VYBERTE SI REGION

Ministryně Michaela Marksová: Otcovskou dovolenou chci prosadit příští rok

Praha – Týdenní volno pro táty a volnější režim pro pracující maminky, to jsou jedny 
z hlavních novinek, které chce v průběhu roku 2016 prosadit ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Její resort už v příštím týdnu hodlá na vládě prosadit koncepci nového zákona o sociálním bydlení, který by stanovil, kdo má na takové bydlení nárok. Jenže mezitím musí ministryně řešit i evergreen posledních měsíců – spletitou kauzu bratrů Michalákových odebraných norskými úřady. V rozhovoru pro regionální Deník ministryně Marksová vůbec poprvé vysvětluje, proč mají čeští politici jen mlhavé představy o počátku celého případu. Otec obou chlapců totiž nahlížení do spisu našim úřadům zakázal.

10.10.2015 61
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

Z výroku některých politiků jsem měl pocit, že tento týden vyhlašujeme Norsku válku. Dozrál čas na nějaký tvrdý krok, jako je odvolání našeho velvyslance z Osla či vyhoštění norské diplomatky z Prahy?
Tak daleko ta situace rozhodně není. Pořád je to kauza jedné rodiny, kdy nemůžeme soudit správnost celého řízení norských orgánů. My si musíme ponechat otevřené komunikační kanály a dál s Nory jednat. Kdybychom udělali zmiňované diplomatické kroky, tak jakoukoliv komunikaci zrušíme a tím méně budeme schopni rodině pomoci.

To chápu, ale jako vláda jste dali jasně najevo, že se cítíte oklamáni rozhodnutím Norů. Slibovali, že k adopci nedojde, a najednou to neplatí.
To je pravda. Ať si o té kauze osobně myslím cokoliv, nevidím důvod, proč zbavit paní Michalákovou rodičovských práv. S tou adopcí nám slibovali, že to nepřichází v úvahu a je to až nejkrajnější možnost. Naprosto tomu jejich rozhodnutí nerozumím.

Co teď bude následovat? Doporučení českých ministrů zní, odvolávejte se dál. Jenže to už maminka obou chlapců dělala
a bez výsledku.
Jestli má Česká republika vstoupit do tohoto řízení a postavit se za paní Michalákovou, tak ona musí absolvovat odvolání po norských soudech. A ona je ta, kdo pak musí podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Bez toho ČR nemůže u ESLP za svoji občanku intervenovat. K tomuto soudu se už jednou obracela, ale oni její stížnost vůbec nepřijali 
k projednávání. Dost možná proto, že důsledně neabsolvovala celé norské soudní projednávání včetně odvolání. Jiné řešení to v tuto chvíli nemá. Mezistátní stížnost na Norsko se v takovýchto individuálních případech nepoužívá, dělá se jen v případech masových porušování. A i ta by se dala podat teprve po odvoláních v Norsku podaných paní Michalákovou.

Cítím z vašich slov jistou rezervovanost k celému případu.
Já jsem opatrná po zkušenostech z jiných případů, myslím tuzemských. Jakmile se jedná o děti, absolutně nemůžete jen s informacemi z jedné strany rozhodnout, kde je pravda. Norové extrémně chrání práva dětí a třeba to, že jim teď vadí fotky obou kluků v našich médiích, docela chápu. Také považuji za chybu, že se u nás fotky objevily. Ovšem celkově si musíme uvědomit, že média 
i politici u nás mají informace jen z jedné strany.

Proč?
Pan Michalák jako tatínek kluků odmítl pomoc českého státu a nedovolil nám, abychom nahlíželi do spisu. To znamená, že jako stát prostřednictvím našeho Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí nesmíme do dokumentů nahlížet, protože v Norsku je nutný souhlas obou rodičů. Máme ze spisu tedy jen to, co nám pošle advokátka matky. Pan Michalák žije v Norsku dlouhodobě, paní Michaláková za ním přijela a dobrovolně tam žila, obě děti se tam narodily. V takovém případě je jasné, že celý případ je v rukou norských úřadů. Já ale prostě nevím, co se muselo stát na začátku celého případu, kdy padala trestní oznámení na údajné zneužívání, a norské úřady ty sourozence tak rychle a striktně oddělily od sebe, protože oddělování sourozenců se prostě bez závažných důvodů neprovádí. Stejně tak rychle omezily kontakt s matkou a zcela zakázaly kontakt s otcem.

Michaela Marksová

Nechme teď norskou kauzu. 
V rámci vašeho resortu zasedá Komise pro rodinnou politiku, která přišla s několika návrhy. Mimo jiné s tím, aby otcové povinně chodili na část rodičovské dovolené. Platí to?
Ne, tento návrh neplatí. Nešlo o povinné střídání obou rodičů, jak mylně interpretovala některá média. Inspirací byly některé evropské státy, kde část rodičovské, když si ji nevybere druhý z rodičů, propadá. Jde zpravidla o jeden až tři měsíce. V současné době ale nic takového nenavrhujeme, uděláme si nejdříve průzkum mezi lidmi v rodičovském věku, zda by o takovou možnost měli zájem. Co ale chci rozhodně prosadit, je takzvaná otcovská dovolená v rámci šestinedělí.

Tedy nárok tatínků, aby mohli zůstat po návratu z porodnice doma a neukrajovali si ze své řádné dovolené.
Ano. Chceme, aby otec mohl zůstat týden doma a v té době by čerpal peníze ze svého nemocenského pojištění. Ta nemocenská by byla stejně vysoká, jako mají maminky mateřskou, to znamená 70 procent z vyměřovacího základu. Otcovskou bychom rádi zavedli s platností od ledna 2017. Chceme se o tom samozřejmě bavit i s opozicí, byť to není náš originální vynález, protože otcovskou dovolenou po porodu předkládal coby ministr práce Petr Nečas, tenkrát mu to ale „zabil" ministr financí Kalousek.

Kdy padne i dlouho kritizovaný měsíční 46hodinový limit pro maminky, které chtějí pracovat a zároveň nechtějí přijít o dávky?
Patří to k mým prioritám, protože jsem na to sama narážela v rámci rodičovské. Je to hrozně nespravedlivý limit, protože když jste bohatší maminka a máte peníze na chůvu, tak pracovat můžete neomezeně a o rodičovskou nepřijdete, ale když dítě dáte do zařízení, tak jen na 46 hodin měsíčně (dříve to bylo omezené ještě více). Je to čistě ideologické nařízení proti jeslím, které do zákona prosadila část konzervativních poslanců ODS a lidovců. Pro nízko- 
a středněpříjmové kategorie maminek je to ale velký blok, ony by rády daly dítě do jeslí třeba na půl dne. A já na jeslích nevidím nic špatného.

To by ale nějaké jesle musely existovat.
Jesle v podstatě nejsou, navíc samotný pojem jesle už nemáme ani v zákoně, protože to pravicová vláda vyčlenila z gesce ministerstva zdravotnictví a tím jesle oficiálně přestaly existovat. Těch veřejných zůstalo méně než 40 pod Centry sociálních služeb obcí. Částečně jsme to teď napravili zákonem o dětské skupině, kde je hlídání už od jednoho roku. Vedle toho plánujeme projekt nazvaný mikrojesle. Obec by s pomocí evropských peněz mohla určit nějaký prostor a najmout osobu s určitou kvalifikací, která by se mohla postarat až o čtyři děti ve věku od šesti měsíců. Zanedlouho otevřeme výzvu pro obce na zřízení dětských skupin a z evropských peněz máme připravenu bezmála miliardu korun.

Není to tak dávno, co se před budovou vašeho ministerstva objevily spacáky a přespali v nich lidé z Platformy pro sociální bydlení. Byl to protest proti chystanému osekání doplatku na bydlení, který podle Platformy zhorší situaci těch nejchudších. Vy chcete omezit „podnikání 
s chudobou" na ubytovnách, ale co když si to majitelé ubytoven začnou brát z jiných dávek, případně ty lidi vyhodí na ulici?
Akce Platformy mě mrzí, pořád se ptám, kde ti lidé byli, když ministr Drábek dělal svoji strašnou reformu a přesunul výplatu dávek z obcí na úřady práce, ubral na to zaměstnance a ten systém vlastně zničil. Kde tehdy byli? Po Drábkově reformě se s lidmi pobírajícími doplatek na bydlení přestalo systematicky pracovat, protože už to neřídily obce, které ty lidi znaly. Doplatek byl původně jen dávka ve výjimečných případech, respektive v zákoně je to dodnes jen „v případech hodných zvláštního zřetele", dneska ale kdokoliv ze sociálně nejslabších přijde, dá se mu doplatek a tím to skončí. Žádná sociální práce se s tím člověkem už dál nedělá, nikdo se mu nesnaží aktivně shánět normálnější bydlení. Tuhle situaci jsme zdědili, není dobrá a musíme zarazit případy, kdy někdo koupí polorozpadlý dům, nastěhuje tam lidi a stát jim platí nehorázné sumy. Obec na to pak jen bezmocně zírá.

Michaela Marksová

Když se jim ale doplatek z nynějších maximálně 90 procent úředně stanovených nákladů sníží na 80 procent, přijdou o peníze a začnou jim problémy. Ti „podnikatelé" se jim budou snažit vzít peníze ze zbytku dávek.
Ti lidé jsou rukojmím systému, ale to snížení bude platit jen pro nové žadatele. Pro lidi, kteří jsou na ubytovnách už nyní, bude to snížení platit až s ročním odkladem.

Budou mít obce rozhodné slovo při tom, komu bude přiznán doplatek na bydlení?
Teď ho obce nemají, ale 
v chystané novele zákona o hmotné nouzi souhlas obce zachováme aspoň jako doporučující. Úřady práce a obce si budou vyměňovat informace a dohromady se budou snažit danému žadateli najít normální bydlení. I obce se musejí pokusit ty lidi z ubytoven vytáhnout. Důležité je, že nově zavádíme i určitá kritéria. Když se člověk bude chtít někam přestěhovat, aby dostal doplatek, bude úřad práce 
v součinnosti s obcí zkoumat 
i to, proč se člověk stěhuje na konkrétní místo. Má tam rodinu? Má tam práci? Pak je to v pořádku. Dneska ale takzvaní podnikatelé s chudobou lidi různě přesunují po republice, přičemž si vybírají hlavně oblasti, kde vědí, že ten člověk nesežene práci a zůstane jen na dávkách a na „garantovaném" doplatku na bydlení.Michaela Marksová

Na vládu příští týden míří i koncepce zákona o sociálním bydlení. Které hlavní změny jste do něj nakonec vetkli?
Jsme jedni z posledních v Evropě, kdo takový zákon nemá. Především to není zákon, který zasáhne jen sociálně nepřizpůsobivé, potíže s bydlením u nás mají především senioři či matky samoživitelky. Obce si nově budou muset definovat, kolik potřebují bytů na takzvané sociální bydlení. Některé obce v tuto chvíli ještě mají své byty, některé je však už zprivatizovaly a nemají nic. Takové obce by se podle zákona měly domluvit se soukromými majiteli, neziskovými organizacemi či třeba církvemi a takové byty si od nich pronajmout pro účely sociálního bydlení. Dostanou na to peníze od státu a obec bude ta, která sociální bydlení bude řídit. Někde už to takto dnes funguje.

Kdo tedy bude spadat do kategorie sociálního bydlení a bude jej moci nárokovat?
Podle zákona půjde o osobu či skupinu osob, které vynakládají na bydlení více než 
40 procent svých disponibilních příjmů. Ovšem nárok na sociální bydlení je jen dočasný, bude se přezkoumávat. Pokud půjde například o mladou rodinu, lze předpokládat, že v průběhu času začnou vydělávat a ten nárok ztratí. Jistou dočasnost nároku na sociální bydlení vidím možná u seniorů, jejichž příjmy se v čase už nijak nezvyšují. Sociální bydlení bude rozděleno do tří stupňů: první kategorie je krizové bydlení, což odpovídá ubytovnám, druhým stupněm je azylové bydlení 
v bytech, ale pod jistým dozorem sociálních pracovníků,
a třetím stupněm je pak klasické samostatné bydlení.

Ubytovny tedy zmizí?
Zcela asi ne. I v budoucnu tady určitě nějaké zůstanou, a to formou krizového bydlení v rámci zákona o sociálním bydlení. Bude to ale pod kontrolou obce a státu a podmínkou bude sociální práce 
s klienty. Jinak celkové náklady na doplatek na bydlení budou činit v tomto roce cca 3,2 miliardy, z toho na ubytovny připadá asi 720 milionů korun. Příspěvek na bydlení, což je dávka určená výhradně pro byty, bude letos asi 
9,3 miliardy.

Autor: Jan Klička

10.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 61
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies