VYBERTE SI REGION

Na části Šumavy člověk nikdy nezasahoval, tvrdí vědci

Kvilda (Prachaticko) - Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílí zástupci několika univerzit. Projekt je zaměřen na vývoj šumavského lesa a odumírání stromů. Vědci zkoumají několik desítek ploch v horských polohách v nadmořské výšce nad 1150 metrů, řekl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity v Praze.

5.10.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Milan Kilián

"Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kdy se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy," uvedl Čada. Dodal, že právě tyto plochy potvrzují, že přírodní procesy se periodicky opakují. Výzkum ukázal, že v období zhruba jednou za století nastává velká kalamita, kterou způsobí většinou orkány. Následně se pak les dokáže zregenerovat i bez lidského zásahu. "Když to vezmu z celkového hlediska, tak podobné události jsou velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytváří přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy jako ptáci, houby nebo lišejník," uvedl Čada. Podle něj takové prostředí nikdy nevznikne v lese, kde se zasahuje, protože popadané nebo usychající stromy se zpracovávají na dřevo.

Čada řekl, že výzkum zpochybňuje tvrzení, že ve všech místech šumavského lesa v minulosti hospodařil člověk. Plochy horských smrčin, které nikdy nepodlehly zásahům, se rozkládají na rozloze několik stovek hektarů. "Šumava tím pádem představuje unikát z hlediska střední Evropy. Nikde není takové území, které by zůstalo prakticky nedotčeno," uvedl.

Nejrozsáhlejší kalamita v posledních desetiletích Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Velkou část popadaných stromu v bezzásahových zónách ponechalo tehdejší vedení šumavského národního parku na místě, aniž by se dřevo nějak zpracovalo.

Postup přirozené obnovy lesa má však i mnoho kritiků. Ti preferují v případě velkých kalamit zásahy. Starosta Modravy a předseda svazu obcí šumavského národního parku Antonín Schubert před časem uvedl, že proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání. "Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí," řekl letos Schubert.

Autor: ČTK

5.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies