VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na rychlodráhu nejsou peníze, v roce 2013 jezdit nebude

Kladno - Rozpočet na stavbu železniční trati byl v devadesátých letech 12 miliard korun. Nyní je zhruba třikrát vyšší.

21.9.2009
SDÍLEJ:

Strojvedoucí se stejně jako cestující po rychlodráze v roce 2013 asi nesvezou. V rozpočtu totiž zatím není dostatek financí, které by pokryly stavbu moderní trati mezi Kladnem a Prahou. Foto: Deník/M. Rendla

Když se řekne slovní spojení rychlodráha mezi Kladnem a Prahou, mnoho lidí si zaťuká na čelo a nevěří tomu, že by se někdy rychlým vlakem svezlo. O stavbě tohoto projektu se hovoří již od devadesátých let. Ještě v únoru letošního roku patřil mezi priority tehdejšího ministra dopravy Petra Bendla (ODS).

Úřednická vláda a současný ministr dopravy Gustáv Slamečka však zastávají jiný názor. V červnu letošního roku vláda přijala usnesení, podle něhož by se nemělo začínat se stavbou nových projektů. Prioritou je dokončení těch, které jsou rozestavěny.

,,V žádném případě nechceme říct, že je projekt mrtvý, ale pravděpodobně dojde k časovému oddálení stavby rychlodráhy. Hledáme varianty, jak celý projekt zlevnit, protože finanční prostředky zatím nejsou,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Kraj rychlodráhu podporuje

V roce 2013 tedy zřejmě vlaky na novou trať nevyjedou. Stavba rychlodráhy je jednou z hlavních priorit sociálnědemokra¬tického vedení Středočeského kraje, které projekt podporuje v rámci doprovodných investičních akcí.

Například rekonstrukce kladenského rozdělovského mostu, kterou spolufinancuje Středočeský kraj a Evropská unie, probíhá tak, aby jeho parametry vyhovovaly právě stavbě budoucí rychlodráhy.

,,Myslím si, že hlavní problém spočívá v tom, že když v devadesátých letech začala příprava projektu, uvažovalo se o celkovém rozpočtu dvanácti miliard korun. Dnes vláda uvádí rozpočet 36 miliard a ze strany stavebních firem se hovoří dokonce o částce 45 miliard korun. Odložení projektu kvůli nedostatku finančních prostředků považujeme za chybu,“ uvedl náměstek středočeského hejtmana pro oblast dopravy Robin Povšík (ČSSD), podle kterého je podstatné, aby se celý projekt zlevnil.

,,Otázkou třeba je, jestli je potřebné, aby odněkud ze Stromovky na Veleslavín vedl tunel, který bude stát možná i deset miliard korun,“ vysvětlil náměstek hejtmana.

Otázka budoucnosti

Z Kladna a okolí do Prahy denně dojíždí za prací více než dvacet tisíc lidí. Rychlodráha s odbočkou na ruzyňské letiště jim měla cestování usnadnit. Dalším důvodem pro stavbu může být to, že Praha je jedno z mála míst v celé Evropě, které nemá železniční spojení s letištěm.

O tom jestli se rychlodráha vůbec začne stavět, mohou rozhodnout také volby. S novým ministrem totiž mohou přijít nové priority ministerstva dopravy i změna pohledu na celý projekt. Podle Robina Povšíka je plánovaná stavba otázkou následujících čtyř let. Pokud ale někdy vlaky na novou trať vyjedou, v roce 2013 to nejspíš nebude.

Autor: Matěj Říha

21.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies