VYBERTE SI REGION

Na pražském Vyšehradě se koná pouť snoubenců

Praha - I letos se na pražském Vyšehradě koná pouť snoubenců při příležitosti blížícího se svátku svatého Valentýna.

11.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Je tam uchováván jeho ostatek. Program zahrnuje mimo jiné poutní mši v bazilice sv. Petra a Pavla a další program. Svátek zamilovaných se slaví 14. února. Pouť snoubenců předchází národnímu týdnu manželství, který se uskuteční příští týden.

Na pouť na Vyšehrad se ti, co spolu chodí, vydali poprvé v roce 2003. Rok před tím byla totiž objevena při prohlídce starého depozitáře kapituly zcela náhodně relikvie sv. Valentýna v jednom ze čtyř zaprášených barokních relikviářích.

Když Vyšehradská kapitula nechala tyto předměty nepochybné umělecké kvality zrestaurovat, zjistilo se v průběhu prací, že v jednom je ostatek patrona zamilovaných. Dosvědčovala to nalezená takzvaná autentika, uvedlo pražské arcibiskupství.

Jak a kdy se relikvie na Vyšehrad dostala, není jasné. Je docela možné, že ji pro Prahu z Itálie získal již císař Karel IV. Na jedné z hlavních římských ulic, na Via Flaminia, stála totiž již ve 4. století bazilika, která ostatky sv. Valentina uchovávala.

Valentýn byl biskupem, který zemřel mučednickou smrtí ve 3. století. Císař Markus Aurelius Claudius zvaný Germanikus tehdy zrušil manželství, protože ženaté muže nepovažoval za dobré válečníky. Valentýn i přes zákaz prý tajně oddával zamilované páry a mužům radil, aby neopouštěli své ženy a neodcházeli do válek.

Claudius ho proto nechal popravit. Do konce 70. let jeho jméno nebylo uvedeno v celocírkevním liturgickém kalendáři. Dnes ovšem patří k velmi známým světcům už i u nás. Jeho věhlasu usilovně pomáhají i mnozí obchodníci.

Autor: ČTK

11.2.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies