Je jedním ze členů spolku sdružujícího podobně smýšlející moravské i slovenské vinaře. Ti se ve své chartě zavázali dodržovat jasně stanovené postupy při výrobě naturálních vín. Používají pouze ekologicky šetrné látky, odmítají syntetická hnojiva nebo strojový sběr hroznů.

Čtěte také: Vláda chce vyhnat divočáky z úkrytu. Z řepky a kukuřice

Mošty kvasí přirozeně a konzervovat víno sírou je pro ně možné jen minimálně. „Je to podobné jako ve fabrice na kuřata v komedii Křidýlko nebo stehýnko s Louis de Funèsem. My nechceme dělat brojlerová vína," prohlásil vinař.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Ivo Špatný

Hnutí Autentistů existuje od roku 2008. Z původního spolku několik vinařů později vystoupilo. Značku vymyslel básník a vinař Bogdan Trojak. „Dnes na Moravě existuje spolek Autentista Moravia Magna, který se řídí novou chartou. Druhý, mezinárodní spolek Autentista Monarchia je vlastník ochranné známky a jako jediný propůjčuje vinařům logo s písmenem A, které zákazníkovi garantuje, že víno vzniklo v souladu s přísnější chartou," vysvětlil Trojak. Dodal, že na Slovensku působí spolek Autentista Slovakia.

Jedním z typů přírodního ušlechtilého nápoje je třeba oranžové víno. Vyrábí se z bílých hroznů, přičemž svůj charakter získává dlouhou macerací, tedy luhováním. Jeho kořeny lze hledat v Gruzii, kde je tento způsob výroby známý po tisíce let. Používají se pro něj kvevri velké hliněné nádoby zakopané v zemi. Jednu takovou má Vladimír Lojda ze Znojma. „Oranžádu lze samozřejmě vyrobit i v sudu, kde je ale ve víně mírně patrný vliv dřeva. Amfora zachovává čistou chuť," tvrdí Lojda.

Čtěte také: Mezinárodní úspěch! Vinař Josef Valihrach vyhrál prestižní soutěž v USA

Superpřírodní vína stále představují ozvláštnění současné nabídky, což třeba přední vinařské podniky vítají. „Jsem příznivec různých specialit a navrácení se ke kořenům výroby vína. A pokud tato forma někomu chutná, proč ne. Jistě to ale nebude směřovat k nějakému velkému obchodu," uvedl ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.

V podobném duchu se vyjádřil ředitel Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray. „Naturální vína našla své místo na trhu. Pokud jsou zdravá a bez závad, jsou i mimořádná a zajímavá. Těžko ale můžeme říct, jestli původní vína vypadala podobně," sdělil Nyitray.

PRO FAJNŠMEKRY

Autentická vína jsou tedy převážně pro fajnšmekry. Nejsou uhlazená, někdy bývají hrubá, minerální, některé konzumenty může odradit přirozený zákal. „Většinou v nich chybí svěží ovocné tóny. Když lidé začínají se sladkou Pálavou, tak se k nim za život ani nemusí vůbec propracovat. Jejich chuť je totiž komplikovaná," tvrdí například Vít Nevěděl ze Šakvic na Břeclavsku, který naturální vína už vyzkoušel.

Příznivců ale přibývá. Hlavní tuzemské odbytiště je Praha, jinak produkce směřuje spíše do zahraničí. Podle odborníků si autentisté vybrali složitou a strastiplnou cestu a ne vždy jejich dílo jejich filozofii odpovídá. „Vyrobit naturální víno bez vad a chorob je mnohdy daleko složitější než v konvenčním způsobu. O to kritičtěji by ke svým výrobkům měli vinaři přistupovat," myslí si hlavní sommelier Národního vinařského centra Marek Babisz.

Zákon autentická vína zatím nezná. Autentisté jsou zařazení v ekologickém režimu pěstování s vlastní nadstavbou v tom, jak k práci přistupují. Moderní technologie, které odmítají, jsou i v běžné bioprodukci povolené.

Nepřehlédněte: Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Naturální víno je jako silný vývar

Vinař Milan Nestarec se řadí k těm, kteří vyrábějí naturální vína.Zdroj: osobní archiv

Normální. Tak bere vína, která vyrábí, Milan Nestarec, jenž má vinařství ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. I když se řadí k málu vinařům produkujícím naturální vína. „Je to víno, do kterého nic nepřidám a nic z něho nevezmu. V tom je celá podstata," líčí vinař.

Jaký je rozdíl mezi autentickými a běžně prodávanými víny? Nestarec nabízí srovnání s vařením. „Vína, jež dělám, se dají přirovnat k silnému vývaru, který se vaří z kostí celou noc. Přitom jiný dělá polévku z prášku, polotovaru nebo bujónu," přibližuje vinař.

Výroba běžných vín jej neuspokojovala. Názor na ně změnil asi před deseti lety. „Už ve škole mě na naturální vína upozornil jejich výrobce Jaroslav Osička. A později mě přesvědčily hlavně návštěvy Itálie a Slovinska," zmiňuje člen spolku Autentistů. Oceňuje také podporu svého otce, s nímž začínal vinařit.

Obliba autentických vín u lidí stoupá, ale nikdy podle něj nezaujme většinu konzumentů. „Jejich výroba je mnohem pracnější, je tam více rizik, menší výnos z hroznů. Navíc se nedají dělat průmyslově ve velkém," míní vinař.

Pousměje se při zmínce o oranžovém vínu. „I my pracujeme s hroznem a se šlupkou, což je technologie oranžových vín. Ale pokládáme je za bílá vína. Neoznačujeme je jako oranžová," vysvětluje Nestarec. Dodává, že v jeho produktech zcela schází siřičitany či kvasinky běžně obsažené ve většině prodávaných vín.

Kromě domácího trhu je aktivní i v cizině. Prodává tam až pětaosmdesát procent produktů. „Jde o celkem dvacet zemí. Patří mezi ně Austrálie, USA, Japonsko či Kanada," vyjmenovává.

VEDOUCÍ ÚSTAVU VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ MOJMÍR BAROŇ ŘÍKÁ:

Svět se vrací k tradiční výrobě

Výrobě vína podle tradičních původních technik bez chemie se v České republice zatím věnují jen jednotliví vinaři. „Je to i marketingový způsob, jak se odlišit od většinové produkce na trhu," říká o výrobcích autentického vína vedoucí ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici Mojmír Baroň.

Čím se autentisté hlavně liší od obvyklých vinařů?
Používají tisíc let staré postupy výroby vína. Mají také zakázaná různá aditiva, která se dnes běžně do vína přidávají. To ale zároveň klade obrovské nároky na kvalitu hroznů, protože vinař má při jejich zpracování mnohem méně nástrojů, jak víno ovlivnit.

Jedná se o typicky český směr, nebo je běžný i v zahraničí?
V cizině, vyjma Slovenska, neznají pojem autentické víno, to je náš pojem. Všude je ale patrný trend návratu k tradičním postupům výroby. Fungují tak světoznámá vinařství, která prodávají lahve i za stovky eur.

Takže je to přirozený vývoj v tuzemském vinařství?
Česká republika v posledních letech prochází výrazným vinařským boomem, který okolní státy zažily dříve. Vinař, který na trh přijde s něčím, co už tu je, není nijak zajímavý. Tato situace proto nahrává příchodu odlišných metod výroby.

Existuje v České republice i nějaký jiný menšinový způsob výroby vína?
Přibližně před měsícem tu vznikl kvevri-klub. Jde o vinaře, kteří vyrábí víno v hliněných amforách z Gruzie a Arménie. Je to velmi stará metoda.

Nepřehlédněte: Potravinou roku jsou ve Středočeském kraji uzeniny, pečivo i víno