VYBERTE SI REGION

V boji s korupcí je Česko zatím zklamáním

Praha - Když americký miliardář a filantrop George Soros zakládal počátkem devadesátých let minulého století v postkomunistických zemích východní Evropy a střední Asie síť nadací, snažil se především o obnovu občanské společnosti zničené předchozími lety totalitního režimu.

22.4.2009 5
SDÍLEJ:

Přestože boji s korupcí věnuje Nadace OSF velkou pozornost, situace v Česko se od devadesátých let příliš nezlepšila.Foto: archiv

Díky jeho penězům byla česká nadace Open Society Fund od roku 1992, kdy vznikla, až do roku 2004 největší a nejvýznamnější dobročinnou institucí v tuzemsku. „Od ostatních nás odlišovalo, že jsme měli možnost podporovat určité projekty dlouhodobě. Ostatní instituce často podporovaly neziskové organizace pouze po dobu trvání určitého projektu,“ vysvětlila Marie Kopecká, ředitelka Open Society Fund.

Právě díky dlouhodobé podpoře pomohla nadace vzniku řady organizací, které dnes patří ke klíčovým v oblastech lidských práv či životního prostředí. Podporovala například Český helsinský výbor, Ekologický právní servis či Ligu lidských práv. „V devadesátých letech jsme rozdělovali tři čtyři miliony dolarů ročně, ovšem v kurzu 40 korun za dolar, takže to bylo docela hodně peněz,“ dodala Kopecká. Za dobu své existence nadace rozdělila přes miliardu korun.

Pomohla například změnit péči o nevyléčitelně nemocné lidi. Na začátku podporovala jednotlivé hospice, jejich personál a vybavení. Poté se zaměřila na změnu financování těchto zařízení a pomohla prosadit jejich financování zdravotními pojišťovnami. „To se podařilo jak u klasických hospiců, tak u domácí hospicové péče,“ zmínila ředitelka Kopecká.

Zatímco v této oblasti je s výsledky práce spokojená, v některých je i po letech intenzivní práce a vynaložených prostředcích spíše zklamaná. „Je to osud všech aktivit, které se snaží o hlubší změnu. Například boj proti korupci či systémová změna školství,“ zmínila ředitelka. Výraznější změnu podle ní může přinést až generační výměna v české politice, ale i na úřadech a na dalších klíčových postech. K tomu, aby tito lidé byli co nejvíce ovlivněni otevřeným a transparentním prostředím západních demokracií, pořádá nadace pobyty studentů ve školách v USA a Anglii. „Je taková generace, která tu může něco změnit,“ uzavřela Marie Kopecká.

Ředitelka nadace Open Society Fund Marie Kopecká: Naše snahy o změnu jsou křehké

Vaše nadace mohla od počátku počítat s výrazným přísunem peněz od amerického miliardáře George Sorose. Byla to výhoda?
Určitě ano. I když jeho vztah k České republice byl určitě poněkud ovlivněn událostmi kolem projektu Středoevropské univerzity. Ta měla původně sídlit ve třech metropolích regionu, poté, co česká vláda nesplnila svůj slib a nezajistila pro ni v Praze prostory, ji George Soros přesunul jen do Budapešti. Jako Sorosova nadace jsme měli velmi obtížnou pozici pokud jde o shánění peněz z jiných zdrojů, protože každý nás bral, jako ty, co peníze mají. To bylo složité zejména poté, co se nadace v zemích střední Evropy, které vstoupily do Evropské unie, musely transformovat. Protože z pohledu amerického dárce nemá cenu, aby podporoval země, které jsou členy EU je v nich více méně stabilizovaná demokracie.

Stáli jste u zrodu řady občanských organizací, potřebovaly tehdy pouze finanční podporu?
Díky tomu, že jsme byli součástí mezinárodní sítě nadací, tak jsme zároveň kromě finančních prostředků měli možnost přenášet know-how. Teď už to nevypadá tak důležité, ale na začátku devadesátých let to byl zajímavý prvek naší činnosti. Specifické pro nás také bylo, že jsme se snažili organizace vybavit důležitými znalostmi, podporovat je nějakou dobu, ale zároveň je postupně dovést k osamostatnění. Kromě těch, které jste jmenoval jde například o Národní dobrovolnické centrum, nebo Multikulturní centrum. I bez naši podpory si vedou výborně, zároveň pro nás vytvářejí síť spřátelených organizací, na které se můžeme obracet, pokud potřebujeme k určitému problému analýzu či odbornou expertízu.

Jste spokojená s výsledky ve všech oblastech, v nichž jste se angažovali?
Naše snahy jsou křehké. Asi si umíte představit, že v řadě případů nezáleží na tom, jak dobře je ta iniciativa připravena, jak dobře funguje, ale že záleží na politické vůli či nevůli, jak nakonec ta záležitost dopadne či nedopadne. To je případ skutečné trvalky - reformy vysokého školství. Je to osud všech aktivit, které se snaží o hlubší změnu. Nakonec v konečném efektu záleží na tom, jaká je politická vůle. Je to vždy na dlouho a nikdy nemáte zaručený výsledek.

Kromě reformy školství máte podobný pocit i u jiných aktivit nadace?
Zaměřujeme se také na protikorupční programy, což je trochu depresivní. Protože se tomu věnujeme opravdu intenzivně, možná někdy od konce devadesátých let, kdy jsme začali podporovat Transparency International. A sám víte, že v této oblasti žádného pokroku dosaženo nebylo. Vlastně jsme došli k velmi smutnému zjištění, že přestože korupční kauzy jsou dostatečně popsané, jsou zmapované, nic se neděje. Podporovali jsme například novinářku Janu Lorencovou, která se zabývala kauzami spojenými s lehkými topnými oleji. Čekali jsme, co se stane, až všechny informace ze svého bohatého archivu uveřejní. A ono se neděje nic.

Má tedy smyl v těchto aktivitách pokračovat?
Myslíme si, že i přes dosavadní výsledky je to iniciativa, která stojí za to, třeba se to někde projeví. Spolupracujeme na tomto úkolu s velkými organizacemi, jako je Transparency International nebo Oživení. Protože to rozhodně není práce pro nějaké aktivisty. To je práce pro zkušený tým právníků, protože tam když nemáte perfektně připravené argumenty, tak vás občas dostanou. Kromě toho vypisujeme menší granty pro boj s korupcí na místní úrovni, pro organizace, které se snaží upozornit na korupci v jednotlivých městech.

Podporovali jste i Ekologický právní servis. Došlo k přístupu úřadů či investorů k životnímu prostředí k většímu zlepšení, než u korupce?
Bohužel stále dochází k tomu, že neplatí stejné podmínky pro malé a velké. Když někdo staví na zahradě kůlnu, neustále ho otravuje stavební úřad, ale s velkým investorem pak zachází úplně jinak. Ekologický právní servis sice vyhrál řadu sporů, například s továrnou Nemak na pozemcích pana Rajtra, nebo o dálnici Českým středohořím. Přesto továrna stojí a stavba dálnice pokračuje. Výstavba autostrády ve středohoří je sice vnímána jako memento, ale to si myslím, že je málo. Podobné je to i s naší snahou podporovat zvýšení počtu žen v české politice.

Neziskové organizace mají v porovnání s počátkem devadesátých let výrazně širší možnosti financování z různých zdrojů. Jsou na tom lépe?
Loni měly všechny neziskovky problémy s financováním kvůli zpoždění peněz na evropské programy. Zdá se, že příslušným ministerstvům to bylo jedno, neuvědomují si, že pro neziskovky je to velmi obtížné a likvidační. Protože pak musí propustit své lidi, většinou ti nejlepší odejdou do byznysu nebo si najdou něco jiného, a pak začít nový projekt s novými lidmi je velmi komplikované. Zpoždění způsobilo neziskovým organizacím veliké problémy, řada z nich musela výrazně omezit své aktivity, některé možná zanikly.

Autor: Dalibor Dostál

22.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies