VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na maturitu nedosáhnou, mohou žalovat stát

Praha – Maturitní generálka nedopadla dobře. Propadlíků je téměř 34 procent, a to v základní úrovni obtížnosti. Premiér Petr Nečas (ODS) na výsledky plošné zkoušky včera reagoval varováním, že není možné, aby na jaře neuspěla třetina maturantů.

2.11.2010 54
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Karel Pech

„Laťku snižovat rozhodně nebudeme, nastavili jsme ji jen mírně nad úroveň znalostí z deváté třídy ZŠ,“ kontroval ministr školství Josef Dobeš (VV). Poněkud šokující tvrzení po dvaceti letech reformního úsilí a dohánění vyspělého světa. Když ho zasadíme do souvislostí, nelze než souhlasit s Dobešovým výrokem, že české školství je nemocné.

Stačí dobrý průměr na ZŠ

Na maturitu v současné době dosáhne při prvním pokusu 88 procent žáků středních škol. Na střední školy se ale bez přijímaček dostanou dvě třetiny žáků. Ředitelům stačí dobrý průměr na vysvědčení z posledního ročníku ZŠ.

„V Ústeckém kraji se chlubí vyznamenáním 82 procent deváťáků. Přitom podle výsledků generálky by tu neodmaturovalo 14 procent žáků,“ připomněl jeden z paradoxů vzdělávací mašinérie náměstek pro regionální školství Ladislav Němec. Potvrzuje to Dobešova slova o nasávací praxi, kdy systém vcucne dítě v šesti letech a ve 24 ho vyplivne s magisterským titulem v kapse.

Učni v ohrožení

Nesmyslnost vzdělávacího automatu se nejvíc podepsala na žácích středních odborných učilišť s maturitou. „K maturitě podle nových pravidel je nikdo nevedl a nedivil bych se, kdyby desítky tisíc neúspěšných maturantů podalo na stát žalobu. Myslím, že by uspěli,“ řekl Deníku ředitel Střední odborné školy uměleckoprůmyslové a učiliště ve Světlé nad Sázavou Jindřich Vodička. Proč je tak příkrý? Pokud učni u maturity propadnou, nebudou mít totiž v ruce nejen maturitní vysvědčení, ale ani výuční list.

„Kdybychom věděli začátkem roku na sto procent, že maturita bude, mohli jsme méně zdatné žáky přeřadit na tříletý obor bez maturity. To už teď ale nejde,“ připomíná Vodička. Ke všemu zlému se přidává ještě fakt, že ve čtyřletých učebních oborech se teorii věnují hlavně v prvních dvou ročnících a závěrečné dva se zaměřují na výuku praktických dovedností. Dobeš sice odmítá připustit, že nová maturita má za cíl zlikvidovat čtyřleté učební obory, ale vedlejší efekt připouští. „Když budou žáci v tomto segmentu vzdělání trvale neúspěšní, předpokládám, že časem se zaměří na tříleté učební obory a ty čtyřleté se budou redukovat,“ uvedl ministr.

Sociální segregace

Ředitel vzdělávací společnosti SCIO Ondřej Šteffl z vládního materiálu vyčetl jednoznačné očekávání. „Při realizaci státních maturit bude v roce 2016 při započtení populačního propadu maturovat 59 tisíc maturantů oproti současným 91 tisícům. V absolutních číslech půjde o 35procentní pokles,“ uvádí ve své analýze Šteffl. Podle něj se do šesti let od zavedení nové podoby zkoušky dospělosti sníží možnost získat maturitu a dále studovat o 15 procent.

Jak dopadla zkouška státních maturit

„Kromě toho, že to je v přímém rozporu se směřováním ke znalostní ekonomice, je problematický také sociální kontext. Kteří žáci budou tímto omezením nejvíce zasaženi? Nedojde k další sociální segregaci, tak jako se to po zavedení státních maturit stalo v Polsku?“ ptá se Šteffl. Dobeš ale věří, že státní maturita, stejně jako testy v 5. a 9. třídách, nastaví hlavně kvalitativní měřítko. Přesto žebříčky škol podle výsledků maturit nechystá. Ministerstvo vyjde prvním státním maturantům vstříc v tom, že v březnu nabídne ještě jednu sadu zkušebních testů.

ROZHOVOR

Ministr školství Josef Dobeš (VV): Propadlíci jsou cestou ke zlepšení kvality vzdělání

Šéf resortu školství Josef Dobeš věří v testování kvality výuky na základních a středních školách. Právě jím chce léčit nemocné školství.

Říkáte, že české školství je nemocné. Co to znamená, máme špatné učitele, hloupé žáky nebo nepovedenou reformu vzdělání?
Můžeme začít u učitelů, kteří nejsou dobře zaplaceni a kvalitně vzděláváni. Nefandím bezbřehosti individualizovaného systému, kdy se dítě při přechodu z jedné školy na jinou absolutně netrefí do probírané látky. Rámcové a školské vzdělávací programy představují poměrně velký problém. Já nemíním dělat revoluci a rušit je, ale zavádím měření kvality. A pak je tu nešťastné financování přes normativy, kdy systém nasaje dítě v šesti letech a dovede ho až k magisterskému titulu bez ohledu na výsledky, které má. Jdou totiž za ním peníze, které školy potřebují.

Jaké léčebné metody chcete nasadit?
Dnes máme středních škol tolik, že jsou naplněné jen z šedesáti procent, naším cílem je devadesát procent. Optimalizace sítě je tedy nezbytná, stejně jako změna způsobu financování. To bude obrovský problém, o němž se zatím bavíme velmi teoreticky.

Překvapily vás výsledky maturitní generálky?
Ne, spíš mě zaujalo, že odpovídají předpokladům z pre-testů, které jsme si dělali. Těch 33 procent neúspěšných bude při ostré maturitě odpovídat 15 – 21 procentům. Ti, kteří neuspějí, budou muset absolvovat opravný termín. Nepochybně to povede i k znovuvzkříšení přípravy učňů. Pokusíme se teoretické učňovské školství opětovně přiblížit firmám a zaměřit ho na praxi.

Vyšší úroveň obtížnosti si zvolila jen třetina studentů a ti nedopadli zrovna nejlépe. Mohlo by to přimět vysoké školy k nahrazení přijímacích zkoušek úspěšně složenou maturitou v její těžší variantě?
Určitě je nutné se zástupci univerzit hovořit a vnímat jejich názory, což se ne vždy v minulosti dělo. A stejně jako my všichni i fakulty potřebují vidět praxi. Tady se 14 let o něčem mluvilo, ale nic se nedělo. Teď jsme si to zkusili, příští rok to bude naostro a já vidím dva roky jako rozumný interval pro zformování postoje vysokých škol. Věřím, že pak budou vyšší úroveň akceptovat. A že si ji také budou žáci více vybírat. Teď jsou zatím v šoku a je pravděpodobné, že na jaře si laťku sníží i velmi nadaní studenti.

Nebojíte se, že výsledky generálky povedou učitele a žáky k memorování daných úloh na sto způsobů, tedy že se čtyřletá výuka změní jen na přípravu k maturitním testům?
To si nemyslím, mnoho úloh je zaměřeno na logické myšlení. Navíc já kantorům věřím. Doteď drželi kvalitu výuky osvícení ředitelé elitních gymnázií, kteří nechávají pravidelně v prvním kole maturit propadnout deset procent dětí. Na tento přístup ministerstvo rezignovalo, a my je teď chceme napodobit.

Autor: Kateřina Perknerová

2.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 54
SDÍLEJ:
Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies