VYBERTE SI REGION

Mít strach a bát se jsou dva rozdílné pojmy, říká veterán

Praha – Jaroslava Hofrichtera od dětství lákala letadla. V době sílícího ohrožení Československa se přihlásil do akce 1000 pilotů republice. K létání se ale už nedostal, přišel Mnichov a vyhlášení protektorátu. Jaroslav utekl k zahraniční armádě a v roce 1941 se dostal do Velké Británie.

15.4.2015 8
SDÍLEJ:

Plukovník letectva ve výslužbě Jaroslav Hofrichter ve svém bytě v Praze.Foto: ČTK/Fluger René

Zde působil jako palubní střelec a později jako palubní inženýr v 311. bombardovací peruti britského Královského letectva. „Byl jsem nasazen rovnou pod Coastal Command, mám za sebou i tři tisícové nálety na Německo," vypráví dnes 95letý letec Jaroslav Hofrichter. „Mít strach 
a bát se jsou dva rozdílné pojmy. Strach se dostavil vždycky, když jsme šli na operační let. Důležité je nebát se. Kdybych ovšem řekl, že jsem se nikdy nebál, tak bych lhal."

Proti nacismu bojoval i Michal Demjan, který po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi odešel do Sovětského svazu. Hned na hranicích jej zatkli rudoarmějci a byl odsouzen na tři roky gulagu.

V sibiřském lágru dvanáct hodin denně rubal stromy 
a těžce onemocněl. Odejít však mohl až poté, co se v Buzuluku podařilo vytvořit československou vojenskou jednotku. V březnu 1943 byl nasazen 
u Sokolova, kde během nočního útoku přes zamrzlou řeku Mža utrpěl zranění obličeje 
a průstřel pravé ruky.

Rána do obličeje

„Večer jsme šli do útoku, ale do Sokolova jsem se ani nedostal. To jsme vždycky postupovali, zalehli, kulomet nastavili, 
a když se někde blýskalo, tak se tím směrem střílelo. Akorát jsem stál, měli jsme pokračovat dále a dostal jsem ránu do obličeje."

Do konce války byl Michal Demjan raněn ještě několikrát. „Nesmíte přestat za republiku bojovat. Musíte za ni 
i trpět!" je dodnes přesvědčen.

Oba muži patří už k posledním, kteří mohou vyprávět 
o bojích druhé světové války. Na východní i západní frontě v letech 1939 až 1945 bojovalo kolem 80 tisíc mužů a žen 
z Československa.

Dnes jich podle odboru pro veterány ministerstva vnitra žije pouze 921, jen minulý měsíc jich zemřelo čtyřicet. Vzpomínky válečných veteránů zaznamenávají dokumentaristé Paměti národa, největší veřejnosti přístupné pamětnické sbírky v Evropě. Zachovávají tak jedinečná svědectví, která by s odchodem pamětníků zůstala navždy zapomenuta.

Kvalitní zpracování příběhu pamětníka je náročný proces, při němž se profesionální dokumentaristé několikrát 
s pamětníky setkávají, natáčejí je s pomocí nejmodernějších technologií a často několikahodinová vyprávění zpracovávají do ucelených životních příběhů.
Náklady na nahrávání se průměrně pohybují kolem sedmi tisíc, většina z nich je financována ze soukromých darů. „Lidé, kterým není lhostejná naše minulost, mohou podpořit natáčení dalších osudů na www.pametnaroda.cz," říká Filip Hrubý, vedoucí komunikace Paměti národa.

„Stále vedeme nerovný boj s časem. Mnoho spolubojovníků pana Hofrichtera a Demjana ještě natočeno nebylo, a pokud nebudeme dostatečně rychlí, jejich příběhy zmizí navždy," dodává Hrubý. 

Autor: Redakce

15.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies