviduje ministerstvo spravedlnosti každoročně několik stovek až tisíc. Celkový počet stížností na nezákonný pobyt ve vazbě stejně jako počet odškodněných není znám, neboť statistiku nikdo nevede, ministerstvo ročně vyplatí za nesprávná rozhodnutí a postupy miliony korun. Jednu z nejvyšších částek, 2,7 milionu korun, dnes soud přiznal ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové (ANO) za ušlý zisk kvůli její někdejší nezákonné vazbě v kauze Budišov.

Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve svém sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Je závazné pro všechny soudy.

Podobným způsobem se NS vyjádřil k přiměřenému odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku odškodného. NS také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.

Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky. Podal přes stovku žalob.

Loni v únoru rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění, které nespáchal. V roce 2011 například pražský městský soud rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit spolumajiteli kolínského lihovaru Jaromíru Janatovi 900.000 korun. Odškodné bylo za nezákonnou vazbu, ve které Janata strávil v roce 2006 kvůli podezření v kauze biolíh dva měsíce.

Čtyřmilionové odškodnění žádají tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa, jejichž stíhání v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové bylo zrušeno po zásahu Nejvyššího soudu. Za každý den vazby chtějí pět tisíc korun, další požadavky jsou za morální újmu, stíhání, ušlý výdělek a náklady na právníky.

Odškodnění za nezákonné postupy v oblasti trestního práva upravuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle serveru IHNED.cz ministerstvo spravedlnosti v roce 2012 na odškodném vyplatilo téměř 33 milionů korun. V roce 2011 vyhovělo 718 žádostem o odškodnění, o rok později 802 žádostem, napsal server.

Autor: ČTK

10.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies