VYBERTE SI REGION

Moderní architektura v metropoli? Zaspali jsme

Praha /INFOGRAFIKA/ - Zatímco se Praha hádá, co bude stát na Václavském náměstí a jak bude vypadat Národní knihovna, evropská města se rozvíjejí ve velkém. Vedle staré architektury tu vyrůstají moderní stavby, jež značí, že města žijí současností.

19.8.2013 15
SDÍLEJ:

Národní technická knihovna v Praze.Foto: ČTK

Pro turisty v Berlíně neplatí, že chodí obdivovat jen Braniborskou bránu. Jejich kroky odtud míří k mrakodrapům na Postupimském náměstí nebo do skleněné kopule na Říšském sněmu, z níž je výhled na celé město. V Londýně mezi největší atrakce patří vyhlídkové kolo, přes řeku se přitom tyčí Big Ben a Westminsterský palác.


V českém hlavním městě jsou nejnavštěvovanější Pražský hrad a Karlův most. Modernějších zajímavých staveb je jen poskrovnu , třeba Tančící dům nebo žižkovský vysílač.

„Praha i městské části by měly více vypisovat otevřené ideové i projektové architektonické soutěže na důležitá území. Z nich by měla vyplynout pravidla pro novou zástavbu," upozorňoval na začátku tohoto roku architekt Petr Lešek z České komory architektů.

Soutěží na důležitá území se podle něj za posledních 20 let konalo jen pár. Lidé z oboru se shodují, že nepříznivou situaci ještě prohloubila soutěž na sídlo Národní knihovny - blob Jana Kaplického, který vyhrál, ale stavět se nikdy nezačal.

„Nesouhlasím s tím, že Praha v kvalitě současné architektury zaostává za ostatními evropskými hlavními městy. Schází ale především množství staveb veřejných budov jako divadla, školy, muzea, knihovny či koncertní síně, které jsou v kulturně vyspělých zemích reprezentanty špičkové současné architektury a také odrazem kultivovanosti společnosti," řekl Deníku pražský primátor Tomáš Hudeček.

Zatímco Vídeň investuje ročně do kultury přes 230 milionů eur, Praha ji podle kritiků podporuje mnohem slaběji. Podle některých statistik až čtyřikrát méně. „Kultura je naše silná stránka, proto je logické, že do ní investujeme," řekl
v rozhovoru pro přílohu LN vídeňský zastupitel Ernst Woller s tím, že 72 procent turistů jezdí do rakouské metropole za kulturními událostmi.

Podle ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové má Praha autentické historické prostředí, které je mezi světovými metropolemi výjimečné. Proto je historické jádro zapsané v UNESCO. „Nelze Prahu srovnávat s jinými metropolemi, jako je třeba Berlín, které mohou výstavbou usilovat o novou identitu. Přesto nelze říci, že by Praha byla současné tvorbě zcela uzavřena," namítá.

Z nové architektury kromě Tančícího domu jmenuje hotel Metropol či palác Euro na Můstku. Přiznává však, že mnoho zdařilé současné architektury v Praze není.

„Problém vidím v legislativě, která neumožňuje definovat podmínky soutěže v historicky hodnotném území, dále 
v kvalitě současné architektury, v přístupu architektů a investorů, kteří se snaží za každou cenu prosadit svůj záměr, 
a v absenci hlavního architekta, jehož nezávislý úřad by dbal na kvalitu tvorby a uchování hodnot území," dodává Goryczková.

Podle Hudečka hlavní architekt Praze nechybí. Rozvoj města řídí tým složený z odborníků a mělo by tomu tak být i v budoucnu.

Náplavky a Květinový dům

Co nás čeká? Výstavba Květinového domu na Václavském náměstí, novostavba na Štvanici či několik staveb na Vítězném náměstí. Rekonstrukce by se měla týkat i náplavek. Památkáři upozorňují, že existuje nespočet příkladů, kdy jedna stavba nenávratně poškodila charakter a atmosféru historického města. Zároveň přiznávají, že existují stavby současné architektury, které historické centrum umocňují.

Soudobé stavby v evropských velkoměstech.

Historik architektury Zdeněk Lukeš řekl Deníku:
Když se má něco osobitého postavit, lidé začnou křičet

Jsme příliš konzervativní. To je podle Zdeňka Lukeše jeden z hlavních důvodů, proč v Praze zatím není místo pro stavby soudobé architektury.

Souhlasíte, že Praha na rozdíl od jiných evropských měst v současné architektuře zaostává?

Ovšem, zaostává velice, 
a to i ve srovnání s městy třeba v Nizozemsku, Dánsku, Skandinávii nebo i Slovinsku. A zaostává i za meziválečnou érou, kdy se za srovnatelné období, jaké uplynulo od roku 1989, tedy 1918–1938, postavilo mnohonásobně více staveb, z nichž mnohé patřily k tehdejší světové špičce. Příznačné také je, že ani naši současní nejlepší architekti nejsou ve světě prakticky známí.

Společně s dalšími jste na začátku roku 2011 založil iniciativu Za novou Prahu. Pomohla trochu, změnilo se od té doby něco?

Já jsem sice podepsal prohlášení „rozhněvaných mladých architektů", ale dále jsem se v iniciativě neangažoval. Nicméně mám pocit, že se nezměnilo skoro nic, soutěže se prakticky nevypisují, a pokud, tak končí soudními tahanicemi. Navíc se stále hraje jen na domácím písečku, nejsou tu mezinárodní soutěže dle mezinárodních regulí. Samozřejmě pak chybí přímá konfrontace s tvorbou architektů jiných zemí. A mám pocit, že naši projektanti se neúčastní ani zahraničních soutěží, alespoň jsem neslyšel, že by někde zaznamenali nějaký úspěch. Určitým pokrokem může být snaha změnit systém územního plánování v Praze, ale je otázka, zda se to podaří dobře legislativně připravit, politicky ustát a prosadit.

Z jakého důvodu se podle vás zatím nedaří hlavní město příliš modernizovat?

Důvodů je jistě mnoho, teď k tomu navíc přispívá i ekonomická krize. Dále velká konzervativnost lidí – pokud se má konečně něco osobitého někde objevit, hned se zvedne křik. Snaha něco riskovat se pak rychle rozplyne, investor se poleká a já se mu ani nedivím. Veřejnost většinou soudobou světovou architekturu ani nezná, neorientuje se v ní, a to je pak důsledek. Další z příčin už jsem uvedl - chybí tu přímé srovnání se zahraničními špičkami, nedostávají tady příležitost něco postavit, i když jsou samozřejmě výjimky. Nevolám samozřejmě po nějakém masovém bourání Prahy nebo stavbě výstředních a nekontextuálních budov, jde mi jen o to, aby se stavěly kvalitní zajímavé domy tam, kde je to možné. A aby na nich bylo vidět, že vznikly v 21. století.

Co v metropoli chybí především?

Na to by se dalo odpovídat celé hodiny. Například 
v centru máme velká nezastavěná území, zejména plochy některých nádraží, kde mohou vzniknout celé nové čtvrti (Bubny, Masarykovo 
a smíchovské nádraží). Doufám, že se v těchto velmi cenných lokalitách podaří vytvořit kvalitní architekturu, nepřehuštěnou a polyfunkční, včetně dobře vyřešené dopravy, zeleně, vodních prvků i soudobých výtvarných děl
a samozřejmě i s kvalitními historickými objekty, které tam už dnes jsou a lze je integrovat do nové zástavby. Praze chybí moderní kulturní stavby. Nedávno jsem 
v Amsterdamu viděl deset nových takových budov od světových architektů. Nemám na mysli nějaké giganty, jejichž využití by bylo ekonomicky problematické. Tady po roce 1989 vznikla jen Národní technická knihovna,
a to se ještě můžeme bavit
o tom, zda jde primárně 
o stavbu pro kulturní účely. Ale chybí i dobrá sociální výstavba, byty pro mladé rodiny a podobně.

Někteří namítají, že Praha má osobité historické kouzlo, které by se současným uměním nemělo příliš narušovat. Lze obojí skloubit a jak nejlépe?

Jistě to jde skloubit. Vždyť snad největší devizou Prahy je to úžasné prolínání různých architektonických stylů, od středověku přes renesanci, baroko a klasicismus až třeba po kubismus, funkcionalismus nebo třeba high-tech. Proč bychom to měli my právě teď vzdát a říct: Teď už dost, uděláme z Prahy muzeum? To bych považoval za porušení tradic a navíc totální prohru.

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

19.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies