VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kralupy nad Vltavou hledají expozici budocnosti

Kralupy nad Vltavou - Vpříštím sídle městského muzea vkulturním centru Mlýn na Palackého náměstí mají expozicím po rekonstrukci patřit dvě prostorná patra. To už je jisté, počítá stím projekt architektů, snímž se chce město na jaře ucházet oevropské dotace. Nejasný je ale jejichobsah.

12.1.2008
SDÍLEJ:

Palackého náměstí se má stát pěší zónou s novým kulturním centrem Mlýn, kam se pravděpodobně přemístí i expozice muzea.Foto: Městský úřad Kralupy

Podle předního muzejníka a kurátora Zdeňka Keslera musí nejdříve padnout rozhodnutí, zda půjde město levnější cestou domácí expozice nebo se pustí do ambiciózního projektu smultimediální expozicí. Zatím neznámé atraktivní téma by sice mohlo lákat návštěvníky ze vzdálených míst, do malého města by jich ale musely jezdit davy. Jinak by muzeum ekonomicky skomíralo nebo by jeho provoz muselo bohatě dotovatměsto.

Ani zkušenosti spodobnými projekty ve světě kralupské rozhodování neulehčí. „Některé znich uspěly, jiné skončily katastrofou,“ poznamenal na kralupském setkání věnovaném rekonstrukci mlýna Kesler a vysvětlil, že příčinou krachu bývá málo silný obsah hlavní expozice, který vede kmalé návštěvnosti a zklamání.

Zkušený muzejník přitom varuje před expozicí umění. Těch je včeských zemích a zejména vhlavním městě už příliš mnoho a vsilné konkurenci potřebuje naděje na úspěch značné investice.

Kralupy nad Vltavou kromě dnešního muzea nemají žádné sbírky. Pokud by stály oambiciózní projekt, musely by počítat smultimediální expozicí zaměřenou na širokou cílovou skupinu návštěvníků. Vtakovém případě by podle Keslerova odhadu dosáhly roční náklady na provoz pěti milionů korun. Aby muzeum bylo soběstačné, muselo by tam stokorunu za vstupenku zaplatit během dvanácti měsíců nejméně 50tisíc návštěvníků.

Zatím není jasné, zda bude příští expozice pouze domácího významu nebo se stane velkolepým projektem. Architektka Marcela Steinbachová ale věří, že město má kmultimediální expozici potenciál. Amá inápad přesahující místní rámec, který by do Kralup nad Vltavou mohl táhnout návštěvníky– muzeum ropy. Vychází přitom ze skutečnosti, že kměstu chemický průmysl patří. „Ropa je vzhledem ke zvyšování cen pohonných hmot stále probíraným tématem. Všichni ji používáme a nadáváme na ni,“ poznamenala na kralupském setkání.

Na rozhodnutí, zda příští muzeum časem představí malý nebo velký projekt, mají silný vliv peníze. Finanční poradkyně Vladimíra Jilečková míní, že bude nutné hledat řešení někde mezi oběma možnostmi. Záměr by podle ní neměl příliš překročit rámec regionu, aby nenarušil evropský muzejní trh. Jinak by město čekaly potíže.

Kralupy nad Vltavou se navíc chtějí už za pár měsíců ucházet na rekonstrukci mlýna oevropské dotace zRegionálního operačního programu střední Čechy. „Muzeum má být nositelem kulturního života ve městě, ne nadregionálním projektem,“ poznamenala na kralupském setkání finanční poradkyně.

Dnes je vmuzeu, které sídlí ve Vrchlického ulici, stálá archeologická expozice spravěkou dílnou, expozice ohistorii města a okolí, lapidárium skamennými památkami a síně básníka Jaroslava Seiferta a malíře Georga Karse. Střídají se tam itematické výstavy, koncerty, přednášky a besedy.

 

Proslaví Kralupy nad Vltavou muzeum ropy?

Kralupy nad Vltavou stojí před rozhodnutím, jakými expozicemi by mělo lákat návštěvníky místní muzeum, až se přemístí do kulturního centraMlýn.

To má vzniknout po rekonstrukci bývalého mlýna na Palackého náměstí. Oevropské dotace na nákladný projekt se chce město ucházet už na jaře letošníhoroku.

Podle muzejníka a kurátora Zdeňka Keslera záleží především na tom, jaké náklady by město bylo ochotno nést. Ryze místní expozice by sice nebyly drahé, davy návštěvníků ze vzdálených míst by ale do města nepřivedly. Ambicióznější projekty, které zatím zastupuje jen nástin nápadu na multimediální expozici ropy, by mohly znamenat příliv turistů zčeských zemí a možná iciziny.

Za ropnou expozicí by tak ale do malého města muselo jezdit ročně alespoň padesát tisíc lidí. Ato je cíl, kterého se zatím marně snaží dosáhnout ivěhlasná muzea ve středních Čechách.

Zásadní otázkou přitom je, zda by Kralupy nad Vltavou měly šanci získat na projekt, který by zahrnoval irámec regionu přesahující muzeum ropy, evropské dotace. Finanční poradci města jsou opatrní a zatím se přiklánějí spíš ke střední cestě svýznamem muzea někde mezi domácí a světovouverzí.

 

12.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

MY JSME TI PRAVÍ! Takhle běloruský prezident Alexandr Lukašenko přesvědčoval delegáty evropských olympijských výborů, že mají dát hlas Minsku při volbě pořadatelského města pro Evropské hry 2019.
5

Propusťte zatčené! Žádá běloruská opozice

Doktor Abass Jahaf.
9 5

Islámský stát? Fanatici, kteří nemají náboženský cíl, říká lékař Abass Jahaf

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Z berlínského muzea ukradli stokilovou zlatou minci

Neznámí pachatelé se v noci na dnešek vloupali do Bodeho muzea na Muzejním ostrově v centru Berlína a odnesli stokilogramovou zlatou minci v nominální hodnotě milion dolarů (24,8 milionu korun).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies