VYBERTE SI REGION

Dny zrady Čechoslováky těžce poznamenaly

Česko - Mnichovská dohoda nám ohnula hřbety, tvrdí generál Tomáš Sedláček, který před sedmdesáti lety při mobilizaci sloužil v pohraničí.

29.9.2008 5
SDÍLEJ:

Německo ustoupilo: Vzácný originál dokumentu, který připravil Československo o třetinu území, půjčí poprvé na výstavu do Prahy. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (vpravo) s kopií Mnichovské dohody v Kolovratském paláci letos 22. července.Foto: Pražský deník

Měli jsme se před sedmdesáti lety bránit německé přesile, nebo ne? Hlasujte v anketě, diskutujte pod článkem!

Mnichov. Slovo, které symbolizuje porážku, odevzdanost a kapitulaci českého národa. Je pouze několik dat, které jsou natrvalo zapsána do novodobé historie českého národa, a 29. září 1938 k nim bohužel patří.

Před sedmdesáti lety tehdy představitelé Německa, Francie, Velké Británie a Itálie podepsali v Mnichově dohodu o podstoupení pohraničí českých zemí Německu. O nás bez nás aneb Dny zrady, jak výstižně tuto kapitolu dějin nazval filmový režisér Otakar Vávra. Více než milion Čechů se v té chvíli ocitlo v německé říši, a kdo nechtěl setrvat, sbalil si věci a šel do vnitrozemí.

O sedm let později byl tento transfer používán jako argument při odsunu Němců. 23. září 1938 byla sice vyhlášena všeobecná mobilizace, ale snaha, hrdinství a ochota milionu Čechů vyšuměly po několika dnech nešťastnou rezignací a smutným návratem z kasáren a bunkrů zpátky domů.

„Projevy obětavosti lidí, jejich vlastenectví a rozhodnutí bránit vlast vůči německé přesile byly tehdy v září 1938 obrovské,“ vzpomíná devadesátiletý generál Tomáš Sedláček, čestný předseda Československé obce legionářské, který jako poručík zažil mobilizaci v září 1938. Skutečnost, že českoslovenští vojáci ve zbrani tehdy nebojovali proti nepříteli, se odrazila na morálce všech. „Když se člověk nebrání a prodělá pak dvě totality, hřbet mu rovný nezůstane,“ pokračuje Sedláček a upozorňuje na nacismus a komunismus.

„Mnichovská dohoda nás natrvalo poznamenala. Naše spojenectví a obrana byly tehdy vázány na Francii. Jakmile selhala, bylo všechno v troubě,“ pokračuje generál. „Poláci si mysleli, že vyhrají, a víme, jak dopadli. Kolem nás byli tehdy Němci, Rakušáci a Maďaři, čili situace byla špatná. Tak co jsme tehdy mohli dělat jiného,“ dodává generál Sedláček.

Věčná otázka

Měli jsme se před sedmdesáti lety bránit německé přesile, nebo ne? „To je dilema, které nás provází desítky let a ani v budoucnu na tuhle otázku nenajdeme odpověď,“ tvrdí historik a publicista Jaroslav Čvančara, zabývající se obdobím 30. a 40. let. „Mnichov 1938 stále rozděluje národ na dvě skupiny – jedni si myslí, že jsme se měli bránit, a druzí jsou naopak odpůrci aktivního odporu. Jinak tehdy přemýšleli vojáci, jinak třeba lidé, kteří měli rodiny a děti. Československý voják by tehdy možná statečně bojoval, několik dnů by odolával v bunkru na hranicích než by padl, ale co pak civilisté?“ ptá se historik. Proti nám byli tehdy kromě Němců také Poláci, Maďaři a Slováci.

„Každý třetí voják, co při mobilizaci v září 1938 narukoval, byl sudetský Němec, a každý devátý důstojník také. Prezident Beneš měl tehdy na rozhodnutí několik dní, amy nejsme schopni se ani po desítkách let shodnout na tom, zda bylo jeho rozhodnutí dohodu přijmout správné, nebo ne,“ míní Čvančara.

Podobně mluví i historička Eva Hahnová: „I dnes je pochopitelné, že v Československu stejně tak jako celé Evropě převládla snaha zabránit další evropské válce. Myslím, že bychom tyto pokusy neměli odsuzovat, byť se nakonec ukázaly marné. Tehdy nešlo o otázku odvahy, nýbrž o posuzovaní dramatické situace na základě velice omezených informací a o rozhodnutí týkající se milionů lidských životů. „Pro odpověď ano, měli jsme se bránit! existují důvody hlavně v oblasti morální. Měli jsme výbornou a velmi dobře vyzbrojenou armádu, pohraniční opevnění a lidé se chtěli bránit, takže vynucená kapitulace byla velkou národní tragédií,“ doplňuje Jan Kuklík z právnické fakulty Univerzity Karlovy. Obsazení Československa v březnu 1939 bylo pak pro některé československé vojáky, kteří museli složit zbraně, důvodem odejít do zahraničí. „Bylo jich tehdy ale jen několik tisíc,“ dodává Čvančara. „Jejich cílem bylo odejít a bojovat proti Němcům.“

Poselství dnešku

Téma mnichovské dohody má přesah i do současnosti. „Je stále aktuální,“ říká historik a publicista Jaroslav Šebek z Historického ústavuAVČR. „Už jen pro zamyšlení nad otázkou malých států a jejich vztahů s velmocemi. Posledním příkladem je současná situace v Gruzii,“ upozorňuje.

Jiní vidí podobnost s Kosovem. Mocnosti jeho samostatnost uznaly. Na rozdíl od Srbska, k němuž podle práva náleží, ale jež nedalo k odštěpení národnostně odlišné enklávy svolení. Před sedmdesáti lety se jiná enkláva plná sudetských Němců v ČSR připojila k německé říši. Se souhlasem velmocí.

„Právě Češi by mohli vyjasňováním těchto událostí přispět k lepší orientaci v současných mezinárodních vztazích, to jest k tomu, aby se konkrétní historické informace neztrácely za mlhavým rétorickým zneužíváním historických odkazů. To bychom si však museli připomínat reálné události namísto šablonovitých meditací o tom, zda ‚bojovat‘, či ‚nebojovat‘,“ je přesvědčena Eva Hahnová.

#nahled|http://g.denik.cz/1/20/dny_zrady_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/1/20/dny_zrady.jpg|Území, o něž přišla ČSR na základě dohody velmocí v Mnichově#

Radek Gális, Bára Procházková

ANKETA

Měli jsme se před sedmdesáti lety bránit německé přesile, nebo ne?

Ano, měli

66 %

Ne, neměli

18 %

Nedokážu to posoudit

16 %

Hlasovalo: 44     Anketa byla ukončena

29.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies