První mlékomaty, ve kterých prodávají mléko přímo chovatelé, se začaly v Česku objevovat na podzim, nyní jich je po celé zemi víc než stovka. V širším centru Prahy je ale mlékomat v Charitasu první.

Mléko škodí? Ne, tvrdí zemědělci

Prodej čerstvého nepasterizovaného mléka vzbudil živou diskusi o zdravotních komplikacích, které může mléko bez úpravy způsobit. Zemědělci dokonce obvinili hlavního hygienika Michaela Víta a výrobce baleného mléka, že uspořádali proti mléčným automatům kampaň. Vít to ale popřel. Pouze upozorňuje, že mléko je třeba převařit.

Poptávka po čerstvém mléku z automatů v Česku od loňska prudce rostla. Některým farmářům v poslední době prodej mléka z automatů klesl až o polovinu. Odliv zájemců přičítají mediální kampani o možné škodlivosti čerstvého mléka. Zemědělci tvrdí, že prodej mléka z automatů je veterinárně a hygienicky ošetřen, takže žádná zdravotní rizika nehrozí. Na každém automatu je navíc povinně uvedena informace, že mléko je potřeba před konzumací tepelně upravit.

Návratnost investic může být ohrožena

Příští rok má v Česku podle původních plánů fungovat zhruba 1000 automatů na čerstvé mléko. Podle propočtu farmářů by to mohlo znamenat úsporu 109,5 milionu kusů obalů na mléko. Letos se počet automatů má zvýšit ze zhruba 120 na 400, což bude znamenat milionové investice ze strany zemědělců, jejichž návratnost může být kvůli slabší poptávce po čerstvém mléku ohrožena.

Při přímém prodeji mléka zákazníkům farmáři zpravidla utrží dvojnásobně více, než když je prodají mlékárně. Mlékaři zatím automaty nepovažují za větší konkurenci. Kdyby hypoteticky každý automat prodal denně v průměru 300 litrů mléka, v celé republice by to činilo zhruba 30.000 litrů. Denní tuzemská produkce přitom činí zhruba šest milionů litrů. Například v Rakousku dosahuje přímý prodej mléka přes tři procenta z celkové produkce, v Polsku pak asi 1,71 procenta.