VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad severním obzorem jsou k vidění svítící oblaka

ČR - První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování.

3.6.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Začalo období, kdy Slunce nezapadá dostatečně hluboko pod obor, takže i v noci ozařuje oblaka ve velkých výškách. Tato svítící či stříbřitá oblaka bývají vidět nad severním obzorem. Toto období, kdy se zcela nesetmí a nastává jen astronomický soumrak, trvá podle místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana do 10. července.

Na severní polokouli jsou svítící oblaka nejčastěji pozorovatelná z oblastí mezi 50 až 65 stupni severní šířky, a to ve chvílích, kdy je Slunce šest až 16 stupňů pod obzorem. V té době osvěcuje právě oblast mezosféry. Okolo slunovratu v Česku tato hloubka Slunce pod obzorem odpovídá půlnoci letního času. Nejvhodnější pro pozorování jsou vysoké hory, kde neobtěžuje veřejné osvětlení a odkud je dokonale odkrytý severní obzor, vysvětluje astronom Petr Horálek.

Z Krkonoš, odkud je vidět daleko na sever do Polska, jsou svítící oblaka vidět i několik stupňů nad obzorem. V Česku se jinak jejich výskyt pohybuje ve výšce kolem 35 stupňů.

Nejde o typická oblaka, která se nacházejí v troposféře nanejvýš 12 kilometrů nad úrovní moře, ale o vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalek vysoko v mezosféře, tedy ve výšce kolem 80 až 85 kilometrů nad zemí.

Co oblaka tvoří?

V místech vzniku oblaků, tedy v mezosféře, se teplota stále mění. Jen během několika týdnů okolo letního slunovratu se ustálí na nejnižší hodnotě během roku, a to na zhruba minus 130 stupních Celsia. Teprve za těchto podmínek se mohou tato oblaka tvořit. Jsou z částeček ledu, které vznikají z malého množství vodních par z nižších a teplejších vrstev atmosféry a také štěpením molekul vody přímo v mezosféře a patrně i štěpením metanu slunečním zářením.

První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Jev naopak vede k ochlazování mezosféry.

Další velký vliv na výskyt svítících oblaků má sluneční aktivita. V době minima sluneční aktivity je jejich výskyt mnohem vyšší. Nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy (vrstva atmosféry na přechodu mezi mezosférou a termosférou). V současnosti je ale sluneční aktivita vysoká, takže jejich výskyt bude vzácnější, uvádějí astronomové.

Čtěte také: Zatmění Měsíce potrvá rekordních 101 minut

Autor: ČTK

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mercedes míří do světa elektrických automobilů, ale policie ho nyní vyšetřuje kvůli možným falšováním dat emisí u klasických dieselových motorů.
6

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Ilustrační foto
1 16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Biozemědělství je stále oblíbenější, má ale i odpůrce. Co jim vadí?

/INFOGRAFIKA/ Biopotraviny jsou mezi spotřebiteli stále na vzestupu a najdou se i tací, kteří by nic bez označení „bio" nesnědli. Přesto se mezi zemědělci najdou jak zastánci, tak odpůrci takzvaného biozemědělství.

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

/ROZHOVOR/ Na sobě měl tričko s nápisem „Nikdy se nevzdávej", na tváři úsměv a v hlavě optimistické plány do budoucna. Ne, tenisový veterán Radek Štěpánek ještě nekončí. I když musel v březnu na operaci zad, ani v 38 letech nepřemýšlí o tom, že by raketu pověsil na hřebík. Jeho kariéra je protkána zraněními a následnými comebacky.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies