VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad severním obzorem jsou k vidění svítící oblaka

ČR - První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování.

3.6.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Začalo období, kdy Slunce nezapadá dostatečně hluboko pod obor, takže i v noci ozařuje oblaka ve velkých výškách. Tato svítící či stříbřitá oblaka bývají vidět nad severním obzorem. Toto období, kdy se zcela nesetmí a nastává jen astronomický soumrak, trvá podle místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana do 10. července.

Na severní polokouli jsou svítící oblaka nejčastěji pozorovatelná z oblastí mezi 50 až 65 stupni severní šířky, a to ve chvílích, kdy je Slunce šest až 16 stupňů pod obzorem. V té době osvěcuje právě oblast mezosféry. Okolo slunovratu v Česku tato hloubka Slunce pod obzorem odpovídá půlnoci letního času. Nejvhodnější pro pozorování jsou vysoké hory, kde neobtěžuje veřejné osvětlení a odkud je dokonale odkrytý severní obzor, vysvětluje astronom Petr Horálek.

Z Krkonoš, odkud je vidět daleko na sever do Polska, jsou svítící oblaka vidět i několik stupňů nad obzorem. V Česku se jinak jejich výskyt pohybuje ve výšce kolem 35 stupňů.

Nejde o typická oblaka, která se nacházejí v troposféře nanejvýš 12 kilometrů nad úrovní moře, ale o vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalek vysoko v mezosféře, tedy ve výšce kolem 80 až 85 kilometrů nad zemí.

Co oblaka tvoří?

V místech vzniku oblaků, tedy v mezosféře, se teplota stále mění. Jen během několika týdnů okolo letního slunovratu se ustálí na nejnižší hodnotě během roku, a to na zhruba minus 130 stupních Celsia. Teprve za těchto podmínek se mohou tato oblaka tvořit. Jsou z částeček ledu, které vznikají z malého množství vodních par z nižších a teplejších vrstev atmosféry a také štěpením molekul vody přímo v mezosféře a patrně i štěpením metanu slunečním zářením.

První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Jev naopak vede k ochlazování mezosféry.

Další velký vliv na výskyt svítících oblaků má sluneční aktivita. V době minima sluneční aktivity je jejich výskyt mnohem vyšší. Nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy (vrstva atmosféry na přechodu mezi mezosférou a termosférou). V současnosti je ale sluneční aktivita vysoká, takže jejich výskyt bude vzácnější, uvádějí astronomové.

Čtěte také: Zatmění Měsíce potrvá rekordních 101 minut

Autor: ČTK

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

Kuchař Michael Solnička alias Mr. Steak bude od podzimu šéfkuchařem nového steakového restaurantu v Olomouci.
1 2

Mr. Steak: Gastronomický boom? Olomouc teď dává zbytku republiky na frak

AKTUALIZOVÁNO

Kvitová opět šampionkou. Svůj návrat dokonala triumfem v Birminghamu

/VIDEO/ O takovém návratu se jí ani nesnilo. Tenistka Petra Kvitová korunovala svůj comeback po prosincovém napadení neznámým útočníkem triumfem na trávě v Birminghamu. Pro českou lvici šlo přitom o teprve druhý turnaj od zranění. V novém vydání žebříčku se posune na dvanáctou příčku.

Babiš opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

/ANKETA/ Předseda ANO Andrej Babiš se opět nedorazil na politickou debatu Otázky Václava Moravce v České televizi. Účast v dnešním přímém přenosu podle moderátora pořadu Moravce Babiš původně slíbil, ale pak ji zrušil kvůli nemoci člena rodiny.

Ultimátum pro Katar je v rozporu s mezinárodním právem, tvrdí Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se dnes v proslovu před mešitou v Istanbulu zastal Kataru. Požadavky, které bohatému emirátu kladou jeho sousedé, podle něj odporují mezinárodním právním normám.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies