Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mláďata v lukách čekají nejkritičtější měsíce roku

ČESKOBUDĚJOVICKO - Blížící se senoseč dělá starosti mysliveckým hospodářům. Při sklizni pícnin na senáž a při senoseči hrozí, že uhyne plno mláďat, zejména srnčí zvěře.

22.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Po řidičích jsou totiž zemědělci druzí v pomyslném žebříčku těch, kteří mají na svědomí úhyn zvěře. Letos se ale nečekaným spojencem mláďat stalo počasí.

“Sklizeň pícnin je nejnebezpečnějším obdobím pro spárkatou zvěř. Jarní práce na polích jsou celkově z našeho pohledu tragédie. Mezi noži končí hlavně mláďata,“ řekl včera k dlouhodobému problému Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

“Pro zemědělce by mělo být samozřejmostí, že oznámí myslivcům termíny sklizně,“ dodává Šilha. Myslivci tak mohou podle Šilhy udělat potřebná opatření, tedy zajistí vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa a nalezená srnčata přemístí v chomáči trávy do bezpečí.

„Do trávy kladou svá mláďata srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve a mnoho jiných ptáků,“ vypočetl Šilha, kdo všechno najde v trávě v jarních měsících postupně úkryt.

Ze zákona mají mít zemědělci stroje vybavené tak zvanými plašiči, ale aktivní mají být podle Šilhy i myslivci. „Pokud nejsou upozorněni na termín sklizně, mohou aktivně spolupracovat s uživateli pozemků a nemusí jenom čekat,“ připomněl Šilha.

„Je to otázka, kterou se zabýváme celá léta,“ zdůraznil včera Zdeněk Houška, předseda Zemědělského družstva Jankov, jehož pozemky se z velké části táhnou podél Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

„Mechanizace dnes má velkou pojezdovou rychlost a šíři záběru. Při šesti metrech záběru nemá zvěř šanci,“ konstatuje Houška, který je sám myslivcem.
Družstvo informuje předem jednotlivá sdružení a myslivci mohou den předtím nebo ráno před sečením, pokud je to v jejich možnostech, projít pole.
Plašení různými majáky nebo podobnými přístroji není tak účinné, protože zvěř si podle Houšky na takové opatření za dvě tři hodiny zvykne a pak už ze sečeného porostu neodchází.

Ne vždy je ale spolupráce myslivců a zemědělců ideální. „Je to případ od případu. Někde je to úplně perfektní. Hlavně tam, kde jsou myslivci ve vedení podniku nebo je tam zaměstnán někdo ze členů sdružení,“ zmínil jednatel Okresního mysliveckého spolku Č. Budějovice Pavel Pletka. „Někde je nezájem a při senoseči na to kašlou,“ doplnil Pletka na adresu některých zemědělců. Podle Pletky se může v rámci okresu jednat možná až o jednu třetinu zemědělských subjektů.

Na druhou stranu ani myslivci prý z různých důvodů nevyužívají všechny možnosti k vyplašení zvěře. „Máme u nás tři myslivecké společnosti. Jednáme s nimi se všemi. Každá k tomu přistupuje různě,“ vyjádřil se předseda borovanského družstva Jindřich Kořínek.

„Pokud se to prochodí, je to znát,“ zdůrazňuje přínos možné spolupráce Pletka. „Musí být i kvalitní psi, aby mláďata našli,“ říká jednatel myslivců. Na mládě je někdy třeba doslova „šlápnout“, jak dobře je ukryté.

A přitom se ho člověk nesmí sám dotknout, protože hrozí, že by ho matka nepřijala zpět. Proto myslivci přenášejí z polí mláďata v chomáči trávy. Laiky však od kontaktu se zvěří zrazují. „Přestože mohou mláďata vypadat jako opuštěná, ve většině případů tomu tak není. Nemohou jen následovat matku v prvních dnech života,“ připomíná Jiří Šilha.

Nakonec největším spojencem mláďat, vedle ochoty lidí pomoci, letos zřejmě bude počasí. „Letošní rok je mimořádný. Je sucho a sečené porosty jsou řídké. Sklizeň se prodloužila o týden až deset dnů. Matky lépe mláďata z porostu odvedou,“ říká Zdeněk Houška. Podle Houšky tak má letos zvěř v lukách proti jiným rokům obrovskou šanci.

22.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu.
1 11

Kam se Pražané schovají v případě ohrožení?

Ilustrační foto.
2

Čechům se i nadále daří lépe než Slovákům. Dohánějí nás, ale nestíhají

AKTUALIZUJEME

Ostrov Kos postihlo silné zemětřesení: nejméně dva mrtví, stovky zraněných

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejméně dva lidské životy a stovky zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,7 stupně na řeckém ostrově Kos v Egejském moři. Otřesy zaznamenané u řecko-turecké námořní hranice způsobily i kvůli následné tsunami značné materiální škody na budovách a v přístavu.

Psi žijí v otřesných podmínkách. Až mi je vezmou, pořídím si další, říká majitel

/FOTOGALERIE/ Vstup do domu Na Kozině, jenž patří Václavovi Hrbáčkovi, který vlastní několik psů, je jen na vlastní nebezpečí. Ještě před dveřmi vás přivítá nesnesitelný zápach a hlasité štěkání a kňučení několika desítek psů, kteří tu žijí v naprosto otřesných podmínkách. 

Při protestech ve Venezuele umírali lidé, stávkují už miliony obyvatel

/VIDEO/ Do čtyřiadvacetihodinové generální stávky, která je reakcí na politiku socialistického prezidenta Venezuely Nicoláse Madura, se zapojily už miliony obyvatel. Provází ji však násilné demonstrace. Střety si prozatím vyžádaly tři oběti a podle BBC bylo více než 300 protestantů zatčeno.

První město vyhlásilo zóny bez dávek na bydlení. Hrozí, že se ghetta přesunou

/ANKETA/ Krušnohorská ulice, Ervěnice a Březenec. Pokud se do této části severočeského Jirkova po 1. září někdo přistěhuje, musí si na nájem a energie vydělat sám.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení