VYBERTE SI REGION

Na maturitu i titul může dnes dosáhnout téměř každý

Liberecký kraj – Nabídka státních středních škol končících maturitou daleko převyšuje poptávku. Další možnosti na ucelené středoškolské studium jsou na soukromých školách. Téměř totožná panuje situace ve vysokoškolských odvětvích.

27.4.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Karel Pech

„Budou–li u mne na výběrovém řízení v posledním kole dva vysokoškoláci a nebudu vědět, kterého vzít, protože se mi zdají oba velmi dobří, rozhodne typ školy, kterou absolvovali. Vezmu toho ze státní,“ svěřila se jablonecká podnikatelka, jejíž jméno redakce zná. Zřejmě není jediná, kdo dá raději přednost těm, kteří studovali za státní peníze.

„Získat dnes titul může opravdu každý, kdo se jen trochu snaží,“ míní personalistka Zuzana Braná s tím, že s maturitou je to ještě jednodušší. Kdo přece jen neuspěje u přijímaček, může sáhnout po nabídce soukromých škol, kde je více než znalosti studenta rozhodující ekonomická síla studentových rodičů.

Přijímací zkoušky se u středoškolského typu většinou nekonají, ale školné šplhá do tisíců. V jablonecké Soukromé obchodní akademii stojí jeden rok bez stokoruny sedmnáct tisíc.

U vysokých škol se pak platí za semestr v průměru kolem 25 000 korun. Například liberecká Vysoká škola Karla Engliše si před každým akademickým rokem od svých studentů vyinkasuje 40 000 korun u prezenční formy studia. Ekonomicky méně zdatným zájemcům nabízejí banky pomoc s placením školného prostřednictvím ú­věru.

Boj o každé dítě a každého studenta

Dětí prostě ubývá a počet míst na středních, potažmo vysokých, školách se stejnou úměrou nesnižuje. Prázdnější lavice nejsou fenoménem až posledních let. Je to patrné z retrospektivního pohledu do Jabloneckého deníku Psalo se před deseti lety.

V povelikonočním týdnu začaly přijímací zkoušky na střední školy, ale většina přijímá jen podle známek na vysvědčení. Kvůli slabým populačním ročníkům je volných míst víc než uchazečů, na což doplácejí hlavně učiliště.

Přetlak uchazečů hlásí zpravidla jen gymnázia, největší zájem je přitom o osmiletá nebo šestiletá gymnázia. Právě nižší gymnázia chce ale ministr školství Josef Dobeš (VV) postupně redukovat, do čtyř let by mělo na tyto výběrové školy chodit jen pět procent populačního ročníku.

Při své návštěvě Libereckého kraje se také Dobeš na okraj zmínil o počtu soukromých středních škol. „Máme dohodu s Asociací soukromých škol na snížení o pět procent,“ uvedl ministr. Neřekl však, kdo a především jak soukromé školy k uzavření přinutí.

Kvůli nízkému počtu dětí by se také měly od příštího roku slučovat a rušit státní střední školy. Kraje se ale k tomuto kroku příliš nemají, rušení škol je nepopulární u dětí, rodičů i učitelů.

Studenti se zájmem studovat v zahraničí, si mohou do 6. května podat přihlášky do binacionálního projektu na Friedrich-Schiller-Gymnasium v saské Pirně. V každém ročníku je jedna třída, ve které společně studuje 15 českých a 15 německých studentů. Doplňující přijímačky se konají ještě 17. května. Přihláška pro uchazeče je ke stažení na czechpointpirna.cz.

Autor: Lenka Klimentová

27.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies