VYBERTE SI REGION

Mostečan přežil masakr v Tunisu. Byl dvacet metrů od střílejícího teroristy

Most, Súsa - Robert Chvátal jel poprvé v životě k moři. A ocitl se u pláže, když džihádista Sajfaddín Rizkí vraždil lidi.

4.7.2015
SDÍLEJ:

Třiačtyřicetiletý Robert Chvátal u mosteckého paneláku dva dny po návratu z Tunisu.Foto: DENÍK/Martin Vokurka

Třicet osm obětí. Třicet Britů, tři Irové, dva Němci, Belgičan, Portugalec, Rus. Na pláži v oblíbeném tuniském letovisku Súsa je minulý pátek postřílel džihádista Sajfaddín Rizkí. Mostečan Robert Chvátal ho viděl. Od vraždícího teroristy byl dvacet metrů. Robert masakr přežil. Život mu zachránilo moře.

Jak se teď cítíte, po tom všem?

Na mě to žádnou velkou psychickou stopu nezanechalo. Necítím nějaké trauma. Musím ale přiznat, že citlivěji reaguji na určitý hluk. Když jsem v Chomutově, po návratu z Tunisu, plaval na Kamencovém jezeře, uslyšel jsem ránu jako z kapsle a v ten moment jsem se sebou trhl a otočil hlavu tím směrem, jakoby se zase něco stalo.

Kde jste byl, když se vraždilo?

Byl jsem s kamarádkou po pás v moři, přímo u pláže, kde se to stalo. Ve vodě jsme sbírali mušle. A pak zazněla série ohlušujících výstřelů. To vraždění jsem viděl.

Co jste viděl? Zahlédl jste i teroristu?

Když zazněl ten hluk, blesklo mi nejprve hlavou, že je to nějaká sranda či zábava. Otočil jsem hlavu a viděl jsem tmavého muže se samopalem v ruce. Stál na pláži, asi dvacet metrů ode mě. Před očima se mi odehrával skutečný masakr.

Co se stalo?

S kamarádkou jsme viděli, jak střelba odmršťuje zabité a raněné lidi z lehátek. Kamarádka, která stála ve vodě za mnou, zpanikařila. Byla v šoku. Začala křičet: „Mám tam dítě!" Měli jsme deky na sousední pláži asi sto metrů daleko. Tam bylo její dítě s babičkou.

Události v Tunisu očima Mostečana.

Jak jste reagoval?

Přiškrceným hlasem, ale důrazně, jsem jí řekl, že musíme dál do vody, že musíme odplavat pryč. Dala na mě, ale nemohla v té psychické křeči plavat. Byl jsem přesvědčen, že ten šílenec začne střílet i do vody. Pak mě objala a plaváním jsme se pomalu vzdalovali. Slyšel jsem, že střelba pokračuje, ale z větší dálky, a uslyšel jsem i tlumený výbuch. V hlavě se mi začaly honit takové myšlenky, že i člun, který se k nám začal přibližovat, jsem sledoval s obavami.

Jaký to byl pocit být v moři a vědět, že na pláži umírají lidé?

Měl jsem vztek a zároveň strach. Kdybych měl v ruce zbraň, neváhal bych ani vteřinu a použil ji proti tomu chlapovi.

Co se dělo po tom masakru?

Tunisan nás vytáhl do člunu. Kamarádku jako první. Mě se moc do člunu nechtělo, ve vodě jsem se cítil bezpečněji. Pak jsme si lehli na palubu. Trochu jsme popojeli a nabrali další plovoucí lidi. Muže a ženu. Nakonec nás bylo ve člunu asi šest. Přibližně po kilometru nás ten Tunisan vysadil na jiné pláži, hned u hotelu.

Jak se k vám místní lidé chovali po atentátu?

V cizím hotelu, kam jsme přišli ze člunu bosí a v mokrých plavkách, vládla pohoda. Právě byla doba oběda. Hosté ještě o ničem nevěděli. Po chvíli nás ale barmani začali uklidňovat. Tunisan z člunu asi už místním řekl, že se střílelo. Kamarádka se jim snažila gestikulací sdělit, že se chce dostat ke svému dítěti. Obsluha naznačovala, že terorista byl jen jeden, a při pohledu na náš hotelový náramek dodala, že náš hotel je v pořádku.

Citace Roberta Chvátala.

Co následovalo?

Nechtěli, abychom odešli. Nabídli nám nápoje i jídlo. Čekali jsme tam asi hodinu a půl. Naznačovali nám, že máme být v klidu. Já stále čekal na nějakou úřední osobu, ale nic se nedělo. Tak jsem se gesty za branou hotelu dohodl s jedním taxikářem. Odvezl nás do našeho hotelu. Tam se to už rojilo. Lidi už vše věděli. Myslím si, že totálně selhala bezpečnost hotelu, u kterého se střílelo. Až po třiceti minutách byl povolán státní aparát, policie a armáda, což jsme se dozvěděli ze zpráv. Podle mého názoru nebyli na takovou situaci vůbec připraveni.

Jak se vám snažily pomoci cestovní kancelář a náš stát?

V pátek, kdy se to stalo, jsem se na pláž dostal až večer. Hledal jsem naše věci. Prostor byl ohraničen černožlutou páskou, lehátka byla převrácená, rozházené ručníky a boty. Na vše koukaly hloučky místních. To nejdůležitější se ale stalo v sobotu. Na odpoledne byla svolána schůzka s delegáty naší cestovky. Dorazil i český atašé. Cestovka neměla žádný plán, jak nás odvézt do Čech a to nás znepokojilo. Přitlačili jsme na ně a svolala se další schůzka. Pak jsme se dozvěděli, že pro nás nepošlou letecký speciál. Doteď to nechápu. Prý by to byl problém. Je to zvláštní. Když je někde zemětřesení, tak se tam letí hned. Nás ale vyhodnotili, že už nejsme v přímém ohrožení.

Kdy jste přijel do Mostu a jaká byla cesta?

Někteří odjeli domů už v sobotu večer. My jsme se nechali v neděli převézt do jiného hotelu. Do Prahy jsme odletěli v úterý odpoledne běžnou linkou, prostě nám skončil pobyt. V sobotu jsme ještě zažili velkou noční demonstraci Tunisanů. V ulicích protestovali proti terorismu a proti tomu, co se stalo. Dali tím najevo, že jim na turistech záleží a že chtějí, aby se u nich cítili v bezpečí. Osobně jsem nezažil negativní reakci směrem k nám, k turistům. Místní se k nám chovali velmi dobře.

Vědí o tom, co jste prožil, vaši kolegové v práci? Co tomu říkali?

Vědí to. Reakce docházely postupně. Projevili o mě obavy. Také zaznělo, proč jsem tam vůbec jel.

Navštívíte ještě někdy nějakou arabskou zemi?

Je snad jih Francie bezpečnější? Nebojím se do podobných destinací odjet znovu, protože vím, že to, co se stalo v Tunisu, se dnes může stát kdekoliv. Kdykoliv můžete být ve špatný čas na špatném místě. Mluvím ale pouze za svou osobu. Kdybych byl otcem od rodiny, situaci bych hodnotil jinak.

Teď se hodně hovoří o přijímání či nepřijímání uprchlíků z arabských zemí a o hrozbě islamizace Evropy. Změnil jste na to po návratu z Tunisu svůj názor?

Spíše než přijímáním či nepřijímáním se zabývám otázkou, proč selhává stabilita tolika zemí, například Ukrajiny, Řecka i arabských států, a jak se nás to může v budoucnu dotknout a nakolik nás uchrání to, že nepřijmeme ani jediného uprchlíka.

Britové a Tunisané uctili památku obětí atentátu v Súse Londýn/Tunis  – Britové a Tunisané minutou ticha uctili 3. července památku 38 mrtvých lidí, kteří se před týdnem stali obětí teroristického útoku v přímořském letovisku v Tunisku. Na londýnském paláci královny Alžběty II. a na britských vládních budovách byly spuštěny státní vlajky na půl žerdi. Panovnice a premiér David Cameron drželi v poledne minutu ticha, přidaly se miliony lidí ve školách, kostelích, mešitách, veřejné dopravě i jinde v celé zemi. Pietní akt zpozdil i začátek tenisových zápasů ve Wimbledonu. Dav v tuniském hlavním městě Tunisu uctil obětiminutou ticha už ve čtvrtek večer. K akci se připojili stoupenci mnoha různých náboženství, muslimové kvůli tomu krátce přerušili svůj svátek ramadán. (čtk)

Atentátník před zahájením střelby krátce telefonoval Tunis – Tuniská policie zadržela 12 lidí, které spojuje s pátečním teroristickým útokem v letovisku v Súse. Tuniské úřady nyní pátrají po dvou mužích, kteří stejně jako atentátník ze Súsy prošli výcvikovým táborem radikálů v Libyi. Policie nově zveřejnila, že zabitý atentátník Sajfaddín Rizkí těsně před zahájením střelby krátce telefonoval. Hovor trval deset vteřin. Zatím není známo, koho Rizkí kontaktoval. Tunisko po posledním útoku rozhodlo, že do hotelů pošle navíc 1000 ozbrojených členů policejních jednotek, aby zajistilo bezpečnost turistů. (čtk)

Autor: Martin Vokurka

4.7.2015
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies