Jourová novinářům řekla, že pokud peníze skutečně dostane, chce dát část svým dětem a část na humanitární účely. Kolem půl milionu korun by mělo získat sdružení pro mentálně postižené v Třebíči.

Soud Jourové již dříve nepravomocně uznal náhradu více než 3,6 milionu korun za ušlý zisk a výdaje na obhajobu v souvislosti se stíháním v kauze Budišov. Městský soud ale rozhodnutí zrušil a kauzu obvodnímu soudu vrátil. Původní částka se při současném procesu snížila při dokazovaní zhruba o milion korun.

Spor se týkal výše odměn, které měla Jourová získat jako součást týmu expertů společnosti MWH podílejících se na poradenství v zakázkách na projekty EU v různých zemích, na což měla uzavřenou smlouvu. Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj však byla vzata do vazby. Firma nevěděla, co se děje, nemohla s Jourovou komunikovat a smlouvu proto ukončila.

Jourová ve vazbě strávila více než měsíc

V projektu pak byla Jourová nahrazena někým jiným. „Soud vyšel z toho, že je dána příčinná souvislost mezi ušlým ziskem na straně žalobkyně, která nemohla v rámci tohoto projektu působit, neboť byla vzata do vazby," uvedla soudkyně Lucie Šternová. Za hlavní důkazy soudkyně považovala znalecké posudky a výpovědi svědků.

„Je to pro mě satisfakce," řekla dnes novinářům Jourová, postěžovala si však na délku soudních řízení. Její případ se táhne již pět let. „Když jsem náhradu škody velmi nutně potřebovala, když jsem na tom skutečně byla velmi zle, když mi zkrachovalo živobytí, tak jsem tu pomoc neměla. Přišlo to nyní, jsem tomu ráda," uvedla. Úspěch Jourové udělal radost i jejímu stranickému šéfovi Andreji Babišovi. „Já jsem rád. Je to dobré. Paní ministryně má skvělý rok, povedlo se jí skoro všechno," uvedl.

Podle jejího advokáta Václava Vlka si soud obstaral všechny důkazy a pečlivě je vyhodnotil, což mu nařídil soud odvolací. „Nemám k tomu co dodat více, než že to je dobré rozhodnutí soudu. Myslím si, že rozsudek obstojí i u odvolacího soudu," uvedl. K soudu zástupce ministerstva spravedlnosti ani nedorazil. „Domnívám se, že jestli bude jednat (ministerstvo) jako pečlivý hospodář, tak se už odvolávat nebude," doplnil Vlk.

Kriminalisté Jourovou obvinili v říjnu 2006 za to, že údajně přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Její stíhání bylo v létě 2008 zastaveno s tím, že skutek, pro který byla obviněna, se nestal. Jourová strávila ve vazbě více než měsíc.

Odškodnění za nezákonné stíhání a vazbu stojí stát miliony korun

Případů žádostí kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, eviduje ministerstvo spravedlnosti každoročně několik stovek až tisíc. Celkový počet stížností na nezákonný pobyt ve vazbě stejně jako počet odškodněných není znám, neboť statistiku nikdo nevede, ministerstvo ročně vyplatí za nesprávná rozhodnutí a postupy miliony korun. Jednu z nejvyšších částek, 2,7 milionu korun, dnes soud přiznal ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové (ANO) za ušlý zisk kvůli její někdejší nezákonné vazbě v kauze Budišov.

Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve svém sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Je závazné pro všechny soudy.

Podobným způsobem se NS vyjádřil k přiměřenému odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku odškodného. NS také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.

Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky. Podal přes stovku žalob.

Loni v únoru rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění, které nespáchal. V roce 2011 například pražský městský soud rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit spolumajiteli kolínského lihovaru Jaromíru Janatovi 900.000 korun. Odškodné bylo za nezákonnou vazbu, ve které Janata strávil v roce 2006 kvůli podezření v kauze biolíh dva měsíce.

Čtyřmilionové odškodnění žádají tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa, jejichž stíhání v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové bylo zrušeno po zásahu Nejvyššího soudu. Za každý den vazby chtějí pět tisíc korun, další požadavky jsou za morální újmu, stíhání, ušlý výdělek a náklady na právníky.

Odškodnění za nezákonné postupy v oblasti trestního práva upravuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle serveru IHNED.cz ministerstvo spravedlnosti v roce 2012 na odškodném vyplatilo téměř 33 milionů korun. V roce 2011 vyhovělo 718 žádostem o odškodnění, o rok později 802 žádostem, napsal server.