VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na pomoc eurozóně půjčíme 1,5 miliardy, rozhodla vláda

Praha /AKTUALIZOVÁNO/ - Vláda rozhodla, že Česká republika poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku na pomoc eurozóně ve výši do 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Po dnešním jednání vlády řekl premiér Petr Nečas (ODS).

25.1.2012 51
SDÍLEJ:

Petr Nečas a Miroslav KalousekFoto: Deník/Šimánek Vít

Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky (ČNB), která o žádosti vlády ale ještě musí rozhodnout. Jde o výrazně nižší sumu než původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Poskytnutím půjčky dává ČR podle předsedy vlády najevo, že v rámci EU patří do skupiny ekonomicky zdravých států. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka rozhodnutí vlády přivítal.

Jakmile se vláda v souvislosti s půjčkou MMF na ČNB formálně obrátí, bankovní rada jako její nejvyšší řídící orgán tuto otázku pečlivě a odpovědně zváží, řekl ČTK mluvčí centrální banky Marek Petruš. Nejbližší pravidelné zasedání rady je plánováno na čtvrtek. Pokud do té doby budou splněny formální náležitosti, je nanejvýš pravděpodobné, že se na něm rada touto věcí bude zabývat. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) dnes řekl, že ve čtvrtek na jednání bankovní rady půjde.

Dělicí linie

ČR záleží na stabilitě eurozóny, se kterou je velmi úzce ekonomicky provázána, zdůraznil Nečas. Premiér podotkl, že při pohledu na to, které země EU půjčku poskytují a které ne, je zřejmá dělicí linie mezi státy považovanými za ekonomicky zdravé a těmi, které ekonomicky zdravé nejsou.

Nečas použil přirovnání, že „stádo jménem EU se rozděluje na skupinu, kde jsou zdravé kusy, a na skupinu, kde jsou nemocné kusy“. Zdravé kusy podle něj na půjčku mají a podílejí se na ní. Pro ČR je podle premiéra jednoznačně lepší být ve skupině zemí, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Finsko a Švédsko než s Portugalskem, Řeckem, Maďarskem či Rumunskem.

Částka 1,5 miliardy eur podle předsedy vlády vznikla tak, že ČR hodlá poskytnout v přepočtu na jednoho obyvatele stejnou částku jako sousední Polsko. Původních 3,5 miliardy eur bylo přibližně 2,2krát více. Podle Nečase se o podobě půjčky vedla „velmi pečlivá jednání“ v trojúhelníku premiér, guvernér ČNB a ministr financí.

Navýšení zdrojů

Česko poskytnutím pomoci podle šéfa ČSSD Sobotky pomáhá nepřímo samo sobě, protože stabilizace situace v Evropě zlepší vyhlídky českého exportu. Nižší půjčka bude přiměřenější devizovým rezervám ČNB. „Je potřeba si uvědomit, že ČNB už poskytla finanční zdroje a půjde jen o jejich navýšení,“ dodal. KSČM půjčku odmítá.

Kabinet se také usnesl, že bance nabídne státní záruky za úvěry MMF v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur, pokud bankovní rada ČNB bude s novou půjčkou souhlasit.

Pokud by tedy měnový fond nebyl schopen splácet své závazky, garance by se promítla do rozpočtového schodku. „Je to velmi teoretická možnost pro situaci, že se MMF stane nesolventní,“ poznamenal Kalousek. Také úřad vlády v prohlášení pro média zdůraznil, že v historii fondu taková situace nikdy nenastala. Záruku ČNB je potřeba poskytnout formou zákona, který by podle ministra vláda neprodleně předložila parlamentu.

Extrémně nízké úroky

Kalousek ČTK řekl, že vláda bance uhradí rozdíl mezi nižším úročením peněz, které poskytuje MMF, a úroky z bezpečných investic, které by jinak ČNB využívala. Podle ministra jsou však nyní i tyto úroky extrémně nízké.

Pokud se ČNB rozhodne peníze neuvolnit, má ministr financí do 30 dní předložit vládě jinou alternativu řešení. „O té zatím nechci uvažovat. Spolupráce s ČNB je vůči veřejným rozpočtům nejšetrnější,“ dodal Kalousek.

Z ekonomického pohledu podle něj není možné po bankovní radě chtít, aby říkala, že poskytnutí půjčky je správný krok. „Na druhou stranu bankovní rada nedělá politiku, tím méně zahraniční politiku. Tu dělá vláda a toto rozhodnutí skutečně je primárně zahraničněpoli­tické,“ poznamenal Kalousek.

Pokud ČNB půjčku schválí, bude informován měnový fond a na něm bude záležet, kdy zahájí jednání o faktickém čerpání nabízené půjčky.

Celý objem

Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se pak ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku vyloučily Británie a Bulharsko.

Premiér dříve naznačoval, že je spíše proti tomu, aby ČR půjčku poskytla. Dnes zdůraznil, že půjčka reálně nic v eurozóně nevyřeší. „To má skutečně spíše politicky signální rovinu než rovinu praktického vyřešení reálného problému,“ dodal.

Prezident Václav Klaus poskytnutí peněz dosud odmítal.

Proti poskytnutí půjčky dnes ráno před budovou vlády protestovalo několik členů a příznivců neparlamentní strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové. Půjčku označili za „lokajskou úsluhu tuzemských eurohujerů“.

Vláda: Fiskální unii má potvrdit referendum nebo ústavní většina

Vláda podmíněně souhlasí s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Pro její přijetí je nutné dojednat některé stále otevřené body a smlouvu ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. TOP 09 ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se dnes na vládě při hlasování zdržela. Smlouvu chce ratifikovat prostou parlamentní většinou, což ale bylo pro koaliční ODS a Věci veřejné nepřijatelné.

Vláda tak zřejmě zmírnila svou pozici z minulého týdne, kdy přes nesouhlas TOP 09 ministři za ODS a Věci veřejné prosadili, aby se o smlouvě konalo referendum. Mělo být buď samostatné, nebo společné s referendem o českém vstupu do eurozóny.

Smlouva vyvolává na české politické scéně velké napětí, prezident Václav Klaus už vládě vzkázal, že podobný dokument podepisovat nehodlá. Pro přijetí smlouvy se jasně vyslovila opoziční ČSSD.

Čtěte také:Poskytnutí půjčky MMF bude ČNB velmi zvažovat

Autor: ČTK

25.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 51
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
10

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Náměstek pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví Roman Prymula poskytl 20. dubna v Praze rozhovor Deníku.
35 13

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

Zadržovací střediska pro migranty jsou přeplněná. Papež František, který je opakovaně navštívil, je přirovnal ke koncentračním táborům. Vyzval evropské vlády, aby běžence přesunuly do lidštějších podmínek.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies