VYBERTE SI REGION

Muslimští studenti v Olomouci? Odmítám polarizaci, říká proděkan medicíny

Olomouc - V Česku se projevují protimuslimské nálady. Několik stovek lidí se sešlo před Pražským hradem, aby dalo najevo svůj odpor k islámu. Facebooková stránka „Islám v České republice nechceme" nabrala po útoku na redakci Charlie Hebdo na popularitě.

25.1.2015 71
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Štulíř

Podobné projevy hněvu vůči muslimům sledují s obavami vysokoškolští pedagogové, kteří se denně setkávají se zahraničními studenty a záleží jim na tom, aby se v České republice cítili bezpečně.

„Jistě, po takových útocích, jako byly v Paříži, má každý právo na emoce. Ty by se však měly po určité době zklidňovat, a ta doba nastala. Odmítám polarizaci. Protimuslimské demonstrace, podobně jako nešťastná politická prohlášení, působí bohužel přesně opačně," uvedl v rozhovoru pro regionální Deník proděkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jiří Ehrmann.

Proděkan pro zahraniční vztahy a anglické programy LF UPOL Jiří Ehrmann

Jiří Ehrmann, proděkan lékařské fakulty v Olomouci pro zahraniční vztahy a anglický program. Foto: DENÍK/Daniel Tauberová

Pane profesore, pro představu: kolik studentů ze zahraničí studuje na Lékařské fakultně Univerzity Palackého a jaké procento představují cizinci-muslimové? Zajímá se o to vedení fakulty z nějakých důvodů?
Na lékařské fakultě aktuálně studuje 315 zahraničních studentů. Odhadem polovina jsou muslimové.

Odkud?
Měli jsme hodně studentů z Malajsie, kterých vlivem politického rozhodnutí tamní vlády ubylo – v současnosti jich studuje 94 – jsou převážně hinduisté a muslimové. Hodně studentů přijíždí z Velké Británie, většinou pakistánského původu. Těch je stovka. Na druhou stranu ovšem máme spoustu studentů z Izraele.

Ptá se fakulta, i vzhledem k bezpečnosti samotných studentů, po „historii" těchto mladých lidí? Zda případně v minulosti neprošli výcvikem nějaké teroristické organizace? Víte o tom, že by si jména studentů pocházejících z některých destinací prošla například Bezpečnostní informační služba?
Víme o tom, že v případě studentů přicházejících ze zemí mimo Evropskou unii se tyto věci řeší poté, co jsou přijati ke studiu. Fakulta o tom ale není informována, a to cizineckou policií ani BIS. Sama fakulta se o profil zahraničních studentů nezajímá. Nemáme k tomu důvod. Nás zajímají jejich znalosti a výkony u zkoušek. Studentům říkáme, že jsme přísně sekulární fakulta, respektive univerzita, a to v tom smyslu, že sice respektujeme jejich religiózní potřeby, ale nezohledňujeme je v běžném životě fakulty.

Modlitební místnost bychom tedy na fakultě či v rámci celé Univerzity Palackého hledali marně..
V zahraničí sice bývá na mnohých letištích a v různých institucích, ale jako fakulta o zřízení něčeho takového neuvažujeme.

Nejsem Charlie

Na akademické půdě se denně setkáváte s muslimy. Jak na vás dolehly útoky na redakci týdeníku Charlie Hebdo v Paříži a následně zprávy o zvýšeném riziku terorismu v dalších evropských zemích? Co vás napadlo právě v souvislosti s muslimskou komunitou na univerzitě?
Samozřejmě, že v první chvíli jsem byl jako každý v šoku a ovládl mě smutek z toho, co se stalo. Zároveň jsem se však bál jediného: polarizace. Když jsem to vztáhl na prostředí Olomouce, neubránil jsem se jisté obavy, že ne v případě každého člověka nastoupí selský rozum. Rozhodně nesmí dojít k polarizaci.

Jste Charlie?
Pokud musím odpovídat na tuto otázku, pak ne. Nejsem.

Svoboda slova má své meze?
Svoboda slova musí být nedotknutelná, ale musí mít nějakou hranici – i v tom nejsatiričtějším a nejostřejším pojetí.

Demonstrace jen otevírají ránu

Změnily teroristické útoky v Paříži něco? Odrazily se v chování nemuslimské evropské, české, olomoucké společnosti? Zaznamenal jste xenofobní projevy?
Jistě, po takových útocích, jako byly v Paříži, má každý právo na emoce, ty by se však měly po určité době zklidňovat. A ta doba už nastala. Zaznamenal jsem demonstraci a velmi nešťastná politická prohlášení (pozn. red.: protiislámská vyjádření Tomia Okamury). Odmítám polarizaci a toto všechno působí přesně opačně. Protiislámské demonstrace, ale i diskuse o nich, jen ránu otevírají, což je velmi špatně.

Šla ze strany fakulty směrem k muslimským studentům nějaká doporučení v tom smyslu, kam by neměli chodit, čeho by se měli vyvarovat, na co si dát pozor?
Ne. Nemyslíme, že by k tomu byl v současnosti nějaký důvod.

Péče tutora i služby psychologa

Pokud by se zahraniční studenti stali terčem útoku, ať slovního nebo fyzického, mají na koho se na univerzitě obrátit? Vědí, co mají v takové situaci udělat?
Hned při nástupu v prvním ročníku jsou studenti zpraveni o tom, že mají takzvané tutory, kteří jsou připraveni jim pomoci. Lékařská fakulta také poskytuje zahraničním studentům služby psychologa. Záleží nám na tom, aby se studenti cítili v Olomouci dobře.

Tedy existuje nějaký „manuál", jak postupovat, komu zatelefonovat, když někdo napadne zahraniční studentku na ulici jen proto, že má šátek na hlavě?
Vědí, že okamžitě mají zavolat policii. A nově bylo nařízeno, že cestou tutora musí být neodkladně informován proděkan, který informuje děkana a ten zprávu o napadení předá rektorovi. Tuto informaci dostali všichni zahraniční studenti. Každým takovým případem se s ohledem na jeho závažnost budeme zabývat.

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Nebýt provinční univerzitou

Můžete vysvětlit, kdo je oním tutorem a jaká je jeho role?
Respektujeme, že studenti přicházejí z často velmi odlišného prostředí, proto každému ročníku byl fakultou přidělen zástupce, zkušený pedagog, který se snaží, aby se studenti rychle zorientovali a cítili se na univerzitě a v Olomouci dobře.

Něco jako náhradní rodiče?
I takto by se to snad dalo říct – napůl rodiče. Velmi si jejich práce vážím. Řeší otázku bydlení, sociální těžkosti, někdy bohužel i napadení těchto zahraničních studentů.

Lékařská fakulta má zájem o zahraniční studenty. Nakolik jsou pro školu ekonomicky atraktivní?
Souvisí to s dotacemi, které dostáváme z ministerstva školství na české studenty, jejichž objem se progresivně snižuje. Škola vedle toho přijímá samoplátce – zahraniční studenty. Jak si počty nastaví, je na každé škole. My jsme dosáhli jakéhosi stropu, který se dlouhodobě měnit nebude, a to 90, nejvýše 100 přijatých zahraničních studentů, včetně zubařů. Představa univerzity, která nechce být provinční, lokální univerzitou, je obecně taková, že 20 procent studentů bude ze zahraničí.

Školné? Několik tisíc eur ročně

Studují v anglickém jazyce a studium si platí. Jak vysoké je školné?
Několik tisíc eur za rok.

Platí si sami? Musejí si na školu vydělat? Nebo většinou mediků zabezpečují rodiče?
Máme mnoho studentů, kteří si musejí školné platit sami, bez pomoci rodičů. Musejí si vydělat nebo si na studium půjčí a zadluží se na mnoho let.

Má fakulta přehled o uplatnění absolventů ze zahraničí? Zůstávají s fakultou v kontaktu i poté, co začnou pracovat jako lékaři na klinice v daleké Malajsii?
Na tom aktuálně pracujeme. Máme přehled o jednotlivcích, s nimiž komunikujeme i po skončení studia. Většina nám bohužel zmizí. To chceme změnit a zůstat s nimi v kontaktu a dokonce plánujeme, že bychom s nimi navázali spolupráci v tom smyslu, že by pomáhali mladším kolegům-studentům získat praxi v nemocnicích v příslušných destinacích. Záleží nám na tom, aby existovala mateřská provázanost s fakultou. Také na tom, aby studenti vzpomínali na studia, na Univerzitu Palackého jako na kvalitní školu a nezapomněli ani na město Olomouc. Program, který by toto všechno podchycoval, začínáme budovat.

Autor: Daniela Tauberová

25.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 71
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2 8

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Europoslanec Pavel Telička.
1 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Obří aligátor vyděsil turisty na Floridě, připomínal pravěkého ještěra

Turistům v národním parku poblíž Tampy na Floridě zkřížil v neděli cestu obří aligátor. Zvíře připomínající pravěkého ještěra měřilo odhadem přes čtyři metry a vážilo 360 kilogramů, informovala americká média.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies