VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na internetu se prodá polovina antikvárních knih, spíše ty dražší

Praha – Až polovina antikvárních knih se dnes prodá prostřednictvím internetu. Z hlediska finančního objemu ale internetový prodej zaujímá až čtyři pětiny celého obratu. Včetně specializovaných knižních aukcí se ročně v oboru otočí asi sto milionů korun, řekl Jan Schick, zakladatel antikvariátu v pražské Valentinské ulici, který se v oboru pohybuje přes 25 let.

18.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

V letech 1988 až 1991 pracoval letos pětačtyřicetiletý vystudovaný knihkupec v legendárním antikvariátu Dlážděná, který v této pražské ulici působí od roku 1949. Schick odchoval množství antikvářů, za socialismu v něm nalezli azyl coby zaměstnanci režimu nepohodlní umělci, básník Zbyněk Hejda, spisovatel Vladislav Zadrobílek, alias D. Ž. Bor nebo písničkář Vlastimil Třešňák. Dnes kopíruje trend většiny antikvářů – regály a stoly jsou plné knih, zajímavější tituly jsou ale v internetové nabídce.

Svoji největší slávu zažily antikvariáty v 90. letech. Lidé měli hlad po dříve zakázané literatuře, rozprodávaly se sklady krachujících velkoobchodů a velkou část zákazníků tvořili turisté, kteří nakupovali staré tisky díky výhodnému kurzu své měny. V Praze tehdy bylo přibližně dvakrát tolik antikvariátů proti současným pěti desítkám; před rokem 1989 jich bylo sedm provozovaných podnikem Kniha a jeden pod hlavičkou Knižního velkoobchodu. V 90. letech začali nové zakládat bývalí zaměstnanci krachujících státních podniků.

Po knižním boomu 90. let se až třetina transakcí odehrávala mezi jednotlivými antikvariáty, říká Schick. Finančně silnější obchody nakupovaly ve velkém u kolegů s menší možností odbytu, někteří jezdili po celé zemi a skupovali zajímavé tituly. To skončilo s příchodem internetu i do tohoto relativně relativně konzervativního prostředí, což bylo podle Schicka kolem roku 2005.

Prvním větším internetovým projektem, který vznikl už v roce 2000, byla stránka tří pražských antikvariátů provozovaných jedním majitelem Tomášem Maděrou www.antikvariaty.cz. Objemem on-line nabízených knih je to dodnes největší antikvariát; jako kamenný obchod ale ze tří prodejen dnes funguje jen Arco v Dlážděné ulici.

Většina prodejen má webové stránky

Jak se internet postupně prosazoval, ceny zajímavých knih se srovnaly. Není již důvod pro knihy zajíždět do regionů, stačí si je objednat po internetu, kde lze také porovnat ceny. Dnes má webové stránky asi 70 procent antikvářů, říká Schick. Přes internet se podle něj prodávají spíše dražší věci, v kamenných obchodech se prodají hlavně statisíce dvacetikoruno­vých knih.

Za rohem pražské Dlážděné sídlí 1. podzemní antikvariát, který před sedmi lety založil také dlouholetý zaměstnanec prvního obchodu v Dlážděné Michal Hulla. I ten prodá přes internet polovinu knih, svůj rozlehlý obchod s klenutými stropy a ohněm v kamnech má ale prý rád hlavně pro „práci s lidmi". Stejně důležité místo jako knihy u něj má grafika, do dobrého antikvariátu podle něj nutně patří. V Hullově případě jde hlavně o Josefa Váchala – malby inspirované jeho stylem a vyvedené Pavlem Růtem provázejí návštěvníka antikvariátu už v průjezdu domu.

Do kamenného obchodu se prý lidé vracejí a jeho zákazníci pocházejí ze všech generací i sociálních skupin. Má i okruh sběratelů, o nichž ví, co chtějí, a případnou zajímavost pro ně rád schová. Naopak s některou knihou, v níž sám spatří kvalitu, prý na kupce počká. Důležitým aspektem oboru je pro něj i hra – fakt, že poklad mezi dříve vydanými knihami lze najít kdykoli a kdekoli.

Tak se třeba ve zmiňované Dlážděné našla kniha s podpisem Jana Amose Komenského nebo později soubor dopisů Franze Kafky rodičům, který je dnes ve sbírce Památníku národního písemnictví.

O budoucnost antikvariátů se jejich provozovatelé nebojí. Vědí, že svého zákazníka mají ty kamenné i virtuální, někteří antikváři jsou více staromilci, jiní pragmatičtí obchodníci. Antikvariáty i dnes vykupují jednotlivé knihy i celé knihovny – protože jak podotýká Schick, dnešní interiéroví designéři v podstatě nepočítají s knihovnou a lidem to pravděpodobně moc nechybí. Jsou ale i klienti, kteří po antikvářovi chtějí sestavit bytovou dekoraci v podobě „tří metrů knih s pěknými starými hřbety" – bez ohledu na obsah.

Autor: ČTK

18.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
29 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektor ČVUT se ohradil proti senátorům, kteří ho chtějí odvolat

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies