VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad severním obzorem jsou k vidění svítící oblaka

ČR - První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování.

3.6.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Začalo období, kdy Slunce nezapadá dostatečně hluboko pod obor, takže i v noci ozařuje oblaka ve velkých výškách. Tato svítící či stříbřitá oblaka bývají vidět nad severním obzorem. Toto období, kdy se zcela nesetmí a nastává jen astronomický soumrak, trvá podle místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana do 10. července.

Na severní polokouli jsou svítící oblaka nejčastěji pozorovatelná z oblastí mezi 50 až 65 stupni severní šířky, a to ve chvílích, kdy je Slunce šest až 16 stupňů pod obzorem. V té době osvěcuje právě oblast mezosféry. Okolo slunovratu v Česku tato hloubka Slunce pod obzorem odpovídá půlnoci letního času. Nejvhodnější pro pozorování jsou vysoké hory, kde neobtěžuje veřejné osvětlení a odkud je dokonale odkrytý severní obzor, vysvětluje astronom Petr Horálek.

Z Krkonoš, odkud je vidět daleko na sever do Polska, jsou svítící oblaka vidět i několik stupňů nad obzorem. V Česku se jinak jejich výskyt pohybuje ve výšce kolem 35 stupňů.

Nejde o typická oblaka, která se nacházejí v troposféře nanejvýš 12 kilometrů nad úrovní moře, ale o vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalek vysoko v mezosféře, tedy ve výšce kolem 80 až 85 kilometrů nad zemí.

Co oblaka tvoří?

V místech vzniku oblaků, tedy v mezosféře, se teplota stále mění. Jen během několika týdnů okolo letního slunovratu se ustálí na nejnižší hodnotě během roku, a to na zhruba minus 130 stupních Celsia. Teprve za těchto podmínek se mohou tato oblaka tvořit. Jsou z částeček ledu, které vznikají z malého množství vodních par z nižších a teplejších vrstev atmosféry a také štěpením molekul vody přímo v mezosféře a patrně i štěpením metanu slunečním zářením.

První zmínky o svítících oblacích jsou z doby průmyslové revoluce v 19. století. Dá se usuzovat, že nemalý podíl na jejich vzniku má i globální oteplování. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Jev naopak vede k ochlazování mezosféry.

Další velký vliv na výskyt svítících oblaků má sluneční aktivita. V době minima sluneční aktivity je jejich výskyt mnohem vyšší. Nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy (vrstva atmosféry na přechodu mezi mezosférou a termosférou). V současnosti je ale sluneční aktivita vysoká, takže jejich výskyt bude vzácnější, uvádějí astronomové.

Čtěte také: Zatmění Měsíce potrvá rekordních 101 minut

Autor: ČTK

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autonomní Audi A7 samo ujelo téměř 900 kilometrů v provozu.
14

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
2 24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies