VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klausová i Remek budou jmenováni velvyslanci, potvrdil Mynář

Praha – Prezident Miloš Zeman jmenuje v balíku s dalšími velvyslanci i bývalou první dámu Livii Klausovou a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka. Jména budoucích ambasadorů na Slovensku a v Rusku, o nichž se dlouho spekulovalo, dnes potvrdil Zemanův kancléř Vratislav Mynář.

15.8.2013 33 AKTUALIZOVÁNO 15.8.2013
SDÍLEJ:

Livia KlausováFoto: Deník/Divíšek Martin

„Nebude z toho vytrženo ani jméno paní Klausové, ani jméno pana Remka, bude to v celém balíku všech těch velvyslanců, kteří byli předloženi," prohlásil Mynář. Termín, kdy jmenováni budou, ale neprozradil.

Premiér Jiří Rusnok ve středu uvedl, že se jednání o jmenování velvyslanců uskutečnila, konkrétní jména ale nesdělil. Ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček ve středu řekl, že jména velvyslanců jsou v režimu tajné až do okamžiku, než je schválí hostitelská země a udělí jim takzvaný agrément.

Zeman měl v minulosti spor o diplomaty s exministrem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Zeman otálel s podpisy pod návrh některých velvyslanců kvůli tomu, že chtěl mít velvyslankyní v Bratislavě manželku svého předchůdce Klausovou a do Ruska prosazoval kosmonauta a europoslance za KSČM Remka. Schwarzenberg to odmítal. Klausová i Remek Zemana na začátku roku podpořili v prezidentské volbě, v níž byl Zemanovým soupeřem právě Schwarzenberg.

Livia Klausová 

Datum a místo narození: 10. listopadu 1943, Bratislava

Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta obchodní, obor zahraniční obchod (1966); diplom na mezinárodní univerzitě srovnávacích věd v Lucemburku (1966), certifikát Salzburského semináře (1988); kandidátka ekonomických věd (1990).

Profesní praxe: PZO Centrotex (1966–1967); Ekonomický ústav ČSAV, odborná, později vědecká pracovnice (1967–1993); výkonná tajemnice České společnosti ekonomické (1994–2000).

Členství ve statutárních orgánech: členka dozorčí rady ČEZ (1994–1998); členka dozorčí rady strojírenské firmy ZVVZ Milevsko (1995–1996); místopředsedkyně dozorčí rady ZVVZ (1996–2003); členka dozorčí rady České spořitelny (1993–2000); místopředsedkyně dozorčí rady České spořitelny (2000–2003).

Jazykové znalosti: aktivně rusky, francouzsky, anglicky, slovensky.

Zájmy: výtvarné umění, hudba, balet, tvorba interiérů a zahrad.

Rodina: vdaná, s manželem, bývalým prezidentem a premiérem Václavem Klausem má dva syny – Václava (1969) a Jana (1974); má šest vnoučat. Pochází ze Slovenska, narodila se jako Mištinová v rodině právníka a učitelky, v jejích dvou letech se přestěhovali do Prahy.

Ostatní:

Po zvolení manžela Václava Klause v březnu 2003 prezidentem republiky plnila deset let úkoly spojené s rolí první dámy země. Vynikala schopností navazovat kontakty s lidmi, dobrý vztah měla také s médii. Věnovala se různým charitativním aktivitám – patronka Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Livie a Václava Klausových.

Reprezentační role se do jisté míry zhostila již v době, kdy byl její manžel předsedou vlády a předsedou Poslanecké sněmovny. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Veřejně vystoupila například v roce 1997 v období skandálů kolem financování ODS, kdy byl její manžel kvůli podvodům ve stranických financích vyzván k odstoupení. Tehdy na Václavském náměstí na Klausovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna.

Sympatie veřejnosti, především žen, si získala za způsob, jak se dokázala vypořádat s manželovou nevěrou (sám Klaus ji nazval „přecházením na červenou"), na kterou upozornil bulvární tisk v letech 2002 a 2003. Klausová zůstala nad věcí, přiznala ale, že toto období pro ni bylo lidsky velmi složité.

Vstoupila i do letošní volební kampaně, kdy byl v přímé volbě vybírán Klausův nástupce. Její vyjádření, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy, bylo vnímáno jako podpora Miloše Zemana, kterého jako budoucího prezidenta podporoval i Klaus a na jehož soupeře Karla Schwarzenberga (jeho manželka je Rakušanka) ostře zaútočil jejich syn Václav.
Letos v únoru Lidové noviny upozornily na práci slovenského historika Mateje Medveckého, podle níž se otec Klausové Štefan Miština za války podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1940 měl přesídlit z Prahy do Bratislavy, kde pracoval pro totalitní Ústřednu státní bezpečnosti. O osm let později vstoupil do Komunistické strany Slovenska. „Nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela," řekla k tomu Klausová.

Při svém působení v Ekonomickém ústavu ČSAV se zabývala především problematikou mezinárodních financí a mezinárodních měnových institucí. Vedle publikační činnosti se od roku 1990 účastnila řady mezinárodních konferencí věnovaných jak transformaci české ekonomiky, tak i konferencí zaměřených na finance a bankovnictví.

Autor: ČTK

15.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
2 8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
1 8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna, říká herec Václav Helšus

/ROZHOVOR/ Václav Helšus nedávno oslavil 70. narozeniny. Kulaté jubileum nebylo jediným důvodem k rozhovoru.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies