VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na pohřeb Havla přijede řada prezidentů i státníků

Praha - Na státní pohřeb prvního českého prezidenta Václava Havla přijedou mimo jiné nejvyšší představitelé Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Maďarska Christian Wulff, Nicolas Sarkozy, Ivan Gašparovič, Heinz Fischer a Pál Schmitt.

20.12.2011
SDÍLEJ:

Vzpomínka na zesnulého exprezidenta, spisovatele a dramatika Václava Havla.Foto: DENÍK/Matej Slávik

Oznámily to jejich úřady a svou účast na pátečním pohřbu českého státníka, dramatika a spisovatele průběžně potvrzují další osobnosti z celého světa.

Prezidenta Gašparoviče bude doprovázet slovenská premiérka Iveta Radičová.

V úterý se do kondolenční knihy na českém velvyslanectví v Berlíně podepsala německá kancléřka Angela Merkelová. „S velkou úctou a obdivem se skláníme před Václavem Havlem,“ napsala Merkelová se svým manželem Joachimem Sauerem. „Svými slovy a činy přiblížil lidem svobodu,“ uvedli.

Do kondolenční knihy k Havlově úmrtí se od úterý zapisují lidé také na českém ambasádě ve Washingtonu. Již ráno místního času sem přišla bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Za první tři hodiny, kdy knihu bylo možné podepisovat, přišla podle pracovníků ambasády asi stovka lidí. Další kondolence přicházejí elektronickou poštou či je lidé na velvyslanectví volají.

Německá kancléřka Angela Merkelová se do Prahy údajně nechystá. „Paní spolková kancléřka se dnes zapíše do kondolenční knihy na velvyslanectví České republiky v Berlíně. Pohřbu se podle mých informací zúčastní spolkový prezident,“ řekla pracovnice tiskového odboru spolkového kancléřství.

Posledního rozloučení s Havlem se podle České televize zúčastní i slovinský prezident Danilo Türk nebo někdejší polský disident a exprezident Lech Walesa. Na pohřeb přijede i gruzínský prezident Michail Saakašvili a jeho estonský kolega Toomas Hendrik Ilves.

Oficiální účast z Polska zatím oznámena nebyla, podobě jako ze Spojených států amerických, kde se spekuluje o příjezdu prezidenta Baracka Obamy či viceprezidenta Joea Bidena nebo ministryně zahraničí Hillary Clintonové s manželem, exprezidentem Billem Clintonem.

Seznam vybraných zahraničních osobností, které by se mohly zúčastnit pátečního pohřbu Václava Havla (řazeno abecedně podle zemí):

Estonsko
Toomas Hendrik Ilves – prezident (potvrzeno)

Francie
Nicolas Sarkozy – prezident (potvrzeno)

Gruzie
Michail Saakašvili – prezident (potvrzeno)

Maďarsko
Pál Schmitt – prezident (potvrzeno)

Německo
Christian Wulff – prezident (potvrzeno)

Polsko
Bronislaw Komorowski – prezident
Bogdan Borusewicz – maršálek Senátu
Aleksander Kwaśniewski – bývalý prezident
Lech Walesa – bývalý prezident

Rakousko
Heinz Fischer – prezident (potvrzeno)

Slovensko
Ivan Gašparovič – prezident (potvrzeno)
Iveta Radičová – premiérka (potvrzeno)

Slovinsko
Danilo Türk – prezident
Milan Kučan – bývalý prezident

USA
Barack Obama – prezident
nebo Joe Biden – viceprezident
Bill Clinton – bývalý prezident
Hillary Clintonová – ministryně zahraničí
Madeleine Albrightová – exministryně zahraničí a pražská rodačka
Na summit NATO přijelo v roce 2002 do Prahy 22 hlav států

Podle počtu hlav států, které přijely na jednu vrcholnou akci do České republiky, byl dosud největší událostí pražský summit Severoatlantické aliance (NATO) z listopadu 2002. Do Prahy tehdy přicestovalo 22 prezidentů a k tomu ještě na dvě desítky předsedů vlád. V květnu 2007 do Brna na konferenci středoevropských prezidentů přicestovalo 14 hlav států.

Nyní již potvrdilo účast na pátečním pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla kromě dalších osobností sedm prezidentů, očekává se ale, že jejich počet bude ještě vyšší.

K prestižním a ostře sledovaným událostem, které se v uplynulých letech konaly v ČR, patřily také summit EU-USA z dubna 2009 a americko-ruský summit z loňského dubna. Velkou pozornost vyvolalo i výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), které se konalo v září 2000 v pražském Kongresovém centru; na to ale přijeli zejména šéfové centrálních bank či ministři financí.

Výběr vrcholných akcí na území České republiky, kterých se zúčastnil větší počet hlav států:

15. a 16. dubna 1994 – První konference středoevropských prezidentů se v Litomyšli zúčastnili kromě Václava Havla prezidenti šesti zemí (Německa, Slovinska, Polska, Maďarska, Rakouska a Slovenska).

21. a 22. listopadu 2002 – Summit Severoatlantické aliance (NATO) se poprvé konal v zemi bývalého socialistického bloku – v Kongresovém centru v Praze. Počtem hlav států, kterých do Prahy přijelo 22, a šéfů vlád se jednalo o největší akci, kterou ČR kdy pořádala.

24. až 26. května 2007 – V pořadí 14. konference středoevropských prezidentů, která se konala v Brně, se zúčastnily kromě českého prezidenta Václava Klause hlavy dalších 14 států střední a jihovýchodní Evropy (Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Srbska). Chyběli zástupci Německa, Slovinska a Ukrajiny.

5. dubna 2009 – Summitu EU-USA v Praze se zúčastnil mimo jiné americký prezident Barack Obama a šéfové států či vlád 27 zemí EU. Prezidentů přijelo do Prahy osm (Litva, Lotyšsko, Kypr, USA, Polsko, Francie, Finsko, Rumunsko).

7. května 2009 – Pod taktovkou českého předsednictví se v Praze konal summit EU a šesti postsovětských republik, který oficiálně zahájil projekt „východního partnerství“. Do Prahy přicestovali prezidenti pouze ze čtyř zemí – Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie a Ukrajiny.

9. dubna 2010 – V Praze skončil třídenní maraton diplomatických schůzek souvisejících s rusko-americkým summitem, zřejmě dosud nejprestižnější zahraničněpoli­tickou akcí v Česku. Vrcholem programu byl podpis rusko-americké smlouvy o omezení jaderných arzenálů prezidenty Ruska a USA Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou. Americký prezident se také setkal s nejvyššími představiteli 11 zemí střední a východní Evropy. Z prezidentů se této schůzky zúčastnily hlavy Estonska, Lotyšska a Rumunska.

Autor: ČTK

20.12.2011
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies