VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mladí lidé si prodlužují dospívání a odkládají dospělost

Brno – Mladí lidé stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a setrvávají i po dosažení plnoletosti v roli dospívajících. Jednou z příčin je to, že se déle vzdělávají, navíc jim současná doba nabízí více možností a různorodých životních cest, než jich měla generace jejich rodičů. Přispívá k tomu také ekonomická krize, která dopadá na pracovní trh. Novinářům to řekli vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří loni zahájili dlouhodobý výzkum nazvaný Cesty do dospělosti.

13.3.2013 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Taneček

„Jasný předěl mezi tím, kde končí dospívání a kde začíná dospělost, se jakoby rozmazal a zmizel," uvedl proděkan fakulty Petr Macek. Odsouvání prahu dospělosti je spojeno také s dalšími společenskými trendy – lidé například později uzavírají sňatky a přivádějí na svět potomky.

Badatelé se konkrétně zaměřili na období takzvané vynořující se dospělosti. Jde o vývojovou fázi mezi adolescencí a plnou dospělostí, zasazovanou obvykle do 25. roku života. Lidé z této věkové skupiny jsou už z právního hlediska sice dospělí, ale sami se tak často ještě necítí.

Vědci například zjistili, že mladí lidé často bydlí současně na více místech – zachovávají si zázemí u rodičů, ale zároveň přebývají u partnera nebo s kamarády v podnájmu. Svůj příjem skládají z několika zdrojů, třeba z brigád, stipendií, příležitostných prací a příspěvků od rodiny.

„Dříve bychom to mohli nazvat jako stav ‚než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda se nejedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl," uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek. Podobný trend zaznamenávají vědci také v dalších rozvinutých demokratických společnostech, například ve Spojených státech a západní Evropě.

Výzkum potrvá do roku 2016. Zatím se do něj zapojilo asi 1400 respondentů. Celkem jich tým odborníků z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny osloví až tři tisícovky. Všichni účastníci jednou za tři až čtyři měsíce vyplní online dotazníky, výzkumníci tak získají informace o vývoji jejich postojů v čase. Respondenty původně badatelé hledali prostřednictvím středních a vysokých škol, zaměstnavatelů a úřadů práce. Úspěšnější však byli na sociální síti Facebook.

Autor: ČTK

13.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Deště a tající sníh zvedají na desítce mít v Česku hladiny toků

Povodňový stupeň pohotovosti dnes brzo ráno hlásily tři měřicí stanice, Dalečín a Veverská Bítýška na Svratce a Pertoltice na Liberecku na Panenském potoce. V některých případech za to může nahromaděný led. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies