VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na části Šumavy člověk nikdy nezasahoval, tvrdí vědci

Kvilda (Prachaticko) - Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílí zástupci několika univerzit. Projekt je zaměřen na vývoj šumavského lesa a odumírání stromů. Vědci zkoumají několik desítek ploch v horských polohách v nadmořské výšce nad 1150 metrů, řekl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity v Praze.

5.10.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Milan Kilián

"Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kdy se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy," uvedl Čada. Dodal, že právě tyto plochy potvrzují, že přírodní procesy se periodicky opakují. Výzkum ukázal, že v období zhruba jednou za století nastává velká kalamita, kterou způsobí většinou orkány. Následně se pak les dokáže zregenerovat i bez lidského zásahu. "Když to vezmu z celkového hlediska, tak podobné události jsou velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytváří přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy jako ptáci, houby nebo lišejník," uvedl Čada. Podle něj takové prostředí nikdy nevznikne v lese, kde se zasahuje, protože popadané nebo usychající stromy se zpracovávají na dřevo.

Čada řekl, že výzkum zpochybňuje tvrzení, že ve všech místech šumavského lesa v minulosti hospodařil člověk. Plochy horských smrčin, které nikdy nepodlehly zásahům, se rozkládají na rozloze několik stovek hektarů. "Šumava tím pádem představuje unikát z hlediska střední Evropy. Nikde není takové území, které by zůstalo prakticky nedotčeno," uvedl.

Nejrozsáhlejší kalamita v posledních desetiletích Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Velkou část popadaných stromu v bezzásahových zónách ponechalo tehdejší vedení šumavského národního parku na místě, aniž by se dřevo nějak zpracovalo.

Postup přirozené obnovy lesa má však i mnoho kritiků. Ti preferují v případě velkých kalamit zásahy. Starosta Modravy a předseda svazu obcí šumavského národního parku Antonín Schubert před časem uvedl, že proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání. "Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí," řekl letos Schubert.

Autor: ČTK

5.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies