VYBERTE SI REGION

Mirek Topolánek: Některé prvky demokracie si nezasloužíme

Česko /ROZHOVOR/ - Premiér už se neotáčí k Rusku zády, v čele předsednictví EU ale hlavně musí řešit dopady ekonomické krize.

7.2.2009 73
SDÍLEJ:

Mirek TopolánekFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Bývalý primátor Igor Němec pronesl nezapomenutelný výrok, že situace je nadmíru výtečná asi hodinu před tím, než stoupající Vltava překročila stoletou hranici. Nepočíná si vláda v souvislosti s krizí podobně, když ještě na podzim tvrdila, že se nás nijak nedotýká?
Tak to bych musel hned zastavit. My jsme jasně definovali, jaké nám hrozí scénáře, já jsme ve sněmovně představil protikrizový plán SPAR.

Jenže to bylo koncem roku, já mluvím o podzimních měsících.

Ale my jsme přece jasně řekli, že první vlna finanční krize se nám vyhnula, proč k tomu došlo a co nám hrozí dál. Ty kondicionály nikdo moc neposlouchal. My máme robustní bankovní systém, jednoho fungujícího regulátora, banky nebyly napadeny toxickými deriváty, máme dobře ošetřené povinné minimální rezervy a kapitálovou přiměřenost, většinu peněz v bankách máme od vkladatelů atd.

Jenže už tehdy jste museli vědět…

…nikdo nemohl nic vědět.

Ne, ne. vy jste…
…to, že hrajete tuhletu hru, považuji minimálně za sprosté, neboť už tehdy jsme říkali, že zdravý finanční sektor nás neochrání před dopady krize do reálné ekonomiky. Že je ovšem neumíme přesně odhadnout, protože to tehdy neuměl nikdo. Že víme o nutnosti lednového přehodnocení rozpočtu. Jestliže predikce loni na jaře byla růst 4,8, na podzim 3,4, tak letošní bude nižší.

To máte na mysli Kalouskovu optimistickou nulu?

Pracujeme se dvěma scénáři, jeden předpokládá růst kolem jednoho procenta, což je pořád v rámci Evropy velmi dobré.

Tak Slovensko je na tom lépe.
To přece nevíme. Platilo to před plynovou krizí, ale teď budou muset ty odhady přehodnotit. Druhá, havarijní, varianta počítá s poklesem kolem jednoho procenta a méně. Pořád trvám na tom, že Česko zvládlo finanční krizi poměrně úspěšně, ale už tehdy se zastavilo obchodování s vládními bondy, zmrazil mezibankovní styk, začaly problémy s provozními úvěry. To vše jsem konstatoval na podzim, takže není pravda, že jsme situaci podcenili. Dokonce bych řekl, že celou řadu protikrizových opatření jsme realizovali už loni.

Jako například?

Snížení sociálního pojištění o 1,5 procenta.

No to snad ne. To byl vynucený krok na základě podmínek Vlastimila Tlustého.
To se tedy hluboce mýlíte, to nebyla reakce na Tlustého.

Byla. Šlo o koaliční závazek, bez něhož by v létě 2007 neprošel vládní reformní batoh.
Ano, ale jako výsledek diskuse nad ekonomickým výhledem. Věděli jsme, že hospodářství jde do poklesu. Proto jsme souhlasili s finanční injekcí 2,7 miliardy na platy zaměstnanců veřejné sféry, s navýšením dotací do infrastruktury. To vše jsme dělali s vědomím, že party is over, čili že mejdan skončil. Řada opatření tak byla dělána právě kvůli očekávanému menšímu hospodářskému růstu.

Chcete mi snad tvrdit, že v době ustavení koaliční vlády jste věštil celosvětový finanční průšvih?
To jsem neočekával. Ale, bavíme se seriózně, nebo ne?

Jak jinak. Tehdy přece česká ekonomika zažívala kvapíkový růst.
Není to pravda. Vy si to nepamatujete?

Velmi dobře.
No to si nepamatujete. My jsme v roce 2006 nastupovali s tím, že ekonomika je na vrcholu svého růstu a v rámci cyklické ekonomické změny dojde k poklesu toho růstu a je potřeba šetřit. Kdybychom to neudělali, dnes bychom neměli žádný prostor pro řešení aktuálních problémů. Samozřejmě jsme nemohli počítat s tím, že pokles bude tak dramatický. Řadu věcí jsme díky snížení schodku veřejných financí a povinných výdajů státu mohli přichystat.

Buďte, prosím, konkrétní. Právě na to lidé, zvláště ti, jimž hrozí propouštění, čekají.
Opakovaně jsem říkal, že problémy nastanou v zaměstnanosti u exportně orientovaných firem, protože výrazně klesá světová poptávka. Tu nikdo neumí řešit. Krize totiž není krizí spotřeby, ale poptávky a důvěry. Nalití velkého množství peněz do ekonomiky důvěru finančních a investičních kruhů nezvýší.

Proč to tedy většina států včetně USA a Německa dělá?
Velké nalití peněz do ekonomik může prodražit obsluhu státních dluhů, dokonce neschopnost je financovat. My si půjčujeme 200 milionů eur, abychom pomohli zachránit před státním bankrotem Lotyšsko. Vlády ale nemají příliš velký manévrovací prostor. Když se podáváme na strukturu opatření německé vlády, tak není příliš odlišná od té naší. Faktický objem investovaných peněz nebude v poměru k české ekonomice menší než ten německý.

Jak velký?

Kolem dvou procent HDP, včetně schodku tedy kolem čtyř procent. Na druhé straně musíme vědět, že pokud tyto kroky uděláme, rezignujeme na brzké přijetí eura, protože budeme mít větší schodek než jsou maastrichtská tři procenta.

Ta už ale asi nikdo v Bruselu nebude vyžadovat.

To je otázka. Jen chci zdůraznit, že to jsou dvě stránky jedné mince, něco za něco.

Pojďme k tomu něco.
Velmi intenzivně chystáme změnu sociálního pojištění, kdy ho bude stát degresivně dotovat, nejvíc u nízkopříjmových skupin až k nule u těch vysokopříjmových. Větší šanci by tak měli mít hlavně lidé, kteří poprvé nastupují do práce, nebo ti, kteří se do ní po delší době nezaměstnanosti vracejí. To je opatření v řádu 18 miliard.

Kdy s tím přijdete do sněmovny?
To se musí ve zrychleném čtení schválit na březnové schůzi sněmovny. Na tu bude připravena většina legislativních úprav. Tedy i návrh na přechodné zrychlení odpisů. Počítače si podnikatelé budou moci odepsat okamžitě, auta během tří let, první rok 60 procent, v dalších dvou letech po dvaceti. Tento krok má stimulovat spotřebu, protože my potřebujeme, aby lidé utráceli, ne aby si šetřili do štrozoku.

Firmám by ale nejvíc pomohlo, kdyby jim banky půjčovaly a podržely je provozními úvěry na domluvené zakázky.
K tomu se dostaneme. Vy na mně strašně spěcháte. Jestli jsem žertoval, že tam je 250 opatření, tak jde o osm skupin kroků legislativního, exekutivního, dočasného i systémového charakteru. Na straně příjmové ještě chceme zrušit rozdíl u placení DPH u soukromých a služebních vozů. Diskutujeme také o odpuštění daně osobám samostatně výdělečně činným za rok 2008. To představuje šest miliard ze státní kasy, které by některým živnostníkům umožnily přežít letošní rok.

A na výdajové straně?
Tam už tolik prostoru není. Jsou to opatření typu zateplování panelových sídlišť a dalších projektů s multiplikačním efektem. Klíčová je podpora exportu. Jde o podporu Českomoravské záruční a rozvojové banky a České exportní banky. Na nich je, aby firmy, které mají zajištěný odbyt, ale nikoli jeho krytí provozními úvěry, měly šanci dostat se k financím. Stát bude těmto bankám prostředky na úvěry garantovat a profinancuje tak část výroby.

Mluvíte o čtyřiceti miliardách z rezervního vládního fondu?
Ano. To je těch 40 miliard, které mají pomoci podnikům, jež se nedostanou ke klasickému provoznímu úvěrování. Také by to mělo motivovat banky. Cílem je udržet výrobu a zaměstnanost. Tomu by měl pomoci systém kdo nepracuje, ať studuje. Čili pokud mají firmy pro lidi práci jen na tři dny v týdnu, ty zbylé dva by zaměstnanci věnovali studiu, školení, rekvalifikačním či jazykovým kurzům, ale pomocí státní dotace by jim zaměstnavatel vyplácel plný plat. Dalších čtrnáct návrhů se týká insolvenčních regulí, například zaručuje jistotu výplaty mezd při problémech podniku. Chceme také investovat do regionální infrastruktury, jako jsou denní stacionáře či domovy důchodců.

Pomohou i strukturální fondy, z nichž se podle opozice naprosto nedaří čerpat prostředky?
Plán obnovy, na němž nyní pracujeme v rámci Evropské komise, umožňuje přesměrování některých investičních záměrů do protikrizových opatření. Není pravda, že peníze nečerpáme. Letos je připraveno víc projektů než za minulé dva roky. Lépe také budeme kontrolovat monopoly, což by mělo přispět ke snížení cen elektřiny v příštím roce a plynu ještě v letošním.

Kolik to bude stát?
Všechna opatření by neměla překročit hranici čtyř procent HDP. Ve hře nejsou jen maastrichtská kritéria, ale především splácení státního dluhu. To je 80 miliard ročně jen na úrocích, na něž vždy musí peníze musí být. A my jsme bohužel kvůli tomu východoevropskému resentimentu řazeni do skupiny zemí, jako je Maďarsko, Polsko či pobaltské země. Naopak USA, Německo, Francie svoje obligace na mezibankovním trhu vždy prodají, ačkoli jejich ekonomika není zdaleka tak zdravá jako naše. My budeme stále pokračovat ve strukturálních reformách, v podpoře vzdělání, inovací, výzkumu. Čím úspěšněji je budeme realizovat, tím rychlejší bude pokrizová náprava. Jsme tedy připraveni. Už na únorové schůzi budu prezentovat před sněmovnou Národní protikrizový plán, který bude vycházet z toho, k čemu dospěli ekonomové z Národní ekonomické rady vlády. Zatím je nápadů víc než peněz.

Předpokládám, že šrotovné není váš šálek čaje.
Je to věc, kterou schválili Němci, šest z evropských zemí to má ve svém protikrizovém balíku, sedm o tom uvažuje. Proto chceme ten problém přenést na evropskou úroveň. Odpisy jsou daleko účinnější, ale šrotovné je víc vidět. Je to prostě velmi netržní úlitba bohům, osobně se přikláním k dočasným opatřením.

Proč se na balíčku první pomoci nedokážete domluvit s opozicí?
Protože každá opozice v Evropě, pravicová či levicová, je populistická a krize je ideální příležitost, jak v tom vládu vykoupat. Žádná vláda přitom nebude moci realizovat to, co dnes opozice slibuje. Nikdo totiž neví, jak hluboká a dlouhá ta krize bude. Pokud by byla delší a narůstal by protekcionismus, pak by zmíněná opatření byla nedostatečná, museli bychom přistoupit k redukci výdajových plánů státu i obcí. Lidé ale musí počítat s tím, že doba bude složitá a měli by věřit tomu, že vládní reprezentace udělá maximum, aby jim situaci ulehčila. Léčení se přitom nesmí podobat nalévání benzinu do hořícího domu, čili všechny ty kroky musejí mít smysl. To je odpovědnost vlády, nikoli opozice.

KVŮLI POPLATKŮM SE BUDEME SOUDIT

Zatím se ale drásáte v boji o poplatky v lékárnách, které se staly tématem dne napříč republikou.
Já si to nemyslím.

Pro vás možná ne, ale z hlediska důchodkyně Evy Novákové to je…
…důchodkyně Eva Nováková pochopí velmi rychle, že Rathova destrukce poplatků bude pro ni znamenat, že za léky vydá bez nich nakonec víc než s nimi. Lékárny, které je zrušily totiž šly automaticky na horní hranici povolené ziskové marže.

Nejde přece jen o lékárny, ale také zdravotní ambulance, pobyt v nemocnici, pohotovosti.
To ale přece řeší senátní návrh, který by socialisté, pokud by se chovali trochu racionálně, měli podpořit. To je kompromis, na který jsem ochoten přistoupit, protože stále zvyšuje solidaritu při regulaci chování lidí ve zdravotnickém systému.

Škoda, že jste to neporadil svému oblíbenému ministru Julínkovi.
Tak mimochodem, proto musel odejít. Kdyby tak uvažoval Tomáš Julínek od počátku, nepřipravil by koalici těžké chvilky. Pokud by takto vyjednaný koaliční kompromis přinesl v roce 2007, nemuseli jsme mít dnešní problémy.

Proč jste ho tedy ještě loni v září chválil jako nepostradatelný vládní pilíř a záruku reformního étosu?

Jsem velmi loajální člověk a do 19. prosince jsem ho podporoval téměř bezvýhradně. V momentě, kdy jsem pochopil, že on jako politik ve sněmovně neprosadí vůbec nic a navíc není ochoten připustit nutnost redukce svých plánů, nemohl ve funkci ministra pokračovat.

Regulační roli ale podle prezidenta lékárnické komory Stanislava Havlíčka už nyní poplatky neplní. Doslova řekl, že stát musí zajistit rovné podmínky všem lékárníkům a pokud to neučiní, měl by poplatky zrušit. Vyřeší to vláda?
Jisté je, že dochází k porušení nebo minimálně obcházení řady zákonů. Některé lékárny hlásí až stonásobně vyšší výdej léků.

Proč si stěžujete? Lidí se prostě chovají tržně.
To právě ne.

Oni si ale myslí, že ano. Jdou tam, kde za lék nevydají třicet korun.

Ano, možná si to myslí. Sociálním demokratům se podařilo před volbami z třiceti korun udělat ikonu a já teď nechci komentovat, co to vypovídá o českém národu. Určitě dojde k řadě soudních sporů a stát využije všechny možnosti, které má, včetně stížností na porušení pravidel hospodářské soutěže. Mně na tom nejvíc mrzí, že krátkodobý politický úspěch v oblasti, kde působí lidský strach o život, si vybral člověk, tedy David Rath, který ještě před lety bral poplatky jako nutnou spoluúčast pacienta. Pokud to lidé nevidí, pak mi jich je skoro líto. Svědčí to o tom, že některé prvky demokracie si ještě ani nezasloužíme. Pro mne je to znamení, že věci musím daleko lépe vysvětlovat.

To byste měl, voliče vyměnit, na rozdíl od vlády, nejde.
Situace dvacet let po revoluci prostě u nás není dostatečně stabilizovaná, když jsou lidé ochotni naskočit na neskutečný populismus pana Ratha a Drymla. Musím přehodnotit řadu svých názorů, nikdy jsem si totiž nemyslel, že by to bylo vůbec možné.

Než budete přehodnocovat, jestlipak víte, kde poplatky omezily nejméně?
V Plzeňském kraji?

Ne. V Moravskoslezském.
No protože tam nejsou hloupí.

Jde o kraj, kde v radě sedí komunisté a zdravotnictví má na starosti Karel Konečný z KSČM.
To nevím. Ředitelem fakultní nemocnice je tam ale sociální demokrat, který ji dal do pořádku. Já jsem prostě hluboce přesvědčený, že je správné platit si za paralen, ale mít jistotu, že vám pojišťovna bez čekání zaplatí operaci endoprotézy.

Vám se ale o tom nepovedlo lidi přesvědčit.
Nikde na světě se lidi nepodařilo přesvědčit, že je to takhle správně. Kdokoli ale bude u vlády, bude muset zdravotnictví řešit, protože se neustále rozevírají nůžky mezi stále lepší a dražší zdravotní péčí a stárnutím obyvatel. Řešení ale není plošně odpustit poplatky a chtít jen čerpat víc peněz. Já neumím lidem lhát, prostě není pravda, že lidé budou mít lepší zdravotní péči, když přestanou platit třicet korun. Bohužel mnozí dávají stále víc na pocity než na argumenty a fakta.

PUTIN JE SILNÝ A CHARISMATICKÝ MUŽ

Já mám pocit, že vás české předsednictví nějak postátnilo. Už tolik nenadáváte, nejste na všechny kolem sebe protivný a nehádáte se.
Když jsem unavený, tak jsem méně protivný, protože nemám čas se hádat.

Dokonce ani s Ruskem. Po lednové šestihodinovce s ruským premiérem je konec Putina a nastaly časy Vladimíra Vladimiroviče. Co se tak zásadního stalo, že jste změnil názor na Rusko?
To je neuvěřitelné. Typická mediální licence. Já jsem při jednom rozhovoru, kterých moc nedávám, protože z těch novinářů se mnou nikdo moc nemluví a čerpají vždycky nějaké bludy…

Jako bych to někde už slyšela…
To je ale pravda. Já těch rozhovorů dělám strašně málo, možná pět za rok. Teď se mnou děláte exkluzivně jeden z těch pěti. Kyvadlová diplomacie mezi Ruskem a Ukrajinou představovala desítku cest a telefonátů, přičemž se nám podařilo udržet jednotu EU díky tvrdému postoji vůči oběma zemím, aniž bychom identifikovali viníka. Můj názor na Rusko se nezměnil. Já jsem s Vladimírem Putinem strávil tolik času, že takovou příležitost zřejmě neměl žádný jiný politik.

Ano, okouzlili jste se navzájem…
To si nemyslím. Řekl jsem, že to je člověk silný, charismatický a je za ním cítit celé Rusko, což neznamená, že bychom spolu ve všem souhlasili. A taky že má smysl pro humor, protože snesl i ten topolánkovský.

Tak to je Putin opravdu silná povaha.

Vyprávěli jsme si vtipy, protože jsem čekali hodinu, než nějací hloupí právníci dají dohromady text dohody. Prostě taková byla atmosféra toho setkání. Na to, že Rusko má asertivní zahraniční politiku, kterou uplatňuje i prostřednictvím energetických zájmů, jsem názor nezměnil, neboť je to pravda. To, že se mi podařilo odbourat tvrzení opozice, že Topolánek zhoršil vztahy s Ruskem.

…nemluví s ním.
…nemluví s ním a nikdy se s nimi nepotká, protože oni ho odmítají. Tak tento pohled se podařilo změnit dokonale, protože Vladimír Putin přislíbil podzimní návštěvu Česka. To, že řada zamrzlých témat začala tát neznamená, že ve všem souhlasíme.

Marná sláva, cítím to jako obrat o 180 stupňů. Vždyť na předloňském kongresu ODS jste tvrdil, že vaše vláda má smysl hlavně kvůli prosazení protiraketovému štítu a ochraně proti Rusku.
Vždyť to není pravda.

To je citace vašich slov.
Nic takového jsem neřekl. Radar nás nechrání proti Rusku, ale má tu být mimo jiné jako symbol naší příslušnosti k západoevropské civilizaci. Tím tak trochu překreslí teheránskou a jaltskou mapu Evropy, kdy se tehdejší Československo dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu. Na této větě nic neměním.

A dovedete si představit radarový štít v konstelaci EU, USA, Rusko?
To mě ale zkoušíte z něčeho, co už jsem řekl stokrát. Nyní se rýsuje šance zahájit nová jednání na úrovni americké a ruské administrativy o společném projektu protiraketové obrany, což jenom uvítáme. Pokud k tomu nedojde, pořád platí, že evropská část NATO má mít stejný bezpečnostní standard jako ta americká. A navíc demonstruje naši příslušnost k evropskému civilizačnímu prostoru a NATO, což se Rusko líbit nemusí. My jsme o tom s Putinem dostatečně dlouho mluvili a myslím, že v tom máme oba dva jasno. To neznamená, že bychom měli omezovat obchodní spolupráci, kontakty. V tomto smyslu moje cesta byla průlomová. To, že během našeho půlročního předsednictví budeme v Praze pořádat trojkový summit s Čínou, Ruskem a Spojenými státy, je unikátní příležitost.

Pozor, ať vám nenaroste srst, řekla by Nastěnka Ivánkovi.
Tak já nejsem nafoukaný ani ješitný, je to realita. Díky kyvadlové diplomacii k řešení jednoho problému se prostě podařilo tyto vztahy odblokovat. Žerty v tomto smyslu neberu. Pro mne to bylo cenné. Ruskou a ukrajinskou politiku jsem měl možnost na té krizi poznat natolik detailně, že pro mne jako pro politika i člověka to bylo velmi zajímavé.

V pamětech se zřejmě dozvíme víc.

Ne, já paměti asi psát nebudu. Plynová krize umožnila daleko bezprostřednější styk. Kdo kdy třeba mohl během krátké doby šestkrát sedmkrát mohl mluvit s člověkem, o němž se mluví jako o ruském carovi? To není tak, že bych si to hřál na srdíčku a říkal si, jaký jsem borec. Prostě se podařilo díky jedné události navodit atmosféru lepší komunikace. Neříkám souhlasu. My máme jiné zájmy a trošičku se bojíme o nárazníkové pásmo bývalého Sovětského svazu, jako jsou Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán. Opravdu si myslíme, že nemáme být stoprocentně závislí na ruských dodávkách, ať už povedou kudykoli. My chceme prosadit politiku nové energetické bezpečnosti. A to všechno Rusko bude cítit trochu úkorně, protože má dlouhodobě jiné geopolitické zájmy.

Budete jako předseda ODS ctít usnesení prosincového kongresu vaší strany, že nejdříve mají být schváleny radarové smlouvy a teprve poté Lisabonská?

Radar je schválen v Senátu, Lisabon zatím nikde. To usnesení kongresu je velmi silné, ale opravdu záleží na postoji americké strany. Domnívám se, že sněmovna má schválit Lisabonskou smlouvu. Závaznost závěrů kongresu ODS je poněkud nivelizována tím, že není úplně jasné, jak se americká administrativa k celému projektu postaví. Beru to tedy jako podmínečné usnesení. Nemůže jít o dogma v případě, když Obamův tým vše posune o dva roky, nebo dokonce zaujme negativní stanovisko. Pokud usnesení nemůže být z povahy věci naplněno, tak logicky neplatí.

Autor: Kateřina Perknerová

7.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 73
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies