Na vysokoškoláka by měl rodič platit až čtvrtinu platu

Za 2000 korun pořídíte pro deváťáka zimní boty a bundu. Možná čepici a rukavice, když budete nakupovat v laciném obchodě a nad kvalitou zamhouříte oči. Jenže Libuše Netáhlová má vedle patnáctiletého Kuby ještě dvanáctiletou Míšu. I ona potřebuje nové oblečení. A taky zaplatit obědy, kroužky a školu v přírodě. Jenže tohle tátu obou dětí nezajímá. Své potomky neviděl deset let.

Hranice výživného?

O výživné se s ním po rozvodu paní Libuše soudila čtyři roky. „Byl nezaměstnaný, takže jsem neměla šanci alimenty dostávat, až když si našel práci, byla na jeho plat vyhlášena exekuce,“ líčí paní Libuše. Ani to ale neproběhlo jednoduše. Na bývalého manžela byly totiž vedeny exekuce hned tři, přičemž soud v Prachaticích nijak nevyznačil, že ta, která je určena na výživné, má mít prioritu.

Nyní paní Libuše dostává dva tisíce na syna a 1700 korun na dcerku. „Já beru jedenáct tisíc čistého, takže na vyskakování to není. Vzala jsem si ještě jedno zaměstnání abych tu a tam mohla splnit nějaký ten dětský sen,“ přiznává. Je přesvědčená, že rodičům, kteří jsou na tom podobně, by velmi pomohlo, kdyby stát určil hranice výživného, eventuálně nějaké minimální jim platil místo těch, kteří si ani pod soudní hrozbou své povinnosti neplní.

Alimenty bez rozdílů

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová v úterý představila návrh, který připravila skupina odborníků. Podle něj by soudci, sociální pracovníci a především rodiče měli mít k dispozici doporučující tabulky pro výpočet alimentů. Odvíjí se od věku dítěte a procentního podílu na platu. Výzkum prokázal, že podobná pravidla si přejí dvě třetiny občanů. Tabulka se bude testovat zhruba rok, pak by se měla používat běžně. Dnes je totiž běžné, že výše výživného se v různých krajích u lidí se stejným příjmem liší až o sto procent „Měla by přispět k tomu, aby se všechny děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně, bez ohledu na to, v které části republiky žijí, a aby byly dostatečně zohledněny jejich individuální potřeby,“ uvedla Kovářová.

Pomohla by daňová přiznání

Soudce Tomáš Durdík z Prahy 9 proti takovému postupu nic nenamítá. „Pokud nepůjde o direktivní opatření a bude sloužit i pro orientaci žalobců, lze to přivítat,“ míní. Daleko větší problém než ve výpočtu částky vidí ale Durdík ve zjišťování příjmů toho z rodičů, který má alimenty platit. „Pokud jde o zaměstnance, je to jednoduché, ale u podnikatelů jsme odkázáni na to, co nám přiznají sami. V tomto ohledu by nám velmi pomohlo, pokud bychom mohli nahlížet do materiálů finančních úřadů,“ řekl soudce.

V současnosti soudci určují alimenty jen na základě svého rozhodnutí. To vychází z výše příjmů povinného rodiče a jeho výdělkových možností. Průměrné alimenty ale v Česku dosahují 1580 korun. Ve sněmovně leží i návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové, který stanovuje minimální výživné 1 400 korun pro děti do šesti let a 1 680 korun od šesti let. Pokud by je nedostávaly, polovinu této částky by platil stát a vymáhal ji pak sám.