Veřejnost se živě zajímala především o praktické využití zdroje tepla pro potřeby města a jeho obyvatele. Důležité je, že se potvrdily výsledky získané z prvního výzkumného vrtu z roku 2007, který skončil ve zhruba dvou kilometrech.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které má povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se stane centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě. Vrt do dvou kilometrů je málo, nastartovaný projekt RINGEN předpokládá vrtání tří vrtů nejméně do čtyř kilometrů. Jeden bude injekční, dva stlačovací. Pokud postup žádostí o dotace bude probíhat plynule, mohlo by se začít vrtat už za dva roky.

„Letos odborníci připraví potřebné dokumenty, příští rok začne rekonstrukce odborného zázemí, aby ho v roce 2019 už mohli využívat nejen experti, ale třeba i stavební firmy. Hlavním cílem je vytvořit odborné zázemí pro výzkum efektivního využívání hlubinné geotermální energie, která představuje prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Náklady na provedení dvou vrtů se pohybují okolo 50 milionů eur, což je zhruba 1,35 miliardy korun. Peníze lze získat z evropského programu na výzkum a vývoj. Dotace by mohla pokrýt sto procent nákladů," uvedl manažer projektu Antonín Tym.

Získaná energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic.

„Teplo by se převádělo do stávající distribuční soustavy. Mělo by být nejen ekologičtější a také levnější než využívat konvenčního zdroje. Geotermální energie je běh na dlouhou trať, ale má podporu v politických stranách i mezi veřejností. Jsem rád, že už jsme se posunuli do fáze před realizací projektu," uvedl starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

„Projekt jsme připravili s osmi partnery z vědecko-výzkumné sféry z univerzit a akademických ústavů. Již byl podán do výzvy výzkumných infrastruktur, což je program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Získali jsme podporu zhruba 130 milionů korun na vybudování infrastruktury v areálu bývalých kasáren Dukelských hrdinů. Vybuduje se tu zázemí pro samotný výzkum, prezentaci využívání geotermální energie a poskytování služeb pro tuzemské i zahraniční instituce. Testovat se tu budou například vrtné technologie a zkoumat možnosti zvýšení propustnosti hornin pro lepší ohřev vody v nitru země. Dnešního workshopu se zúčastní několik vědeckých pracovníků z Německa, Francie, Nizozemska a Velké Británie, kteří se na výzkumu chtějí podílet," uvedl Tomáš Fischer, ředitel Ringem, profesor z Univerzity Karlovy.

Význam infrastruktury RINGER, která je rozdělena do pěti výzkumných balíčků, ocenil David Bruhn z německého geovědního výzkumného centra. „Proti francouzskému projektu, který funguje od roku 1997 a jeho výstupem je výroba elektřiny, má ten váš obrovskou přednost, je vnímán jako volně přístupné evropské vědecké pracoviště. Proto věřím, že získá potřebnou podporu," uvedl host konference.