VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Šumavě se bude žít lépe, slibuje park

Šumava - Na třetině území NP Šumava není telefonní signál, i to se má v budoucnu změnit.

21.11.2009 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Kojan

Když se zraní, musí k nim jako první vyrazit členové Horské služby, protože záchranka to k nim má daleko. Daleko jsou i školy, problémem je mnohdy i obyčejný nákup, autobus obcí projede jen několikrát za den. Na mnoha místech jim nefunguje mobil. Tak vypadá dnes život lidí na Šumavě. Vše by se ale mělo změnit. „Žít v chráněném území bude výhodnější než žít mimo něj,“ je přesvědčen ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Kouzelnou „formulkou“ by měl být tzv. Masterplán Šumava.

Místní slibům moc nevěří

„Sliby, že se na Šumavě budeme mít líp, posloucháme od parku už roky, ale pořád to není pravda. Zajímá je víc příroda než lidi. Až se něco změní, tak tomu uvěřím,“ řekl Deníku důchodce, který celý život žije na Kašperskohorsku. Podobných skeptiků je více, ale velkolepý projekt Masterplán Šumava by měl skutečně změnit život na Šumavě. Stojí za ním totiž nejen národní park, ale i představitelé obcí, kteří s vedením parku rozhodně nejsou vždy zajedno. „Hlavním smyslem Masterplánu je zaprvé profesionální ochrana přírody, zadruhé zkvalitnění péče o místní lidi a zatřetí, zkvalitnění péče i o hosty národního parku,“ stručně zhodnotil velké plány ředitel NP Šumava František Krejčí. Jeho kolegyně Jana Slonková doplnila, že Masterplán v podstatě znamená, že budou provázané všechny projekty na území parku, v nichž se bude žádat o evropské dotace.

„Tuto aktivitu samozřejmě vítáme tak jako vítáme každou aktivitu, která má za cíl získat pro region Šumavy, který je, co se týče infrastruktury, poměrně dost zaostalý, finanční prostředky,“ řekl Deníku předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka. Spojení svazu s parkem může podle něj prospět i malým obcím, které tak dosáhnou i na dotace, jež by jinak bez Masterplánu neměly šanci získat. Na druhou stranu se ale obává, aby právě tyto malé obce měly potřebné finance, které je třeba z rozpočtu uvolnit ke každé dotaci (ta většinou činí 85 procent nákladů).

Od zemědělství k cestovnímu ruchu

Masterplán, který by podle Krejčího měl do roku 2013 přinést na Šumavu několik miliard korun z evropské kasy, je již v běhu. Celkem by měl řešit jedenáct problémových oblastí. „Jedním z nejpalčivějších problémů je šumavská voda. Je nutné se i nadále velmi intenzivně věnovat této problematice dokončením kanalizací a čistíren odpadních vod v některých šumavských obcích nebo jejich části, pečovat o zdroje pitné vody a postupně dobudovat dešťovou kanalizaci v obcích. Musíme přiznat, že nejpotřebnější je dostavba zanedbané vodohospodářské infrastruktury obcí na území národního parku,“ uvedl Krejčí. Zlepšit by se měla řada dalších věcí, od komunikací přes možnosti spojení (telefonní signál chybí na cca 30 % území NP!) až po řadu projektů, které přírodu nejen chrání, ale umožňují ji lidem i poznávat. Lidé by to měli mít snazší i s hledáním práce.

„Hlavním zdrojem živobytí místních obyvatel byl až do roku 1991 les, zemědělství a armáda. Dnes by měl být zdrojem příjmu místních obyvatel národní park, tzn. především cestovní ruch a ochrana přírody,“ uzavřela Slonková.

Seznam problémových oblastí (podle NP Šumava):

1. Šumavská voda
2. Čistý šumavský vzduch
3. Šumavský odpad
4. Šumavská ekologická veřejná doprava
5. Tradiční hospodaření na šumavských loukách
6. Šumavská fotovoltaika a fototermika
7. Posílení komunikační sítě
8. Bílá Šumava
9. Záchrana tváře šumavského domova – vytvoření Souboru památek
10. Bezpečná Šumava
11. Rozvoj poznávání Šumavy

Autor: Milan Kilián

21.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marine Le Penová
7 9

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

AKTUALIZOVÁNO

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Hlavní město postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce způsobila asi půlhodinový výpadek technická závada na rozvodně Praha - Jih v Chodově. Proud podle něj nešel v městských částech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 9 a Praha 10.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies