Světový den mrtvice. Mozková příhoda vzniká u pětiny pacientů v srdci

Manžel ji sice ihned odvezl do nemocnice, kde tipovali roztroušenou sklerózu a nasadili mladé dvojnásobné mamince kapačky. CT mozku však neudělali. Ihned po propuštění paní Jana zkolabovala. Po opětném převozu do nemocnice ve stavu, kdy přestávala dýchat, lékaři zjistili, že se jí krevní sraženina ze srdce dostala do mozku a způsobila mozkovou mrtvici. Později přišli na to, že paní Jana už předtím prodělala zánětlivé onemocnění srdce a museli jí vyměnit i chlopeň. Nyní bojuje s pomocí svého manžela, dvou dětí a pomocnice, aby zvládla každý den, pravidelně cvičí a rehabilituje. Jednu ruku ještě neovládá, má problémy s krátkodobou pamětí a na noze musí nosit ortézu. „Snažím se ze všech sil cvičit, už jsem schopna uvařit a být doma s dětmi. Jsem vděčná panu Dohnálkovi, díky němu dnes mohu s dětmi jezdit i na bobech," říká Jana Lannen, které velmi pomohla rehabilitace, jíž díky pacientskému sdružení ICTUS mohla projít.

„Začne-li vám tlouci srdce nepravidelně, běžte k lékaři," vyzývají lékaři v rámci letošního Světového dne mrtvice, který připadá na 29. října. V České republice ročně postihne cévní mozková příhoda 40 tisíc lidí, pro 10 000 z nich je příčinou smrti. „Cévní mozková příhoda je nejčastější příčinou nemocnosti dospělých a třetí nejčastější příčinou smrti. Statisticky řečeno mozkovou mrtvici prodělá jeden ze čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let," hodnotí současnou situaci Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP. K rizikovým faktorům mozkové mrtvice patří zejména vysoký krevní tlak, fibrilace síní, kouření, cukrovka, vysoký cholesterol a obezita. Pro záchranu života je rozhodující včasná diagnóza a rychlý zásah na specializovaných pracovištích.

Až 85 % mozkových příhod je způsobeno nedokrvením části mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, 15 % vzniká následkem krvácení do mozku. Při obou typech dochází k poškození mozkové tkáně, která může končit smrtí nebo vést k trvalému postižení. „ Čas hraje v tomto případě zásadní roli, čím dříve krevní sraženinu odstraníme, tím lépe na tom pacient je. Nejlepší je však mrtvici předcházet," uvádí primář Neurologického oddělení Nemocnice Jihlava Ondřej Škoda.

Centrová péče je dostupná v celé ČR

Čeští pacienti mají v tomto případě vynikající podmínky, v současné době u nás funguje jeden z nejlepších systémů akutní péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Evropě. Na území ČR je 13 cerebrovaskulárních a 32 iktových center, kde se lidem s akutní mozkovou příhodou dostane rychlé vysoce odborné pomoci a péče. Zároveň u nás funguje systém, kdy záchranná služba veze pacienta s mrtvicí vždy automaticky do nejbližšího centra.

Více než 20 % případů mrtvice má na svědomí nejčastější srdeční arytmie – fibrilace síní, jejíž riziko výskytu se s věkem zvyšuje. „Jde o míhání srdečních síní provázené nepravidelnou srdeční činností, kvůli kterému v srdeční síni pomalu vzniká krevní sraženina. Pacient na sobě může vypozorovat občasnou lehkou nepravidelnost tepu, pulz může být rychlý nebo pomalý. Jakmile toto pacient zjistí, měl by si nechat lékařem vyšetřit srdce a natočit EKG," doplňuje Michal Vrablík.

Pokud se totiž krevní sraženina uvolní, může krevním řečištěm doputovat k mozku a způsobit mozkovou mrtvici. „Těmto tragickým důsledkům fibrilace je třeba předcházet. Stačilo by, aby lidé pravidelně docházeli na preventivní prohlídky, kde uděláme příslušná vyšetření, podezření na fibrilaci síní ověříme pomocí EKG a můžeme zavést adekvátní terapii," říká praktický lékař Norbert Král. Pacient s fibrilací síní musí pak doživotně užívat léky na ředění krve, které případnou sraženinu rozpustí. Je však třeba vědět, že riziko mozkové mrtvice je stále přítomné.

Alarmující počet nemocných

V EU trpí fibrilací síní téměř čtvrtina lidí starších 40 let. V Česku je osob s tímto onemocněním diagnostikováno maximálně 200 tisíc, přičemž na základě celoevropských průzkumů se odhaduje, že u nás může žít až půl milionu lidí s tímto problémem. „Toto číslo je alarmující a znamenalo by, že je zde 40 % pacientů trpící fibrilací síní, kteří o tom neví," poznamenává Jan Dohnálek.

Pacient, který byl již postižen mozkovou mrtvicí, má osmkrát vyšší riziko, že dostane další. Pokud se pacientům s mrtvicí nedostane správné péče, 30 až 50 procent z nich umírá během prvních tří měsíců většinou na následné komplikace, jako zánět plic nebo embolie. Dalších 30 procent pacientů zůstává trvale invalidních, což je více než při onemocněních srdce nebo rakovinou. Jak se odborníci shodují, i v případě mozkové mrtvice je stěžejní prevence. K té vedle pravidelných preventivních lékařských prohlídek patří dostatečný pohyb, kvalitní stravování a psychická pohoda.

ZDEŇKA KOLÁŘOVÁ